(0.40 hodin)
(pokračuje Eva Decroix)
Jenom pevně věřím, že z těch postupných faktických poznámek, které zde zazněly, bylo vysvětleno, že výzva pana kolegy Langa, prostřednictvím předsedajícího, k omluvě paní kolegyni Ochodnické byla zcela nemístná, a pevně věřím, že nyní situaci pochopí a naopak představí omluvu on jí, neb paní kolegyně pouze použila doložená fakta. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Huberta Langa. Prosím.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že paní Decroix, prostřednictvím vás, pane předsedající, mě oslovila - já jsem to vzal jako příklad, jsem to řekl. Řekl jsem to jako příklad, protože každý, kdo zná ten příběh, kdy ty děti byly zachráněny, potom ty poslední vlaky už nestihly odjet, tak nezůstane oko suché, když se o tom bavíme. Já jsem to jenom řekl, že prostě mně se nelíbí, když někdo přistoupí k takovéto argumentaci. Když nemá z mého pohledu prostě jinou argumentaci, tak přistoupí k této argumentaci. Jestliže ti potomci nebo ta vnoučata, nebo jaká to je generace prostě, z té Británie, a byli to evidentně čeští občané, ty malé židovské děti, které byly takto zachráněny, nebo v nějakém věku až, tak já s tím nemám sebemenší problém. To není vlastně ani předmětem toho sporu. To bylo prostě jenom zástupně použito z vaší strany jako taková podpásovka. Já to prostě takhle cítím jako podpásovku. Je to prostě takto, já to takto cítím a nechci, abychom už se k tomu vraceli. Já jsem se nikdy nevyjadřoval nějak antisemitsky. Prostě když jsem viděl ten příběh těch Wintonových dětí, jak tam se zvedaly, celý ten dokument, tak jsem u toho brečel. Já se k tomu přiznám úplně otevřeně. A vůbec jsem to nechtěl používat. Já jsem to bral tak, že to bylo prostě použito od paní kolegyně vůči nám a naší argumentaci jakoby nepatřičně. A už bych se k tomu nechtěl vracet. Můžu říci, že třeba ta moje dikce toho hlasu byla silnější. Jestli takto to berete, já se klidně tady nemám problém kolegyni omluvit. A když nebudeme vzájemně používat takovéto podpásové metody, jedině dobře k nějaké jako lepší kultivovanosti našich projevů v Poslanecké sněmovně. Jestli vám to takto stačí, tak si myslím, že bychom mohli tuto věc takto ukončit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou? Prosím. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já jenom vaším prostřednictvím zareaguji na paní Decroix, která reagovala zřejmě na tu moji řeč o čtvrté generaci, kdy tady nebyla a neslyšela úplně ten kontext. Ten kontext byl takový, že tam padlo - potřebujeme oslovit. To znamená, není to o tom, že spousty masy té čtvrté generace chtějí volit v České republice, proto se snaží, ale že vlastně vy je potřebuje oslovit, protože cítíte tam ty hlasy a tak. V tom to zaznělo a tam byla i ta moje spíš kritika nebo upozornění na tu dikci tohoto. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Vít Vomáčka. Prosím.
Poslanec Vít Vomáčka: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se hlásím také k tomu, že také vystupuji dneska naposledy. Chtěl bych se zamyslet trošku nad tím, co tady říkal pan kolega Bubla z hnutí ANO, když jako věc, která by měla odrazovat od korespondenčních voleb, tak uvedl, že přívrženci Bidena ovlivňovali volby. Toto řekl váš pan kolega Bubla a citoval... (Z pléna: Kukla!) Tak to se omlouvám za zkomolení jména. Opravdu. Kukla. Snad mi to promine, jestli na nás kouká, a omlouvám se mu. Ale zpátky k tomu, že tedy... (Komentáře z pléna.) Ano, ano.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, nepokřikujte po sobě, a pane poslanče, pokračujte v projevu.
Poslanec Vít Vomáčka: Pane poslanče, omlouvám se vám, že se jsem vám opravdu zkomolil jméno, prostřednictvím předsedajícího. Ale abych se vrátil k meritu věci. Vy jste tady řekl, prostřednictvím předsedajícího, že přívrženci Bidena ovlivňovali volby. Ale to přece děláme všichni v rámci volební kampaně! Vy jste mluvil o Vysočině. Vzpomeňte si, jaká akce se tam vytvořila tenkrát proti předsedovi dnešního Senátu, když tam vaši představitelé jezdili a ovlivňovali ty volby. A nikdo proti tomu neprotestoval, je to v pořádku. To přece děláme v předvolební kampani všichni!
