(0.50 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
Průzkumy veřejného mínění opakovaně ukazují výrazně masovou nespokojenost se současnou vládou Fialovy pětikoalice a potvrzuje to také drtivá převaha opozice nad vládní koalicí v jakémkoliv z posledních x-tých už průzkumů veřejného mínění. Já vím, že pan premiér tady říkal, že ho průzkumy veřejného mínění nezajímají, že ho zajímá až potom, já nevím, týden před volbami, ale prostě samozřejmě to o něčem svědčí. Vládní koalice zlomila nad obyvateli České republiky hůl. Ztratila víru, že je si schopna získat vyšší přízeň vlastních domácích voličů, a protože není ochotna a schopna změnit svoji neúspěšnou politiku, kterou zemi přivedla k největšímu pádu životní úrovně v Evropě, rekordní inflaci, absurdním cenám energií a hospodářské recesi, proto se upnula, upnula se zoufale k myšlence, že získá krajany ze zahraničí, a to ji udrží u moci. Bude tedy bojovat o hlasy krajanů v zahraničí, kteří u nás nežijí, a proto nemají negativní zkušenost s dobrodiním, v uvozovkách, současného vládnutí. To je smyslem novely volebního zákona, který chce pětikoalice na sílu proti vůli opozice a přes její rozhodný odpor převálcovat parlamentem. To tady už vidíme druhý týden. Věří, že se jí touto cestou podaří pro sebe získat hlasy velké části - a teď je tady uvedena částka 600 000 českých občanů v zahraničí. O tom jsme dneska tady debatovali, jestli to je 200 000, 250 000, nemáme vlastně ani přesný přehled.
Současná vládní pětikoalice kalkuluje s tím, že dosud hlasování na zastupitelských úřadech a v zahraničí dopadlo vždycky v minulých volbách ve prospěch těchto stran. Pravdou je samozřejmě, že když jsme se podívali na ty výsledky, tak většinou lidé, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, tak jsou liberálnější, prostě volí tak, jak volí. Bylo tady také zmiňováno, že když stoupne počet lidí, kterým by byla umožněna třeba ta korespondenční volba, tak se to potom nějak rozmělní a samozřejmě budou voliči, kteří budou volit i jiné než současné strany vládní koalice.
V případě korespondenčního hlasování jsou porušeny z mého úhlu pohledu základní ústavou zaručené principy svobodných voleb, tedy přímé tajné hlasování. U poštou doručeného hlasu je v rozporu s ústavou jasné, kdo jak hlasoval, ale bohužel není jasné, zda tak učinil svobodně a zda to byl skutečně on sám, kdo vlastně hlasoval. Je to zásadní neodstranitelná vada korespondenční volby a korespondenčního hlasování, kterou nemůže ospravedlnit žádný údajně lepší komfort pro jakékoliv naše občany roztroušené v zahraničí.
Názor, můj názor. Velmi špatné a pro poměry v zemi devastující by bylo, kdyby o politických poměrech v ní rozhodovaly hlasy lidí, kteří v naší zemi trvale nežijí. O tom byla tady také velká debata, do jaké míry vlastně lidé, kteří se dlouhodobě rozhodli, že budou žít někde v zahraničí nebo se tam vdaly nebo odešli z České republiky, nemají vlastně to sepětí s naší zemí, do jaké míry opravdu by se měli podílet na té potenciální korespondenční volbě. Já potom řeknu i v tomto případě svoji osobní zkušenost, protože moje paní je původem ze Slovenska, a řeknu vám vlastně, jak to ona cítí a jak mi dovolila, abych to tady řekl.
Tak. Rozhodují nikoliv na základě vlastní zažité zkušenosti, ale v důsledku různých předsudků a cizí propagandy, a kteří neponesou důsledky svého rozhodnutí, protože žijí jinde, v jiné zemi, platí tam daně, dostávají důchody, čerpají zdravotní pojištění. Jediným argumentem, který snad může ve prospěch korespondenční volby být, je to, že je tam určitý komfort pro ty naše krajany v zahraničí a že tato forma hlasování je umožněna i v řadě jiných zemí. O tom vy často tady hovoříte. Už neříkáte ovšem to B, že ta korespondenční volba v mnoha evropských zemích je, ale prostě je to vždycky něčím podmíněno a prostě není to úplně unifikováno. A vy vždycky řeknete jenom to A a už neřeknete B.
