(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana poslance Jana Sílu o jeho příspěvek.
Poslanec Jan Síla: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych se také vyjádřil k projednávané novele o korespondenčním hlasování ze zahraničí. Mezi hlavní argumenty pro zachování současného systému zastupitelské demokracie patří předpoklad, že voliči neumí odhalit své pravé zájmy a potřeby komunity. Chybí jim schopnost získat nadhled nad okamžitým prospěchem a neuvědomují si zájmy, které jsou prospěšné pro společnost v dlouhodobém časovém horizontu. Oproti tomu nevýhodou zastupitelské demokracie je nemožnost ovlivňovat jednání jimi zvolených zástupců v časovém horizontu od jedněch voleb ke druhým. Dotyční takzvaní zástupci mohou jednat v rozporu se zájmy voličů, ale tito s tím nemohou vůbec nic dělat během volebního období. Lidé vidí, že nejsou zastupováni, a přestanou chodit k volbám.
Tuto množinu volebních hlasů se rozhodla vláda nyní vyplnit hlasy ze zahraničí. Proto se pětikoalice snaží silou protlačit distanční korespondenční volbu pro lidi, kteří si ponechali české občanství, přičemž žijí v cizích zemích. Zástupný důvod navrhovatelů je údajně usnadnit hlasování lidem, kteří chtějí hlasovat v zahraničí, přičemž tuto možnost již nyní mají při současné legislativní úpravě.
Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí zařadila vláda Petra Fialy do svého programového prohlášení. Po stavebním a pandemickém zákonu bylo korespondenční hlasování zařazeno k projednání ve Sněmovně jako třetí nejdůležitější. Jako by při současné inflaci, energetické chudobě, při vysokých cenách energií a potravin, nedostatku bytů pro mladé, snižující se porodnosti, stárnutí a vymírání naší populace nebylo důležitějšího problému než korespondenční hlasování občanů ze zahraničí. Návrh byl navíc podán jako poslanecký, to znamená, že neprošel legislativním kolečkem a korekcí.
Nerad bych opakoval své předřečníky, ale vzhledem k závažnosti tématu je opakování matka moudrosti. Ten, kdo si nepamatuje svoji historii, je odkázán ji opakovat. Teď tedy k té historii. Za socialismu deklarovaný princip tajnosti volebního práva vyjadřoval pouze oprávnění občana hlasovat tajně. Nešlo tedy o povinnost tajné volby, ale pouze o možnost. Formálně bylo sice určeno, že rozhodnutí o využití oprávnění tajného hlasování nebo manifestační volba je výlučně věcí každého voliče a jeho svobodného rozhodnutí, realita byla ale jiná. Z vlastní zkušenosti si pamatuji případ, kdy můj soused, takto zarytý antikomunista, ve volbách záměrně šel za plentu, roztrhal lístek a před komisí ten lístek jako hodil. Víte, jak skončil? Musel emigrovat. Teď žije ve Spojených státech. Přišel o práci, děti nemohly chodit na vysokou školu a tak dál. Běda tomu, kdo by oprávněné tajné volby využil a kdo by šel takzvaně za plentu. Pro kandidáty Sněmovny hlasovalo tenkrát 99,96 % z celkového počtu platných odevzdaných hlasů. Proti kandidátům tedy hlasovalo asi 0,04 %, to je ani ne 5 000 voličů. Musíme se ptát, proč lidé volili tak, jak volili? Protože mysleli na své pracovní uplatnění, na možnosti cestování, na vzdělání svých dětí a tak dál.
Mimochodem z dnešního chování spousty lidí, kteří tuto dobu zažili na vlastní kůži, se zdá, že všichni statečně bojovali s komunismem. Z výsledků voleb je ale vidět, že hrdinů nebylo ani 5 000. Přitom stačila pouze drobnost, aby na každého bylo vidět, aby každý byl pod kontrolou. Každý věděl, co ho čeká, pokud půjde za plentu a bude volit svobodně. Pro tuto svobodu volby jsme zvonili klíči na náměstích v roce 1989. Obávám se, že jsme si z tehdejší doby nevzali žádné ponaučení.
