(20.00 hodin)
(pokračuje Iveta Štefanová)
Porušení těch volebních zásad je protiústavní. Navrhovaná úprava porušuje ale i tu základní zásadu voleb, což je rovnost, kdy vytváří vlastně řekněme voliče dvou kategorií s různými typy možností, jak hlasovat. Bohužel toto není poprvé, kdy pětikoalice postupuje v rozporu nebo na hraně s Ústavou České republiky. Opakovaně slýchám ze strany zástupců vládních stran, že hnutí SPD bojuje proti zavedení korespondenční volby jenom proto, že máme v zahraničí menší podporu než u lidí žijících v České republice a ty naše volební preference jsou nižší a že bychom tuto volbu určitě podporovali, kdybychom právě měli tu podporu v zahraničí větší. V žádném případě to tak není. Hlavním bodem programu SPD je právě ochrana demokratických principů. A měnit zákony z důvodu prospěchu konkrétní politické strany, ať už té, či oné, by bylo více než krátkozraké. Je zcela jasné, že počiny z takových pohnutek se dříve nebo později obrátí proti subjektu, který tuto změnu prosadil.
Ale pohled na to, jak lidé žijící trvale nebo dlouhodobě v zahraničí volí, je velice důležitý a správná otázka je ta, jaký je vlastně ten skutečný důvod, kdy i přes hrozbu možných volebních podvodů, jaký je ten důvod zvyšovat tu volební účast lidí, kteří tedy trvale v Česku nežijí a kteří vlastně dle těch dosavadních výsledků, jak máme možnost to porovnat, volí evidentně jinak než ti, kteří tady s námi žijí, kteří právě nesou potom následky svého hlasování. Dle odhadů Ministerstva zahraničí žije v zahraničí až několik milionů Čechů, z nichž to volební právo, odhaduje se, má asi 300 000 nebo až 500 000 lidí. Důležité je právě to slovo odhad, neboť vlastně nejsme schopni počet těch voličů v zahraničí přesně vůbec určit. A dnes jsme tady z úst ministra slyšeli, že přehled o tom, kdo vlastně má ty platné pasy v zahraničí, by se ani dělat neměl, protože by se jednalo o šmírování, jak jsem se dnes doslechla. Takže počet lidí, pro které je potřeba zavést tu korespondenční volbu, koalice nezná a vlastně ji ani znát nechce.
Ano, ty uváděné důležité potřeby této kontroverzní normy a technická připravenost novely je vskutku překvapující. Přitom v případě těsných výsledků, například kolem té pětiprocentní hranice, která rozhoduje o tom, zda se ta politická strana či hnutí nebo ten konkrétní politický subjekt do Sněmovny dostane nebo ne, můžou ty hlasy ze zahraničí významně ovlivnit výsledek, tedy to rozložení politických stran v parlamentu, a navíc evidentně jiným směrem, než si přejí občané žijící v Česku.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jenom upozorňuji, že vám uběhlo deset minut a zapnula jsem vám druhých deset minut. Prosím.
Poslankyně Iveta Štefanová: Ano, děkuji za upozornění. Korespondenční hlasování ovlivnilo výsledky rakouských prezidentských voleb bezprecedentním způsobem. Důsledek korespondenční volby pro výsledky rakouských voleb je dobře známý. Zatímco v Rakousku samotném zvítězil Norbert Hofer s 51 % hlasů, v korespondenčním hlasování vyhrál Van der Bellen s 61 %. Rozsáhlé volební podvody umožněné právě tou korespondenční volbou konstatoval i rakouský ústavní soud, který rozhodl o tom, že se druhé kolo rakouských prezidentských voleb muselo opakovat. Oficiální rozhodnutí znělo, že volby se musí opakovat kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů v celém Rakousku. Podle rakouských soudů byly některé hlasy sčítány dříve, v předstihu, než vlastně byl ten stanovený limit pro otvírání obálek, nebo dokonce že ty obálky otvírali lidé, kteří k tomu neměli oprávnění. Ve Spojených státech amerických došlo v prezidentské volbě díky korespondenčním hlasům podle názoru prezidenta Trumpa k jednomu z největších volebních podvodů v historii.
Je zcela namístě tady zmínit, že velké či malé aféry provázejí korespondenční volby v mnoha státech, na které se koalice tak ráda odvolává. Osobně považuji za největší problém právě to, že i když budeme všichni věřit, budeme chtít věřit tomu, že ty podvody nikdo dělat nebude, že úmyslně nebude ovlivňovat výsledky voleb podle své vlastní vůle nebo takzvaně na zakázku konkrétního subjektu, už to, že to hlasování ty obavy vyvolává, a že se tak děje, už je dneska prokázaný fakt, že ty obavy existují, tedy to, že existují jakékoli pochyby o průběhu volebního procesu, to je naprosto nepřijatelné ohrožení demokracie v jejích základech. Svobodné volby, jejichž zásady jsou stanovené tak, že pokud jsou dodrženy všechny tak, aby volby byly opravdu svobodné, jsou právě nejdůležitější pojistkou demokracie ve svobodné zemí.
Jak tedy může pětikoalice tvrdit, že korespondenční hlasování je naprosto bezpečné a že volební podvod ani náhodou nehrozí? Vždyť historie nám ukazuje přece přesný opak. Já chápu, že poslanci vládních stran tento nástroj, který by jim pomohl udržet si moc, vzývají jako určité vylepšení voleb, ale toto vylepšení by bylo na úkor občanů této země, kteří většinově ani tuto vládu nevolili. Kdybychom měli k dispozici korespondenční volbu už například pro tu první přímou prezidentskou volbu v roce 2003, pak by v obou kolech u zahraničních voličů zvítězil Karel Schwarzenberg. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 v zahraničí zvítězila například TOP 09 před druhou stranou Zelených, která se v té době do Sněmovny vlastně tady ani nedostala. Naopak vítěz voleb, ČSSD, obdržel ze zahraničí necelých 7 % hlasů. Je to ten důvod, proč chce TOP 09 tuto změnu zákona protlačit, nebo je to důvod i pro další strany? Je možné vůbec, aby z takovéhoto řekněme marnivého důvodu se protlačoval návrh tak citelně zasahující ústavu? A znovu připomínám, že pohled těch lidí, kteří nežijí trvale v Česku, je evidentně jiný.
Korespondenční hlasování popírá podstatu demokratických voleb. Osobní fyzická účast ve volbách je pro demokratický stát nenahraditelná. Volba je totiž nejenom právem, ale především výsadou. Ke svobodnému rozhodování a demokracii patří právě ochota nést tu odpovědnost. A právě čas a určitá oběť nutná k vykonání volebního práva představuje tu cenu za výsadu volby. Volič, který si za možnost volby platí svým časem nebo určitým nepohodlím, chce, aby přínosy té volby jeho náklady převýšily, a volí tak nanejvýš zodpovědně. Jestliže je pro občana dovolená v zahraničí nebo studijní pobyt nebo pracovní cesta důležitější než možnost se podílet na formování politiky ve své zemi, pak se této demokratické výsady sám a dobrovolně zříká. A i proto není žádný důvod zavádět tu korespondenční volbu.***