Domnívám se, že pro naši demokracii by bylo opravdu velkou tragédií, abychom udržovali - nebo proti vůli vlastně našich domácích voličů a preferencí - při životě i případně v dalším volebním období Fialův kabinet, nebo prostě nějakou podobnou sestavu, která je v současné době u moci. Vy se prostě k tomu upínáte, k té korespondenční volbě v zahraničí, a domníváte se, že vám to přinese dostatečný počet hlasů i v souvislosti s tím druhým zákonem, který je tu dán poslaneckou iniciativou, a to je ten zákon o státním občanství, že prostě ty voliče vyrobíte a že ti lidé vás budou volit v takové míře, aby to nějakým způsobem výrazně do těch voleb zasáhlo.
Co se týče toho vlastně, kolik jakoby těch lidí asi přijde volit, to je opravdu velká neznámá, protože v tom počátku, jak tady již také bylo zmíněno, volilo v roce 2021 v zahraničí na ambasádách a generálních konzulátech asi 13 830 lidí z asi 18 000 zapsaných voličů, takže ten počet nebyl příliš vysoký, a zkušenost ze zahraničí, jak jsem si ji načetl v nějakém materiálu, je, že vlastně jak nabíhaly postupně ty korespondenční volby, tak se postupně zvedali i ti lidé, jak se s tím sžívali a podobně. To znamená, neočekávejte, že to budou nějaké statisíce hlasů, které by jaksi korespondenčně přitekly v té případné první zavedené korespondenční volbě.
Já se domnívám, že kdybychom neposouvali účinnost jenom části toho zákona o správě voleb na tu účinnost od 1. 1. 2025, nechali jsme to od 1. 1. 2026, tak se domnívám, že by nebyl takový odpor vůči tomu. My v tom opravdu spatřujeme účelovost, opravdu v tom spatřujeme to, že vy to tlačíte takto na sílu s tou účinností od 1. 1. 2025 jenom proto, že v roce 2025 na podzim jsou volby do Poslanecké sněmovny. Nějaký mandát to může přinést, může to zamávat s nějakým počtem hlasů, pakliže by se to nějakým způsobem vyrovnávalo, a opravdu můj dojem z toho je, že to je jiný účel, proč to takto tlačíte. Říká se tady, že prostě to tady je 20 let, že každá vláda to zvedla a potom to zase spadlo pod stůl, že vy zrovna to máte asi ve volebním programu, měli jste to, to já nepopírám, ale že by to byl zrovna zákon, který by nyní byl úplně tou topkou, že bychom to museli předřazovat před jiné, zásadnější zákony, které tady leží ve Sněmovně, které více pomůžou našim občanům, tak se nedomnívám, že tomu tak je.
A v té poslední minutě - já jsem říkal, že moje paní je ze Slovenska. To je takový ten další argument, který vznášíte o tom, že ti krajané v zahraničí budou volit a mají nějaké ty věci. Třicet let je to řádově, co se rozdělilo Československo. Moje paní tady zůstala, má české občanství a postupem času začala ztrácet jakoby ten přehled o té slovenské politice. Už jenom chytá takové ty základní věci. Máme tam ještě nějaké příbuzné. A já to vidím vlastně na své vlastní rodině, že když někdo dlouhodobě žije v zahraničí, tak pomalu ztrácí jakoby kontakt s realitou. A kdyby si paní v určitém okamžiku, kdy to šlo, zdvojila občanství a dneska by mohla třeba volit korespondenčně pro Slovensko, tak ona mi říkala sama, že ani neví, koho by volila. Prostě ztrácí. A to je země, která je vedle sousedící, a tady se nebavíme o nějakých zemích, které jsou někde na druhém konci světa.
Já budu zítra ještě pokračovat ve svém projevu a děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, na základě dohody předsedů všech klubů končím dnešní jednací den a přerušuji 88. schůzi Poslanecké sněmovny do dnes do 9 hodin ráno, kdy budeme v této schůzi pokračovat. Já vám děkuji a přeji klidný zbytek dnešní noci.
(Jednání skončilo 25. 1. v 0.58 hodin.) ***
