(14.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Také tady už zaznělo, že je nejasný rozsah oprávněných voličů s bydlištěm mimo území České republiky, protože kritérium pro využití možnosti volit korespondenčně je podle návrhu bydliště mimo Českou republiku, není však jasné, zda bude pro možnost volit korespondenčně potřeba určitá délka pobytu v zahraničí ani jaké doklady bude nezbytné předložit ke splnění podmínek volby. Bude tak potřeba prokázat se například nájemní smlouvou? Jak budou řešeny případy, kdy občané České republiky pobývají dlouhodobě například u kamarádů nebo známých v zahraničí a nemají pronajatou nemovitost? Co osoby, které delší dobu pobývají v zahraničí například v hotelu nebo na ubytovně? A jak tedy bude ze strany státu kontrolováno a zajišťováno, že volit budou korespondenčně jen osoby, které opravdu žijí v zahraničí? Odpovědi nám bohužel nedává ani důvodová zpráva zákona o správě voleb, ani poslanecký návrh zákona o zavedení korespondenční volby.
Další věc, mluvila jsem o tom tady a mluvila o tom celá řada mých ctěných kolegů - vágní zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo zahraničních věcí. Předložený poslanecký návrh v § 58 odst. 3 stanoví, že Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou územní obvody, popřípadě části územních obvodů zastupitelských úřadů, v nichž mohou voliči využít korespondenční hlasování, a vychází přitom z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území. Ano, slyšíte dobře. Jedná se o mimořádně vágní ustanovení, které navíc není v poslaneckém návrhu zákona nijak dále vysvětleno. Jak bude Ministerstvo zahraničních věcí analyzovat fungování pošty v jiných státech světa? Bude kritériem rychlost doručování nebo alespoň elementární pravděpodobnost, že bude obálka s hlasem doručena či nedoručena? Předkladatelé by měli vysvětlit, co navrhovaným ustanovením zamýšlejí, a k návrhu by se měl vyjádřit ministr zahraničních věcí. Údajně se tady včera vyjadřoval, já jsem bohužel byla na Ústavním soudu, ale měl by říct, zda jeho rezort vůbec je schopen kvalifikovaně a operativně posuzovat možnosti a schopnosti poštovních služeb na celém světě tak, aby nebyly územní obvody pro korespondenční volbu stanovovány zcela nahodile.
No a další nedostatky v důvodové zprávě. Chybí posouzení korupčních rizik. Předkladatelé se ve svém návrhu nijak nevyrovnávají s korupčními riziky, jež s sebou nese korespondenční volba. Návrh zákona neobsahuje ve své důvodové zprávě žádnou detailní ani kvalifikovanou analýzu tohoto reálného rizika. Nenajdeme v něm prakticky žádné informace, jež by měly vyvrátit obavy veřejnosti ani politické opozice. Legislativní nedostatečnost návrhu nepochybně je důsledkem toho, že je návrh předkládán jako návrh poslanecký a nikoliv vládní. Jak jsem uvedla výše, zcela chybí RIA, hodnocení dopadů regulace, což u takovéhoto návrhu by samozřejmě mělo být a bylo by vyžadováno, kdyby to šlo klasickým legislativním procesem jako vládní návrh. Zhodnocení korupčních rizik je přitom dokonce samostatnou a povinnou náležitostí předkládaných legislativních návrhů a jsou to právě korupční rizika, na něž dlouhodobě upozorňují ústavní experti i politologové v souvislosti s korespondenční volbou jako na největší úskalí korespondenční volby.
Já jsem shrnula asi ne úplně všechny, protože tady se vedla debata, probíraly se různé detaily během těch šesti dnů, ale shrnula jsem ty nejzásadnější důvody. Znovu upozorňuji, že velká část ústavních expertů upozorňuje na nutnost změny ústavy. A to, že je tady nějaká skupina jiných expertů ústavních, kteří v tom problém nevidí, by mělo být velkým varováním, že tu problém prostě je. Vím, že budete spoléhat na Ústavní soud, jenž prokázal včera velkou míru empatie vůči vašim postupům, ale opravdu, nezahrávejme si s něčím tak zásadním, jako jsou volby, které jsou jedním z demokratických pilířů. Znovu vás vyzývám, pojďme sednout k jednacímu stolu a hledejme kompromisní řešení tak, ať z toho neuděláte právní úpravu na jedno použití.
