A když už jsme u pětikoaličních praktik, rád bych se zde pozastavil nad dvěma body, které při načtení tohoto návrhu zákona jsou velmi zvláštní. Prvním bodem je věta v důvodové zprávě: Započítává se i hlas voliče, který požádal o korespondenční hlasování a odevzdal svůj hlas, ale následně zemřel. Dosud jsem si myslel, že právní způsobilost člověk nabývá narozením a přichází o ni smrtí. Ale pětikoalice očividně potřebuje i mrtvé hlasy. Pokud je hlas odevzdán korespondenčně, samozřejmě nějakou dobu trvá, než dorazí na místo určení, kde může být řádně započten. A tak se tato situace jeví velmi odlišně než od té, když hodíte lístek přímo do urny a poté zemřete. V té době už je lístek vlastně, v uvozovkách, také započten, ale až v momentě a až už tímto vhozením do urny. Ale hlas v korespondenční volbě musí teprve na místo určení doputovat. S podobnými mrtvými hlasy byl velký problém již při volbách ve Spojených státech v roce 2020. A já bych se nerad dožil toho, abychom podobné scény, jako před čtyřmi lety zažívali tam, zažívali my tady.

Korespondenční hlasování je jedním ze způsobů, kterým se zásadně znevěrohodňují volby a jejich legitimita. To ale pětikoalici očividně nevadí, a tak přistoupila i na druhý bod, který bych zde rád zmínil. Pokud budeme hlasovat korespondenčně, budeme podle návrhu potřebovat úředně ověřené bydliště. Tomu říkám... Nebudeme podle návrhu potřebovat úředně ověřené bydliště. Tomu říkám naprostá rezignace na jakoukoliv kontrolu legitimity voleb. A opravdu nerozumím tomu, proč musíme svátek demokracie takovým způsobem pošlapávat. Proč nechceme ověřovat tam, kde lidi bydlí? Co je na tom špatného?

Bojím se, co přijde dále, jaké další nápady z dílny pětikoalice mohou přijít. Napadá mě třeba, že hlasy pětikoalice se budou násobit třemi a ty naše dělit dvěma, ale to je samozřejmě nadsázka. Mám konkrétní dotazy, například když volič žije v Austrálii a bude volit - jeho hlas do Středočeského kraje...

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, omlouvám se, chcete pokračovat těmi druhými deseti minutami?

Poslanec Tomáš Helebrant: Ne, já si ho nechám na druhou.... Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já prozatím budu mluvit 10 minut a uvidím podle vývoje situace, případně bych vás požádal o dalších 10 minut. Já jsem počítal, že ta diskuse bude delší, rozložená ještě do více dnů, ale už to tak nevypadá, takže mám de facto nějakou obecnou část s nějakým úvodem, pak bych se zaměřil na konkrétní jednotlivá ustanovení a pak případně ještě na nějaké další souvislosti. Takže možná to nebude úplně jednolitý projev, strukturovaný, ale za to se předem omlouvám. Ale snad pochopíte, co jsem chtěl říct a o co mi jde.

Tedy vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se i já vyjádřil k otázce zavedení korespondenční volby do našeho volebního systému. Děkuji za dosud již proběhlou diskusi, byť s politováním musím konstatovat, že samozřejmě až na pár čestných výjimek vládní poslanci, respektive zástupci koalice, vědomi si své parlamentní většiny, o diskusi jako vždy nemají zájem. Zkrátka v duchu hesla - klidně se tu vypovídejte, nám je to stejně jedno, však my si prohlasujeme všechno, co budeme chtít.

Domnívám se však, že se jedná o tak významnou změnu v našem volebním systému, že rozsáhlá a podrobná diskuse je velice žádoucí. Žijeme ve složité době, napětí ve společnosti stále narůstá, lidé se potýkají s vážnými ekonomickými a sociálními problémy, a místo toho, aby se vláda a její poslanci zabývali řešením energetické krize, vysokou cenou potravin, otázkami bezpečnosti, riziky migrace, tak to nejdůležitější, co si naše vláda dala pro letošní rok parlamentu za cíl, je zavedení korespondenční volby. Nalijme si čistého vína, řekněme si, jaké jsou skutečné důvody snahy takovou korespondenční volbu zavést do našeho volebního systému. Dle mého názoru jsou to především tragické volební preference některých stran pětikoalice, zejména pak TOP 09 a Starostů, kteří dle mého názoru nejvíce spoléhají na hlasy ze zahraničí. A tak místo toho, aby se naše vláda a vládní strany začaly zajímat o životy našich občanů v této zemi a opravdu tyto problémy začaly řešit, napadla je záchrana v podobě občanů žijících v zahraničí.

