(14.50 hodin)
(pokračuje David Kasal)
To, jak náš systém funguje, je v dnešním rozkolísaném světě obrovskou hodnotou. Lidé, kteří chovají nedůvěru ke změnám a o nichž byla řeč na začátku tohoto komentáře, v tom dokonce vidí hodnotu natolik vysokou, že dalece převyšuje jakékoliv vyhlašované přínosy. Spatřují hodnotu v tom, že jeden ze základních stavebních kamenů křehkého systému zvaného demokracie doposud nikdo nikdy vážně nezpochybňoval a že až doposud se nestal předmětem likvidačního souboje našich veřejných debat akcentovaných sociálními sítěmi. Že bylo a je zpochybňováno leccos, ještě ale nikdy sama materiální podstata demokracie - hlasování a jeho výsledky. Příště už to tak být nemusí. Jistě, třeba se nic nestane. Ta pochybnost však není vzhledem k vývoji dějů kolem nás neodůvodněná.
Někteří příznivci změny systému namítají, že kvůli jedincům, kteří by v budoucnu zpochybňovali výsledky korespondenčních voleb, nemůžeme, či dokonce nesmíme obětovat komfort občanů volících mimo území republiky. Já říkám, že můžeme a musíme. Tou protihodnotou je zde totiž demokracie, to, jak funguje, jak jí lidé důvěřují. Nic menšího. Jde o nesporně vyšší hodnotu, než jakou je garantování globálně vyrovnaného přístupu k hlasování voličům rozesetým po světě. Ostatně ani distribuce poštovních schránek, pošt a poštovních služeb na světě není rovnoměrná.
Výsledky v novém systému už nejspíš nebudeme znát v sobotu večer, respektive budeme, ale už to nebudou nutně výsledky finální, zejména pak v případech, kdy počet hlasů bude těsný. Dveře k možnosti, že volby někdo zpochybní, které byly až doposud hermeticky uzavřené, se otevírají.
Deklarovaná spravedlnost či rovnost za každou cenu zde stojí proti fungujícím pořádkům. Lidé nejsou obecně špatní a systém dobrý, jak mnohokrát v dějinách tvrdili konstruktivisté, když jejich systém selhával v testu lidské přirozenosti a omylnosti. Lidé reagují na pobídky. Nastavení systému je proto důležité a fakt je, že ten současný zpochybňující interpretace zkrátka neumožňoval.
Systém hlasování je věcí dlouhodobého fungování naší demokracie. Nejde o výši daní nebo úpravu výše příspěvku na bydlení, jde o záležitost, kterou další vlády nejspíš již nezmění, kterou naopak potenciální nález Ústavního soudu o diskriminaci domácích voličů proti těm zahraniční může v budoucnu proměnit v tlak na zavedení tohoto systému i pro volby v České republice. I proto jde o téma, nad nímž by ideálně měla panovat alespoň elementární shoda napříč celým politickým spektrem. Místo toho vidíme parní válec sto osmi hlasů, většiny v Senátu a vládě nakloněného prezidenta, kteří hodlají svoji vůli prosadit stůj co stůj. Dojmu, že jde o účelovou snahu se v příznivé politické konstelaci domoci k balíku zahraničních hlasů aktuálně nakloněných koaličním stranám, se zbavuje skutečně jen obtížně.
Co intenzivně vnímám, je ohrožení legitimity voleb. Je s podivem, že vláda, v jejímž čele stojí profesor politologie, trvá na popření dvou základních principů demokratických voleb - jejich přímosti a tajnosti. Obě dvě totiž korespondenční volba popírá. Můžeme si jednak zjistit jméno voliče, který hlas údajně zaslal, ale přitom nevíme, zda o volbě skutečně rozhodl svobodně on. To otevírá obrovský prostor k podvodům a volební manipulaci. Stačí se podívat na USA po posledních volbách, abychom viděli, do jaké vnitropolitické krize korespondenční volba tuto velmoc přivedla. O zmanipulování posledních prezidentských voleb je přesvědčena i významná část tamější politické elity. A tento spor o legitimitu voleb nesmírně vyhrotil antagonismy v americké společnosti a zasadil tak těžkou ránu obdivované americké demokracii. Nemohou obstát námitky, že v americkém případě šlo o korespondenční hlasování vnitrostátní, zatímco u nás se navrhuje korespondenční hlasování pro voliče ze zahraničí. Princip je stejný. Dobře víme, jak těsné bývají u nás volební výsledky. Zastánci korespondenční volby odhadují, že by přinesla cca 200 000 hlasů oprávněných voličů pobývajících v cizině. To představuje podle odhadů cca 4 % hlasů a tyto hlasy mohou rozhodovat volby.
