(20.10 hodin)
(pokračuje Iveta Štefanová)
Dalším podstatným problémem je to, co už se tady několikrát zmínilo, a to je to, jak takto závažný zákon, který zasahuje do ústavních práv, se tu projednává na základě poslaneckého návrhu, kdy i sami předkladatelé již dnes hovoří o potřebných úpravách, které se budou muset řešit vlastně v rámci druhého čtení. Tak jaký je tedy ten skutečný důvod toho návrhu? Jde tedy opravdu jenom o ten stále se opakující důvod, jak opakuje koalice, že si to voliči žádají, to zavedení korespondenčního hlasování, nebo že tento krok je myšlen pouze jako upevnění demokracie a narovnávání toho volebního práva? Nechápu v tom případě, proč tento návrh nebyl předložen standardním způsobem se všemi částmi toho legislativního procesu.
Hlasování o přijetí korespondenční volby bude proto testem, zda se podaří udržet demokracii v naší zemi, či zda se ještě více posuneme směrem k nějaké totalitě, ve které se potom volby pomocí různých volebních nástrojů ovlivňují ve prospěch vládnoucí elity. Proto já tady apeluji na všechny poslance, kteří mají v úmyslu tento návrh podpořit, aby se vážně zamysleli nad tím, jaké budou následky jejich rozhodnutí a zda v té krátkozraké vidině možného vlastního prospěchu chtějí obětovat demokracii. Já vám děkuji za pozornost
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Josef Bělica. Připraví se pan poslanec Metnar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, já bych se s dovolením také krátce vyjádřil k materii, kterou tady dnes projednáváme, a projednáváme už nějakou dobu. Jsem odpůrcem korespondenční volby, jsem odpůrcem korespondenční volby dlouho, od svého vstupu do politiky. Já jsem korespondenční volbu nepodporoval nikdy, můj názor v tomto směru se nijak nevyvinul a mé argumenty, proč korespondenční volbu nepodporuji, jsou pořád stejné a konzistentní. A já bych s dovolením zareagoval i na tu rozpravu, která tady probíhá, protože, už jsem o tom hovořil tady u pultíku několikrát, problémem současné Sněmovny je především to, že my se prostě neposloucháme a v okamžiku, kdy docházejí argumenty, tak se prostě přechází k útokům a k nějakým osobním invektivám a odvádění pozornosti, ale za každou cenu prostě se jenom nedostat k odpovědi na tu otázku, která byla nepříjemná a která padla.
Já bych se v této souvislosti vrátil k myslím velmi korektním a velmi fundovaným vystoupením mých kolegů Radka Vondráčka a pana poslance Nachera. Já jsem poměrně pozorně poslouchal celou rozpravu, která tady probíhá celou dobu. I když třeba nejsem v sále, tak to mám puštěno v kanceláři. A myslím si, že těch argumentů tady zazněla celá řada, já si opravdu nemyslím, že je nezbytně nutné je všechny opakovat. Nicméně proč mluvím o tom, že se tady neposloucháme a neodpovídáme si na ty dotazy?
Já si myslím, že zcela stěžejní u téhleté problematiky je ta ústavnost, o které tady mluvil můj kolega Radek Vondráček. On zmiňoval několik zcela zásadních argumentů, zaznělo to tady mnohokrát. A ti předkladatelé zákona, kteří tu potom chodí argumentovat, tak bohužel odpovídají na něco jiného. Pan kolega Vondráček tady mluvil v souvislosti s ústavností o třech základních principech, které by u voleb měly být dodrženy. Já s tím souhlasím. Ten názor je mi velmi blízký a ty argumenty jsou, že volby by měly být osobní, tajné a hlavně svobodné.
Bohužel korespondenční volba nám tu tajnost prostě nezaručuje. Já teď nechci spekulovat o tom, jestli nějaká forma korespondenční volby by to zajistit dokázala. Já si to nemyslím a to je i důvod, proč se můj názor v tomto směru nevyvíjí, já jsem byl i v minulém volebním období odpůrcem tajné korespondenční volby. Myslím si, že meritem té věci u posuzování tajnosti voleb je zcela jednoduchý fakt, a ten tady už také zazněl několikrát, a to je rozdíl mezi "anonymní" a "tajné". Já dokážu připustit, že předkládaný návrh korespondenční volby může zajistit jakousi anonymitu, ale určitě nezajistí tajnost.
Ta tajnost volby je myslím velmi důležitá z jednoho prostého důvodu, a zaznělo to tady myslím ve vystoupení paní kolegyně Zuzany Ožanové, která to říkala takovým procítěným způsobem. Nicméně to se zakládá na nějakém prožitku, na nějaké zkušenosti. Víte, ono, pokud jsou lidé, kteří jsou vystaveni tlaku v různých životních situacích, tak předpokládat, že k tomu nedojde při volbách, je prostě naivní. Já nepoužiju jiné, silnější slovo, ale myslím si, že to tak je, a my bychom určitě při tvorbě zákonů naivní být neměli. Jedná se o skupiny obyvatel, které jsou ohroženější v tomto směru, ten nátlak je na ně vyvíjen i v jiných oblastech, než jsou volby. Prostě korespondenční volba nedokáže zajistit tajnost volby. Mluvíme typicky o starších lidech, o lidech, kteří jsou na někom třeba sociálně závislí, ty situace se stávají, a stávají se i v zahraničí. A navíc my už jsme tady zažili volební kampaně, které řekněme velmi tvrdě útočily na city třeba starší generace. Už to tady kolegové zmiňovali několikrát. Já si úplně nemyslím, že toto je styl volební kampaně, který by patřil do normální společnosti, ale někdo má jiný názor, já mu ho brát nebudu.
Pokusím se shrnout v krátkosti své argumenty, proč můj názor směrem ke korespondenční volbě se nikam neposunul a proč jsem odpůrcem korespondenční volby. Tady zaznívá, že když nepodporujeme korespondenční volbu, tak jsme proti právu lidí v zahraničí volit. To není pravda, ti lidé dnes v zahraničí volit mohou. Ten systém je nastavený, je funkční. A ta předkládaná podoba zákona by si vyžadovala minimálně nějaké přechodné období, ale ani to není nastavené. Když pominu fakt, že ti lidé v zahraničí volit mohou, mohou se dneska dostavit na ambasádu, mohou své hlasy odevzdat. Dalším poměrně důležitým faktorem je, a ten tady také zazněl a taky je mi blízký, je to taky důvod, proč korespondenční volbu nepodporuji, a to je ten, že lidé, kteří volí ze zahraničí a nemají vztah k České republice, nežijí tady nebo tady neplatí daně, by volit prostě v České republice podle mého názoru neměli.
Mluvil jsem tady o problematice pojmu anonymní versus tajné, to si myslím, že minimálně by si kolegové zasloužili relevantní odpověď, ale chápu, že ta tajnost zajistit nejde, takže ta odpověď na to bude těžká.
Slyšel jsem argumenty, že plenta prostě není řešení. Ale my prostě bohužel nic lepšího momentálně nemáme. Já si opravdu myslím, že koalice, která tlačí tak velmi tvrdě na to, aby prosadila korespondenční volbu, argumentuje tím, že to není účelové, že za tím nejsou žádná procenta ve vzduchu, ale to se argumentuje v situaci, kdy, vaším prostřednictvím, paní předsedající, předsedkyně Sněmovny v rozhovoru řekne, že váš recept na klesající preference je, že tady máte ještě tajnou volbu. No tak ono se to potom jako poměrně těžce vyvrací.***