Říkejte si, co chcete, ale to, jak se našim lidem v této zemi žije, jaké mají starosti a jestli vláda vede naši zemi správným směrem, nebo jak se lidově říká, od desíti k pěti, vědí nejlépe naši občané žijící v této zemi. Zkrátka si to musíte prožít a zažít na vlastní kůži, ne být pouze jednostranně informován z médií nebo z vyprávění od příbuzných. Proto dle mého názoru tak rozdílné volební preference a nakonec i výsledky jednotlivých stran v již v minulosti proběhlých voleb ze zahraničí versus z naší země.

Jedna z věcí, která v naší zemi dle mého názoru opravdu výborně funguje, je systém a organizace voleb. Nikdy v minulosti nebyly volby v naší zemi nijak výrazně zpochybněny a nikdy v minulosti nebyly masové demonstrace ke zpochybnění výsledků voleb. V pátek ve čtrnáct hodin se otevřou volební místnosti, druhý den ve dvě se zavřou, celý národ se posadí k televizi a zapne si volební studio. A leckde se v šest večer otevírá šampaňské, někde je smutek a v drtivé většině v deset večer celý národ ví, jak dopadly volby. Vítězové slaví a poražení v drtivé většině gentlemansky uznají porážku, pogratulují vítězi. Chlapi se maximálně pohádají v hospodě, tedy v těch vesnicích, kde ještě po dvou letech této vlády nějaké hospody zůstaly otevřené. No a v neděli se republika a svět točí dál. Žádné masové demonstrace, žádná rabování, žádný oheň v ulicích, většina civilizovaných států nám může závidět.

A jak to vypadá v jiných zemích? Jaké je nejčastější téma a způsob zpochybnění výsledků voleb? Ano, domníváte se správně, je to korespondenční volba Cituji: Americké volby ukázaly slabiny hlasování na dálku, míní čeští politici. - 8. listopadu 2020, článek vydaný ve 12.07 hodin. Průběh voleb amerického prezidenta, v nichž přinesly zvrat a vítězství Joe Bidena korespondenční hlasy, podle některých politiků ukazuje slabiny korespondenčního hlasování.

Podle předsedy ODS a politologa Petra Fialy nové formy hlasování představují riziko, protože pro demokracii je důležitá důvěra lidí a také přijetí porážky jako legální i legitimní. Zdroj www.idnes, zprávy domácí, čeští politici: USA volby ukázaly slabiny. Cituji: Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování, uvedl Fiala na sociálních sítích. Další citace: USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje výsledky... vyhlášení výsledků. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všichni všímají, ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit, uvedl Fiala v reakci na volby.

Před čtyřmi lety to byli sociální inženýři, dnes jsou to vaši koaliční partneři, pane nepřítomný premiére. Jsem toho názoru, že zkrátka když něco funguje, tak proč to měnit? V naší zemi je tolik problémů k řešení, že mi přijde naprosto absurdní, že vláda a vládní poslanci vynakládají energii na změnu volebního systému a zavedení korespondenční volby. Sociální inženýrství, povýšenost, arogance, klapky na očích, to je styl práce a chování vaší vlády. A kdo s vámi nesouhlasí, tak je buď populista, protizápadní, no a ti, co měli smůlu, tak je nazýváte ještě hůř, například prokremelskými šváby.

Korespondenční volba s sebou přináší potenciální rizika, která nespočívají pouze v nedostatečné transparentnosti, ale také v možných pokusech o manipulaci s hlasovacími lístky. Absence veřejné kontroly při sčítání korespondenčních hlasů pouze a jen pracovníky zvláštních volebních komisí, tedy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, je jedna, nikoliv jediná obava o transparentnost sčítání hlasů ze zahraničí.

Růst společenského napětí v reakci na nedůvěru ve volební proces může mít široké dopady na sociální soudržnost. Negativní zkušenosti z korespondenční volby v zahraničí nám ukazují, že se jedná o skutečné výzvy. Bezpečnostní otázky, potenciální manipulace a ztráta důvěry jsou reálnými hrozbami.

Přestože v minulých dnech již zaznělo mnoho argumentů, musím z vlastního pohledu konstatovat, že mé pochyby nebyly nijak vyvráceny, naopak se ještě posílily. Byl tu již zmíněn pojem family voting, který zejména zástupci koalice zpochybňují a zlehčují s argumenty, že ze strany opozice se jedná o strašení a znevažování svobodné vůle každého z voličů. Jsem však přesvědčen, že fenomén family voting je následek přemýšlení o mnohem komplexnějších otázkách. Otevírá se zde prostor pro vnější vlivy v rodinném prostředí, které mohou ovlivnit nejen samotný akt hlasování, ale i individuální svobodu rozhodování. Je klíčové zkoumat, jak tato forma volby může buď chránit, nebo ohrozit autonomii každého jednotlivce v rodinném kontextu. Tajnost voleb dle mého názoru skutečně nespočívá v tom, že členové volební komise nevidí, koho volíte. Tajnost voleb dle mého názoru spočívá v tom, že ani vaše manželka, partnerka, rodiče, děti, zkrátka nikdo neví a nemůže bez vaší svobodné vůle vědět, koho jste opravdu, skutečně volili. ***