Představa, že zavedením korespondenčního hlasování se v den voleb dozvíme tak jako doposud jejich výsledek, ale po jednom či více týdnech dorazí balík hlasů ze zámoří či odjinud a rozhodne, by byl pro stav a budoucnost naší politické demokracie zničující. Nic nemůže být pro legitimitu demokracie horšího než zpochybnění voleb, fámy, dezinformace a podezření, která tajná služba či cizí vláda na našich volbách zasáhla a co se mohlo dít s korespondenčními hlasy na cestě v poště, na niž se nelze spolehnout ani při doručování běžných zásilek. Snahy o prosazení korespondenčního způsobu voleb tak lze dát do stejné řady s dalšími zavrženíhodnými nehoráznostmi, které se v poslední době začaly na téma voleb ve veřejném prostoru šířit, jako je snížení věkové hranice na 16 let. Nebo podmínění -
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, chcete prodloužit čas? (Souhlas.) Prosím, v 15 hodin vás nicméně přeruším. Prosím.
Poslanec David Kasal: - podmínění účasti seniorů ve volbách s lékařským potvrzením jejich kognitivních schopností. Všechno to pouze vyjadřuje nejistotu dnešních politických elit u nás i jinde na Západě, stále více odtržených od názorů, zájmů většiny obyvatel, a jejich snahu udržet se volebními manipulacemi u moci za každou cenu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. To byl pan poslanec David Kasal. Nyní tedy máme ještě čtyři minuty na vystoupení pana poslance Jiřího Maška. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní místopředsedkyně, vážení ministři, kolegyně, kolegové, já bych vás poprosil o trochu pozornosti a rád bych vám přečetl vystoupení svého bývalého kolegy Pavla Plzáka, kterého jste tady znali ze zahraničního výboru, a on mě o to poprosil. Na tom chci demonstrovat skutečnost, že hnutí ANO většinově nemění svůj názor ve vztahu ke korespondenčním volbám. Pavel Plzák v současnosti bojuje s poměrně těžkou nemocí, tak jsem mu v tom chtěl vyhovět. Jeho projev je krátký a datuje se do 7. července 2021 v této Sněmovně.
Poslanec Pavel Plzák - cituji: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne. Já bych chtěl pár poznámek ke korespondenční volbě. Ano, je to volba, kterou provozují možná v některých státech okolo nás. Viděl jsem ji ve Spojených státech amerických při posledních prezidentských volbách. Já vám řeknu jednu věc, proč nebudu hlasovat pro korespondenční volbu. Když tady stáli lidé na náměstí v roce 1989, tak měli nad hlavou transparenty Svobodné volby. A já si myslím, že svobodně volíte tak, že jste někde sám, nemůžete být nikým ovlivňován, to znamená někde za plentou.
Korespondenční hlasování toto nemůže nikdy zaručit. Vy nikdy nevíte, jak ten senior, nad kterým stojí rodina, bude hlasovat. Jestli bude opravdu hlasovat podle toho, jak chtěl, anebo podle toho, jak chtěla jeho rodina. (Hluk v sále. Předsedající: Prosím, kolegyně, kolegové.) Vy nevíte - vy nemůžete vyloučit nakupování hlasů. Vy nemůžete vědět, jestli člověk, který vyplní ten lístek, anebo ho za něj vyplní někdo jiný, má před sebou tisícikorunu, nebo ne. Vy nemůžete také vědět, jestli třeba není pod nějakou pohrůžkou násilí nebo není vydírán.
Takže pro mě jediná svobodná volba je tajná volba, tajná volba za plentou. A já si prostě myslím, že korespondenční volba není svobodné hlasování. Děkuji vám.
A já bych chtěl jenom připomenout, to nejsou moje slova. Ještě jednou, jsou to slova Pavla Plzáka, našeho bývalého kolegy, který mě o to poprosil, a já jsem mu chtěl vyhovět. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.) ***
