(13.00 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
To se ovšem povede jen menšině obyvatel. Většina obyvatel zůstává chudá a ta se bouří proti bohatým. Demokracie tedy myslím vzniká, kdykoliv chudí zvítězí a z přívrženců druhé strany jedny pobíjí, jiné vyženou z obce, zbylým dají rovné právo v občanském životě i v úřadech a úřady z nich jsou obsazovány většinou losem. Platon 319, 320. No, vidíte, jaké měli metody. Pobíjí, vyženou z obce, zbylým dají rovné právo. A pak obsadí losem. Tam se vypořádali s nespokojenými politiky tenkrát ještě jinými metodami, v začátcích demokracie. Ale to samozřejmě nejsou metody, které bych preferoval já. Jakékoliv násilí, to v žádném případě.
Ale jak jsme tady slyšeli, tak pan Bartošek, místopředseda Sněmovny za KDU-ČSL, ten schvaluje násilí, dokonce i výhrůžky vraždou. Takže samozřejmě u vás jsou ti politici ve vládní pětikoalici. A už se k tomu nebudu ani vracet, protože už jsem o tom mluvil. A ostatně to bylo v televizi Prima přímo v Partii. A ten záznam byl zveřejněný mnou a všemi. A ty reakce byly strašné vůči panu místopředsedovi KDU-ČSL a Sněmovny Bartoškovi. Strašné byly ty reakce.
Právě rovnost a svoboda se stávají nejvyššími hodnotami demokracie, které zahltí celou společnost. Děti přestávají mít v úctě své rodiče, protože jsou jim rovny. Stejně tak přistěhovalci se cítí rovni již usedlému občanovi. Mladí lidé se pokládají za rovné starším, stejně jako je žena rovna muži. Platon píše, že přílišná svoboda ani nemůže vést k ničemu jinému než k přílišnému otroctví, tedy k tyranii. Tyranie nastává, když se v demokracii objeví jeden člověk, jenž odstraní všechny schopné, ctnostné a moudré lidi z obce a sám se ujme vlády.
Je to tedy jako zajímavé, protože já jsem si to procházel, v podstatě, když jsem se připravoval, tak jsem si to v tom listoval. A je to jako zajímavé čtení i jako celkově, jak v těch začátcích demokracie se uvažovalo. Některé momenty přetrvávají dodnes, některé samozřejmě jsou dané tou dobou. A dneska ten vývoj je samozřejmě jinde. Ale určitě je to jako velmi pozoruhodné, když si ještě řekneme, v jaké době už takhle lidi vlastně uvažovali a psali a už o tom systému uvažují. Takže je to samozřejmě pozoruhodné. A ne se vším lze samozřejmě souhlasit v dnešní době, to je jako pochopitelné.
Platon filozofa charakterizuje jako milovníka moudrosti, tedy toho, kdo touží po pravém rozumovém poznání. Platon chápal demokracii jako politická řízení nežádoucí pro společnost a podobně demokracii pojímal i jeho žák Aristoteles. Aristoteles ve svém díle Politika rozděluje ústavy na správné a nesprávné. Ústavy správné jsou takové, které slouží obecnému prospěchu a blahu občanů. Jejich opakem jsou ústavy nesprávné, které zvýhodňují jen některé obyvatele a slouží k jejich egoistickým záměrům. No, vidíte, jak se to hodí na dnešní den. Že jo? Když tady někdo dává protiústavní návrhy.
K ústavám, které zabezpečují obecný prospěch, patří monarchie, aristokracie a politeia. Monarchii nazývá Aristoteles také královstvím a označuje ji vládu jedné osoby. Aristokracie je vláda několika málo nejlepších mužů. Politeia je správa obce pro obecné blaho a je vedena větším množstvím mužů. Každá z uvedených správných ústav má podle Aristotela i svoji nesprávnou verzi. Tyranie je protipólem monarchie a vyznačuje se despotickou samovládou, která vede ku prospěchu tyrana. Oligarchie je negativní verze aristokracie a je charakterizovaná tím, že zvýhodňuje bohaté občany.