Každopádně navrhuji, aby mezi prvním a druhým čtení byla prodloužena lhůta na 90 dnů, protože ten návrh si to vyžaduje, vyžaduje si prostě diskuse, vyžaduje si zpřesnění, a dokonce navrhuji, abychom přijali komplexní pozměňovací návrh k němu, na kterém se dohodneme napříč politickým spektrem. Využijme to, protože to byl jediný důvod, proč jsme tady tolik dnů a tolik hodin diskutovali, abychom vás přesvědčili, že je nezbytné najít kompromis a domluvit se. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pouze zkonstatuji, že prodloužit lhůtu o více než 20 dnů lze pouze se souhlasem navrhovatele. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon z místa: Vím, ale můžu to navrhnout.) Rozumím, poznamenáno. Návrh byl přednesen.
Nyní vystoupí pan poslanec David Kasal, připravit se může pan poslanec Jiří Mašek. Já jen upozorním, že v 15 hodin máme ten pevně stanovený čas. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec David Kasal: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, korespondenční volba nezlepší komfort voličů v zahraničí a hlavně přinese stín pochybností nad výsledky voleb. Tedy za mě přepracovat a předložit znovu, lépe anebo vůbec. Takto důležitý zákon, a v tomto případě lépe říci zásah do práv českých občanů, ať žijí v Česku, nebo v zahraničí, je nemyslitelné schvalovat bez řádné odborné debaty. Navíc už teď je jisté, že jde o nedodělek, který se bude látat pomocí narychlo předložených pozměňovacích návrhů. Jsem poslanec třetí volební období, ale tohle je jeden z největších amatérismů, které jsem bohužel musel číst. A to nejsem odborník na volební právo, ale běžný lékař, pediatr. V první řadě neškodit, to vnímám jako jedno z hlavních hesel a pouček medicíny, tedy zásah lékaře by neměl zhoršit aktuální stav. No a v případě návrhu zákona o korespondenční volbě to rozhodně neplatí. Spoluobčané žijící v zahraničí volili, volí a budou moci volit i bez zásahu současné vlády, která doufá, že se její špatná rozhodnutí do zahraničí nedostanou, a nažene jim nějaké hlasy.
Rád bych se v tomto tématu opřel o trefný komentář Filipa Šebesty: Poslanecká sněmovna jedná o přijetí korespondenční formy voleb pro občany žijící v zahraničí. Parní válec zvaný 108 hlasů opoziční strany s přehledem přetlačí. Uvazovat se k němu a lepit se před něj k pomyslné vozovce nemohou (mohou), jak chtějí. Existuje samozřejmě dlouhá řada argumentů, proč měnit náš perfektně fungující systém voleb není dobrý nápad. Jsou tu argumenty vážné, etické, ústavní, právní, politické. Není asi potřeba je zde znovu opakovat, na těchto stránkách zněly v posledních letech nesčetněkrát. Nikdo mnohé z těchto argumentů zároveň v debatách uspokojivě nevyvrátil, ale tak už to bývá. - Konec komentáře.
Nelze je rozhodně odbývat tvrzením, že všude korespondenční volba funguje a není důvod, proč by tedy neměla fungovat u nás. Jednak to není pravda a zkušenosti z řady zemí s korespondenčním hlasováním naopak dávají jeho odpůrcům za pravdu. A za druhé, co někde nějak funguje, nutně nemusí fungovat tady. V neposlední řadě jde pak o argument, který většině vychovaných lidí snad dostatečně jasně vyvrátili rodiče s jejich okřídleným: když skočí z okna on, tak ty taky? Dnes to bohužel vypadá, že by řada lidí i skákala. Tím nejzávažnějším argumentem je samozřejmě samotný fakt, že náš systém takzvaně srandovních papírků, jak kdosi s úšklebkem nazval na sociálních sítích náš bezchybně fungující systém, že to snad doposud nebylo žádné téma, tedy do okamžiku, než byla náhle objevena údajná diskriminace občanů žijících v zahraničí a zkonstruováno přesvědčení, že jim doposud bylo málo vycházeno vstříc a je potřeba jim začít vycházet vstříc dokonce ještě více než lidem volícím doma standardním způsobem.***
