(19.50 hodin)
(pokračuje David Štolpa)
Korespondenční volby, i když nabízejí pohodlí a rozšířený přístup k voličskému procesu, přinášejí s sebou výzvy, které mohou podkopávat důvěru veřejnosti ve volební systém a jeho výsledky. Jak jsem již zmínil, jedním z hlavních problémů je vnímání bezpečnosti a integrity korespondenčního hlasování. Vzhledem k rizikům spojeným s manipulací, podvody a zabezpečením může veřejnost mít obavy, zda se její hlasy správně a bezpečně sčítají. Případy nesrovnalostí nebo potvrzení incidentů mohou vést k pochybám o spravedlivosti volebního procesu, což může mít za následek snížení volební účasti a celkovou ztrátu důvěry v demokratické instituce. Ostatně příklady ze zahraničí bychom všichni bez problémů našli.
Korespondenční volby také vyvolávají otázku ohledně transparentnosti volebního procesu. Bez možnosti fyzické přítomnosti ve volebních místnostech a přímého dohledu nad procesem hlasování a sčítání hlasů může být pro voliče obtížnější ověřit, že jejich hlas byl zpracován správně. To znamená, že je potřeba vytvořit silnější a transparentnější mechanismy pro audit a ověření volebních výsledků, což může být logicky náročné a nákladné.
V neposlední řadě je důležité, aby byly přísně stíhány a trestány jakékoliv pokusy o politické zneužití korespondenčního hlasování, to zahrnuje nejen nezákonné sbírání nebo manipulaci s hlasovacími lístky, ale také šíření dezinformací a provádění nátlakových kampaní proti voličům. Trestné činy v souvislosti s volbami by měly být považovány za vážná porušení demokratických principů a měly by být odpovídajícím způsobem postihovány.
Transparentnost volebního procesu, tak jak jsme na něj doposud v Česku zvyklí, zahrnuje jasnou a otevřenou komunikaci všech aspektů hlasování, od registrace voličů přes distribuci a odeslání hlasovacích lístků až po proces sčítání hlasů a oznámení výsledků. Veřejnost by měla mít přístup k podrobným informacím o tom, jak jsou jejich hlasy zpracovány a počítány. A v neposlední řadě je třeba pečlivě zvážit dopady na různé skupiny voličů. Korespondenční hlasování by nemělo diskriminovat žádnou skupinu voličů a je potřeba zajistit, aby bylo pro všechny stejně přístupné a srozumitelné.
Když to celé na závěr shrnu, zavedení korespondenční volby v České republice v tuto chvíli nabízí spíše mnoho otázek než mnoho odpovědí. A jsem přesvědčen, že občané od této Fialovy vlády očekávají úplně jiné otázky, než je korespondenční volba. U těchto otázek ale vláda mlčí a svádí svoje chyby na všechny kolem. Bylo by krásné, kdyby takové úsilí a nasazení, které věnuje Petr Fiala a jeho vláda zavedení korespondenční volby, věnovali také problémům občanů naší země. (Předsedající: Čas.) Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Bělica. Než vám udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Lang Hubert od 19.44 ze zdravotních důvodů, dále potom paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 19.40 z rodinných důvodů.
Nyní prosím paní poslankyni. Vašich 10 minut.
Poslankyně Iveta Štefanová: Tak já děkuji za slovo. Já se rovnou tedy přihlásím k tomu, že bych využila dvakrát ten čas za sebou rovnou.
Vážení kolegové, i mně dovolte, abych se zde vyjádřila k tomu návrhu novely zákona, který vlastně do našeho volebního procesu zavádí systém korespondenční volby. Mnoho mých kolegů přede mnou tady přednášelo své argumenty, proč tento návrh podporují nebo proč jsou proti němu. Zaznívalo tady i z úst obhajovatelů, že je to vlastně jakási nepatrná změna nebo nějaká pouze určitá technická úprava, která je ve prospěch zlepšení toho volebního procesu, narovnává podmínky a vlastně jde o nějaké zlepšení demokracie. A jak je překvapující a nepochopitelný ten náš odpor a až zveličování toho projednávání vlastně až do jakéhosi boje proti koalici.
No, i já jsem proti přijetí této normy a vnímám to jako boj. Boj za demokracii. Boj o demokracii, svobodu a občanská práva je právě bojem o svobodné volby. Schválení této navrhované korespondenční volby by totiž znamenalo zásadní narušení svobodného volebního procesu, tak jak ho známe, jak máme ten systém nastavený, jak je dlouhodobě plně funkční a jednoznačně transparentní. Přesto takovou změnu tu koalice na sílu protlačuje hlava nehlava, s pokusy vlastně co nejvíce hlas opozice umlčet, jako další ze svých kroků proti občanům České republiky. Prakticky všechny dosavadní kroky, které tato vládla, podnikla, životní situaci lidí v Česku neustále zhoršují, a tak logicky obliba těchto politických stran klesá. Většinu 108 nebo respektive 109 hlasů má vládnoucí pětikoalice jen díky souhře několika věcí, náhod, včetně rozhodnutí Ústavního soudu o vstupu koalic do voleb, a samozřejmě bohužel i díky určité roztříštěnosti té vlastenecké scény. Je třeba mít na paměti, že v těch posledních volbách do Sněmovny propadlo vlastně více jak milion voličských hlasů, což je nejvíc vlastně historii České republiky. Takže není se co divit tomu, že se přišlo s jakousi pojistkou ve formě korespondenční volby, která by mohla pomoci zajistit dostatek hlasů v dalších volbách právě pro strany pětikoalice.
Zdůvodnění, které zaznívá z úst obhajovatelů, že korespondenční hlasování má nějak zlepšit demokracii, považuji přinejmenším za zavádějící. Demokracie totiž nepotřebuje zlepšovat, ale především ochraňovat.
Největším problémem je sám fakt, že korespondenční volba vlastně porušuje prakticky všechny zásady svobodných voleb, tedy to, že volby mají být rovné, přímé a tajné. Korespondenční hlasování vytváří tu situaci, kdy v obálce se vedle - nebo podle toho navrhovaného postupu - vedle toho volebního lístku nacházejí také identifikační údaje o tom voliči, a to vlastně přímo narušuje tajnost té volby. Porušení tajnosti volby zaznívá jako protiargument nejčastěji, a to nejen od nás opozice, ale tuto řekněme nedokonalost korespondenčního hlasování uznávají i zástupci předkladatelů toho návrhu a upozorňují na to i ústavní právníci.
Hodnocení, které tady dnes zaznělo, že vlastně o takový problém až tak nejde, protože se to v nějaké míře porušuje i dnes, ať už u voleb například doma, nebo v nemocnici a tak dál, to mě opravdu nijak neuspokojuje. Při osobní volbě ve volební místnosti se nikdy nedá spojit ten lístek s konkrétní osobou, u korespondenčního hlasování není možné zcela zajistit ani tu přímost volby, tedy to, že hlas skutečně odevzdal právě ten konkrétní volič a že tak učinil ze své vůle, bez jakéhokoliv nátlaku nebo dokonce pomocí nějakého prostředníka. Obava, že taková volba by mohla probíhat v podstatě i bez vědomí voliče, je jednoznačně namístě. Ani toto nelze ve volební místnosti nijak obejít. U korespondenční volby není možné tedy v podstatě zjistit, zda ty hlasy nejsou podvodné, zda někdo, kdo má přístup k databázi možných voličů, nehlasuje falešně za ty, co by například ze své vůle vůbec volit nešli nebo díky aktuálnímu zdravotnímu stavu prostě volby nejsou schopni. ***