Já bych nechtěl, aby byli zvýhodňováni bohatí občané. A vadí mi tady třeba ten moment, že se tady mluví jenom o vládě mužů. Já si myslím, že ten ženský element je úplně v pořádku, naopak že je i vítaný, protože ženy mají jiný pohled na některé věci. A já si myslím, že je to přínos. Takže to jenom abych tady dal svůj komentář k tomu, aby někdo, že už znám zase některé provládní pisálky z těch médií, co nenávidí naopak demokracii a nenávidí opozici, jsou placení většinou bůhví odkud, od toho Open Fund Society a podobně, ten Soros a podobně, tak už by zase řekli, tady Okamura čte něco, s čím souhlasí. Takhle ne. Já čtu pohled na demokracii, na vývoj demokracie, a komentuji pasáže k tomu a podobně. Takže to tady musím bohužel opakovaně zdůrazňovat, protože jako to tady některé takovéhle případy vidím na některých serverech, které vždycky překroutí úplně všechno. Ale říkám, znovu říkám upřímně, že značná část novinářů, a musím říct, že i drtivá většina v těch, co jsou ve Sněmovně, tak jsou úplně v pohodě a je to prostě úplně vyvážené a úplně v pohodě. A rádi s nimi spolupracujeme. Rádi s nimi spolupracujeme a těšíme se na ty rozhovory, na společné rozhovory a společnou spolupráci. Takže to je v pohodě. To jsou většinou totiž takoví, nevím, jestli jsou to vůbec novináři, jsou ty servery, které, když se podíváte, kdo je platí, tak je to vždycky ze zahraničí odněkud. Ale ti novináři tady ve Sněmovně nejsou fyzicky. Já jsem ani jednoho takového novináře tady v podstatě nikdy ani neviděl, že by tady seděl. Vždycky si něco píšou. Píšou zřejmě doma nebo něco a pak se to někde šíří. Názvy nebudu jmenovat, protože bych jim udělal radost, že snad jsem si všiml nějakého takového serveru. To v žádném případě zviditelňovat nikoho nebudu. Stejně ví, o kom mluvím. Tak. Ještě by si řekl někdo, že ho snad sleduju, jo? To tedy ne. Navíc já to nesleduju, ale vždycky mi to pošlou nějací spolupracovníci, že tam někdo zase blije nebo zvrací, říkají jako. Prostě ráno vstanou s tím, že někoho poblijou, pozvrací ti novináři. Nechtěl bych mít takový život takovýchhle typů lidí. Já vstávám s radostí a těším se na další den. A tam oni jenom přemýšlejí, koho zase pomluvit a poplivat. Takže to je tedy život, panečku.
Nyní si upřesníme, jak Aristoteles charakterizuje demokratickou ústavu, kterou vnímá podobně jako Platon. Aristoteles píše, že základním předpokladem demokracie je svoboda a rovnost občanů. Svoboda se v demokracii projevuje tím, že se střídavě vládne a poslouchá. Rovnost občanů se při volbách uplatňuje tak, že většina hlasů rozhodne. Dalším projevem svobody a demokracie je svoboda žití. Každý si může žít, jak chce. Z toho vyplývá, že nikdo nechce být nikomu podřízen. Aristoteles, 2009, strana 2011.
Mimochodem mě tenkrát právě jeden z těch, který podle mého názoru rozhodně nebyl objektivní, já si to myslím, je to můj osobní názor, tak byl ten pan Wollner z Reportérů ČT. Já jsem si vždycky jsem říkal, jestli ten člověk, co ten člověk znamená bez kamery v ČT, bez toho, že má mikrofon a kameru ČT? Jestli je takový mistr světa, že ho tak i budeme vidět stejně ve veřejném prostoru bez kamery? No, vidíte. Když tam není ta kamera ČT, tak už ani nevíme, co přesně ten člověk dělá. Už zmizel z očí. Bez kamery mu to prostě nějak nejde najednou uplatnit se taky ve stejné míře ve veřejném prostoru. No, nějak to najednou nejde prostě bez té kamery. No, tak uvidíme. Uvidíme, co tam bude. Třeba se to někam zase posune. Ona ta kamera, jak teď mě tady někdy stalkují některé tyhlety pořady vybrané, tak si vždycky říkám, jak některý ten redaktor, co má ten mikrofon ČT, ale týká se to jenom vybraných pořadů, musím říct, 168 hodin, Reportéři ČT, že jo, a Václav Moravec, tak ten mě nezve vůbec, takže už devět let jsem tam nebyl pozvaný. Ale třeba konkrétně tyhlety pořady, co jsem teď říkal, co ti redaktoři vlastně v tom životě těchhletěch dvou pořadů, co by asi dokázali bez toho mikrofonu, kdyby neměli ten mikrofon se značkou ČT a tu věčně zapnutou kameru ČT, jestli by se vůbec nějak sami dokázali v životě uplatnit? ***