A úplně poslední poznámka je ta, že do doby, než tady probíráme novelu o správě voleb, tak neustále mluvíme o našich občanech, zvláště tedy z levé strany volebního spektra, a mluvíte, co pro ně máme dělat a že pro ně děláme málo a podobně, a pak se to otočí a mluvíme o korespondenční volbě. (Předsedající: Čas.) A vy předjímáte, jak ti občané, naši čeští občané, se budou špatně chovat. (Předsedající: Váš čas!) To je dvojí metr. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas! Děkuji. Nyní... (Komentáře z pléna.) Pane poslanče, nepokřikujte po mně. Faktická poznámka Martina Kukly. Prosím.
Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo. Ono už je tři čtvrtě na jednu, tak ono se občas někomu poplete jazyk, tak já to beru. Vůbec se za to nemusíte omlouvat. Já se jmenuji Martin Kukla, jsem z Vysočiny, pro všechny ostatní. Doufám, že jsem je vzbudil. A co se týká USA, tak ano, toto jsem se dočetl v časopisu Time, kde se tím dokonce právě jeho příznivci chlubili. Takže já odkazuji na časopis Time, můžete se tam podívat a jistě se tam o tom dočtete. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuju. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Hubert Lang. A já se chci jenom zeptat, pane poslanče, protože na základě dohody předsedů klubů bychom měli končit v jednu hodinu, chci se zeptat, zda si vezmete prvních deset minut...? Chtěl byste dvacet minut. Já se zeptám kolegů, zda nebude vadit, že necháme pana poslance, aby spojil svůj čas dvakrát 10 minut a odpřednášel dohromady ten projev. Není rozpor s postupem předsedajícího. V tom případě, pane poslanče Langu, máte dvakrát 10 minut a můžete to odpřednášet a poté až přeruším schůzi. Prosím.
Poslanec Hubert Lang: Pane předsedající, já jsem to špatně pochopil. Já jsem myslel, že se mě ptáte na to, že bych už dneska nevystupoval, že bychom to dnešní zasedání ukončili, a já bych zítra začal těch 20 minut v kuse. Proto jsem takhle kýval. Takže já s tím nesouhlasím takhle, s tou interpretací. Nebo takhle, možná jakoby jsem to řekl špatně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem byl vstřícnost sama a chtěl jsem, abych vás nepřerušoval.
Poslanec Hubert Lang: Já vím, že jste vstřícnost sama vždycky ke mně. Já mám na vás štěstí. To je dobře, že vás mám za zády. Já tedy bych dneska hovořil 10 minut a zítra bych hovořil dalších 10 minut.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, tak ano. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Hubert Lang: Já také děkuji. V tomto pozdním čase úplně na konci, já jsem tady vlastně celou dobu. Minulý týden jsem tady přežil všechny ty projevy, přežil jsem edukaci od pana Okamury, první republiku, hilsneriádu, Rakousko-Uhersko, edukoval jsem se, ještě jsem se dozvěděl věci, které jsem netušil vůbec. A je to v pořádku, že se takto vzájemně tady vzděláváme, protože nikdy není od věci se dozvědět některé nové věci. Chtěl bych říct, nechte nám naše právo říci svůj názor na tu věc. Mně to občas tady připadá, že když hovoří naši kolegové z ANO nebo z SPD, že vy prostě říkáte, jako pomalu proč to říkáte, a vůbec, proč se jakoby dotazujete nějakých těch věcí, a všechno už tady zaznělo. Já nejsem právník, takže spousta věcí tady zazněla od mých ctěných kolegů, kteří mají právnické vzdělání, takové ty různé poučky a podobně, kdy my se domníváme, že to není dobře. Když jsem si připravoval svůj projev, tak jsem vycházel z článků, které už tady také někteří kolegové zmiňovali, protože samozřejmě jak stoupá počet poslanců, kteří o této věci hovoří, tak logicky se musíme v některých věcech opakovat. A já bych tady přečetl pár takových výtažků z určitého článku se kterými se plně ztotožňuji. ***
