(20.30 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Tak za prvé, ti nemají vůbec žádný problém někam dojít, to mi neříkejte, že kdybychom všichni volili a chtěli volit ve své zemi, a opravdu, jestli chceme říkat, že volby jsou svátkem demokracie, tak jestli tohle přijmete, tak vy už to neříkejte, vážení kolegové z koalice, protože pro vás už to nebude platit. Vy snižujete standardy. Vy zhoršujete tu určitou výjimečnost toho volebního aktu. Tak v Belgii to není problém. Já rozumím, že tak nějak sociálně ten vzorek voličů v zahraničí skutečně volí spíše ty liberální strany proevropské, které prostě mají určitou nálepku. A já chápu, že koalice ty hlasy chce. Nemusí se za to stydět, to je legitimní věc. Akorát že nám vadí, že jdou do toho hlava nehlava a že se taky může stát, že nám rozbijí celý volební systém.
Teď k těm jednotlivým číslům. Já jsem si tedy tu analýzu nechal vypracovat. A jak už jsem řekl, volby v zahraničí se v současnosti konají na celkem 110 až 111 místech, to je ve zvláštních okrscích zřizovaných ambasádami. Z toho 46 volebních místností se zřizuje v Evropě, 36 v Asii, 14 v Severní a Jižní Americe, 13 v Africe a dvě v Austrálii a Oceánii. To je ten Nový Zéland, kde bychom potřebovali přidat. Jejich počet a rozmístění se každé volby liší. Mírně liší.
To je mimochodem ještě připomínka k tomu zákonu jako takovému. Kdo jste si všimli, ty obvody nejsou stálé a tam se předpokládá prováděcí předpis. A já si pamatuju na ty debaty, kdy jsme třeba chtěli rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ i na samosprávy i na Českou televizi a tak dále, že hlavní argument senátorů, kteří nám to tam několikrát zamrazili, byl, my vám neschválíme ústavní zákon, dokud nemáme prováděcí předpis. Myslím si, že my jsme to taky zažili mockrát v našem volebním... když jsme byli vládní stranou, to byl standardní požadavek opozice: jak chcete o něčem jednat, když my nevíme, jaký bude prováděcí předpis? A my ho tady nevíme. A vy chcete prosadit za každou cenu změnu zákona. Vždyť my vlastně nevíme, jaké budou jeho dopady.
Já například tady mám: Během parlamentních voleb v roce 2021 bylo zřízeno 111 zvláštních okrsků. Během prezidentských voleb 2023 jich bylo o jeden méně, protože stát sice zřídil nové zvláštní okrsky v katarském Dauhá, litevské Rukle a v Kinshase, Demokratické republice Kongo, ale oproti roku 2021 nebyly zřízeny volební místnosti v ruském Jekatěrinburgu, v čínském Chengu a také dva v Mali, Bamako a Ménaka.
Zase jenom krátce odbočím. My máme poměrně bohatou praxi a zkušenost se zřizováním těch mimořádných volebních míst. Když bylo například mistrovství Evropy ve fotbale, tak se volilo v buňkách vedle stadionu. Zřídilo tam naše velvyslanectví v Polsku dočasná volební místa, a kdo měl voličský průkaz, tak tam odvolit mohl. Dělají se speciální volební místnosti pro naše vojáky, kteří sloužili na základnách ve větším počtu mimo území České republiky.
Počet voličů, kteří volí mimo ČR, se v parlamentních volbách od roku 2006 pravidelně zvyšuje. Procentuální podíl hlasů ze zahraničí oproti celkovému počtu odevzdaných hlasů stoupl z 0,125 % v roce 2006 na 0,245 % v roce 2021. Ale pozor, v celkových číslech se jedná o zanedbatelné množství hlasů. Například v roce 2006 8 041 voličů a nyní v posledních volbách, jak asi už víte, 2021, 18 808.
Přehled počtu zapsaných voličů, volební účasti a počtu odevzdaných hlasů a podílu na celkových odevzdaných hlasech v parlamentních volbách je zhruba takový: volby 2006 8 041 voličů a účast byla 83,86 %, což tedy znamená 6 702 hlasů; 2021 18 808, účast byla 70,37, to znamená, hlasovalo 13 184 voličů, což znamená v těch celkových hlasech 0,245 %. Odhad, a to je opravdu odhad, na rok 2025, by tedy byl 150 000 voličů, 70% účast, platných hlasů tím pádem 105 000 a to už by byla skoro 2 %. To znamená krát 10. O tom se tu bavíme. A to už se samozřejmě projeví těmi z našeho pohledu mandáty.
V rámci prezidentských voleb je podobný trend, kdy počty voličů v zahraničí stoupají. Rovněž prezidentské volby jsou u voličů v zahraničí populárnější než ty parlamentní. To koneckonců platí i pro naši vnitrostátní volbu. Procentuální podíl hlasů ze zahraničí oproti celkovému počtu odevzdaných hlasů stoupl z 0,155 v roce 2013 na 0,394 v roce 2023. V číslech je to 7 684 voličů tenkrát. A v těch posledních volbách to bylo 22 932 voličů, to znamená zhruba trojnásobek. Ale ten podíl na těch celkových hlasech je pořád zanedbatelný a nevzbuzuje žádné tenze v české společnosti, kdy bychom měli pocit, že ty zahraniční hlasy nám vlastně rozhodly volby.
Vytrácí se ta emoce, o které se bavíme, kterou vnímáte v mediálním prostředí, kdy se používá ta zkratka "ukradené volby", že by měly ty zahraniční hlasy rozhodnout. Nicméně i tak v roce 2006 to znamenalo velký problém. Teď - drtivá většina ze zahraničí se těch hlasů opravdu odevzdá v Evropě. V roce 2021 to bylo 81,2 %. Bavíme se o Evropě. V Evropě bylo odevzdáno 81 % všech hlasů a v Evropě v drtivé většině není problém s dojezdem do volební místnosti. S výjimkou velkých zemí, jako je Francie, Německo a Španělsko, jsou ty vzdálenosti přiměřené. A neslyšel jsem jediného koaličního poslance, že by argumentoval například Polskem nebo Maďarskem.
Já k tomu vždycky dodávám, mě se taky nikdo neptá, když jsem v práci v Praze a když jedu volit do komunálních nebo krajských voleb, tak jedu 276 kilometrů do Kroměříže a odvolím v Kroměříži. A jestliže někde v Rakousku žije Čech, tak do té Vídně to opravdu nemá daleko. A nebyl by problém zřídit jednu místnost v Innsbrucku a moc by to nestálo. To je zase jeden konkrétní příklad.
Teď když to rozklíčuju, v případě posledních parlamentních voleb bylo tedy 10 705 hlasů z těch 13 (?) odevzdáno v Evropě, nejvíc ve Velké Británii 1 330, v Německu 1 294, v Belgii 1 057. A volí zde hlavně lidé v zahraničí pobývají dlouhodobě. Jak už jsem říkal, v Bruselu jsou to hlavně úředníci EU. S velkým odstupem je Asie. V celé Asii volilo 1 052 lidí. V Severní a Jižní Americe je to 891 lidí. ***