Nyní sledujeme snahu o erozi principu tajné volby korespondenčním hlasováním. Pokud bude přijato, bude jednoznačně takovým oslabením tajnosti volby. Návrhy zavést korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny pro Čechy žijící v zahraničí se v parlamentu objevují již víc než 20 let. Tento je myslím čtvrtý nebo pátý. K prosazení korespondenčního hlasování se naštěstí zatím nikdy - doposud, pozor - nenašla potřebná parlamentní většina.
Vzhledem k preferencím koaliční strany TOP 09 se není co divit, že zrovna tato strana tuto svoji prioritu prosadila do koaliční smlouvy Fialovy eurohujerské vládní koalice a nyní ji tak vehementně obhajuje. V předposledních parlamentních volbách se do Sněmovny dostala tato strana s odřenýma ušima pomocí hlasů ze zahraničí. Ze zahraničí jich měla tehdy nejvíc ze všech stran.
Podle stávajícího volebního zákona lze volit v prezidentských i poslaneckých volbách v zahraničí na našich zastupitelských úřadech. Lidé však o volby nemají až zase takový zájem, aby kvůli tomu cestovali a podstoupili nějakou tu potíž. Pokud by museli eventuálně ještě kupci hlasovacích lístků platit cestovné, vyšel by jeden hlas podstatně dráž. Hlasy ze zahraničí dosud ovlivnily volby zatím jedenkrát tím, jak jsem zmínil, že se na poslední chvíli, těsně před ukončením hlasování, kdy měla pod 5 % hlasů, dostala do Sněmovny ještě Kalouskova TOP 09.
V dnešní ústavě se říká, že volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásad poměrného zastoupení. Všimněme si, že ústava stanoví povinnost tajného hlasování na první místo. Tato povinnost znamená, že volič odevzdá hlas takovým způsobem, že nemůže být pozorován, jaký volební lístek použije nebo jaké úpravy v něm provádí. Stejně tak nemůže být nikdy zjištěno, komu hlasy odevzdal. Volby musí být provedeny takovým způsobem, aby bylo naprosto jasné, kdo volí, že je ve stavu schopném volit, to znamená, že je příčetný, není zde zjevná opilost, nemoc, nebo dokonce i smrt a že volí o své vůli. Nic z toho korespondenční volba - a obávám se, že ani elektronická volba - nezajišťuje a zajistit nemůže. Jde o to, vyloučit jakýkoliv politický, sociální, hospodářský, náboženský či jiný nátlak na voliče, a to jak přímý, tak i následný. Navíc současný volič celý proces osobně kontroluje a sám vkládá svůj hlasovací lístek do urny. To, koho volič volil, proto nemůže zjistit ani člen volební komise.
Už hlasování v nemocnicích a domovech důchodců není z tohoto principu košer, přesto lze říci, že v současném systému voleb je nyní maximálně omezena manipulovatelnost a nejsou zásadní obavy vedoucí ke zmanipulování voleb. Pokud se bude vybírat volební lístek doma v přítomnosti rodin, přátel, eventuálně různých nákupčích hlasů, hrozí výrazné ovlivnění tímto okolím, takzvaný family voting, jak tady bylo opakovaně zmíněno. Při zavedení korespondenčního hlasování část občanů bude vystavena tlaku. Jejich volební rozhodnutí nebude svobodné. A svoboda odlišuje skutečné volby od pseudovoleb v totalitních režimech. Existuje řada rodin, kde manželé mají rozdílné politické preference. Při distančním korespondenčním hlasování je daleko větší možnost přinutit druhého manžela citovým vydíráním, případně odmítnutím plnění manželských povinností, aby volil tak, jako ten druhý chce. Z roku 2010 si navíc všichni pamatujeme na video "přemluv bábu". ***
