(13.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Já myslím, že ne, ve stejné míře ne. Ve stejné míře aby byli tak vidět. A já vám říkám proč. Protože já narážím na to jejich arogantní chování. Oni vždycky přijdou s takovou arogancí a já říkám, jestli by vůbec ten člověk takhle arogantně a takhle neslušně se mohl chovat, bez upozornění předem mít zapnutou kameru, jenom aby vás na něčem nachytal, kdyby neměl tu veřejnoprávní kameru a veřejnoprávní mikrofon. O tom chci diskutovat. Na tohle narážím. To by si nikdy nedovolili, protože by se s nimi nikdo nebavil! Dokonce já jsem nezažil ani v privátním médiu žádném. Ani v privátní televizi. Nikdo se takhle nechová. Jsou to jenom ty dva pořady, Reportéři ČT a 168 hodin, které prostě, takhle těm redaktorům to dá křídla, ten z veřejných peněz placený mikrofon a z veřejných peněz zaplacená kamera. A ten redaktor, který by ve skutečnosti si to vůbec nedovolil - no možná jo, ale bez té kamery bychom se s ním už nikdo asi, s takovými nějakými, kdyby se někdo takhle choval, tak bychom šli dál, takhle někdo útočil a překrucoval. Tak samozřejmě takhle to je. To jsem jenom tak trošku odbočil, jak je to zajímavé, jak lidi, někteří tihle aktivisté, provládní aktivisté, pro Fialovu vládní pětikoalici, kteří podporují Fialovu vládní pětikoalici z koncesionářských poplatků všech občanů, tak jak jim ten mikrofon a kamera dává křídla, přitom bez kamery a mikrofonu by to bylo úplně jinak. Byl by to v podstatě, v podstatě nějaký redaktor by to byl, který by si vůbec nemohl dovolit jako takovýmhle způsobem se arogantně chovat, honit tady někoho. Kolikrát se mi stalo, že jsem jim třeba řekl, že akorát mám projev, že potřebuju jít, jako že na mě čekají lidi. Je to vůbec nezajímá, vůbec nemají respekt k ničemu, nic. Jak je zapnutá kamera pořád, a pak dají záběr, že Okamura utíká. Neutíkám, jdu na pracovní schůzku prostě. Ale dělá to jenom Česká televize, to je zajímavé. Jenom Česká televize to dělá. Ani Nova, ani Prima, jsem tohle nezažil, televize Barrandov taky ne. Nikde jsem to nezažil, jenom Česká televize dělá takový přístup. Ale jsou to samozřejmě, občané to kritizují, nelíbí se jim to, a pak se ani nemůžeme divit té debatě, že... Vůbec ten pořad 168 je zvláštní, protože tuhle taky se mnou dělali rozhovor zase, ani se nepředstavil, z jakého je pořadu, ani neřekl, že už mají stále zapnutou kameru, to znamená, aby jakékoliv zaváhání nebo jakýkoliv můj pohyb, aby už mohli dehonestačně odvysílat. No to jsou manýry jako! No dobře, já to zvládnu, ale jenom říkám, že je to z peněz veřejných a že by se měli chovat prostě nějakým způsobem korektně.
A znovu říkám, jenom to dělá Česká televize, nikdo jiný. A pak se nedivím, že spousta občanů volá, a je jich opravdu spousta, naši voliči jsou to v podstatě všichni, tak chce zrušit koncesionářské poplatky. Slyšel jsem, že to chtějí i voliči ANO, protože to prosazuje, jsem slyšel i od tady pana předsedy Babiše. Takže ano, zrušit koncesionářské poplatky. A já s tím plně souhlasím. A buď je varianta, kterou já říkám - změnit Českou televizi na státní příspěvkovou organizaci s pevně daným státním rozpočtem pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Ne pod kontrolou politiků, jako to teď předvádí Fialova vládní pětikoalice, když jste si tam dovolili, protože v Senátu máte většinu, tak jste tam dovolili radní tak, abyste měli většinu, abyste ovlivnili Českou televizi, vysílání. Takže dál to funguje tak, že nejsem pozván do Otázek Václava Moravce. Už devátý rok. Samozřejmě vám to vyhovuje. Takže dále se tam ohýbá demokracie za souhlasu Fialovy vládní pětikoalice. Ta rada v předešlém složení se na to snažila aspoň ptát. Ptali se na to, usnesla se rada, vloni na jaře to bylo tuším, nebo předloni na jaře, ono už to běží, aby Česká televize předložila důkazy pro ta pozvání a nepozvání. A tehdejší ředitel Dvořák, který jsem rád, že je vyměněn, protože prostě ho to nezajímalo, tak odpověděli, že na to nemá rada právo, na ty informace. Takže oni nepozvou devět let do pořadu předsedu strany, jejíchž přes 500 000 lidí platí koncesionářské poplatky. Když to zjednoduším, každý desátý občan v České republice. Když to v zastoupení občanů zvolená rada chce zjistit, proč tomu tak je, tak Česká televize arogantně odmítá dát odpověď. Takže stát ve státě, dělají si, co chtějí. A to je prostě neuvěřitelná situace tam. Neuvěřitelná situace.
A Fialova vládní pětikoalice podporuje tuhletu situaci, protože vy jste proti demokracii samozřejmě, proti demokratické politické soutěži, proti demokratickému argumentačnímu souboji. Tak to je jasné, protože vždyť už je to půl roku, vloni na jaře už to bylo, co mi premiér Fiala před dvěma dalšími svědky, jedním byla naše mluvčí a druhým byl mluvčí vlády, tak mi slíbil, že se mnou půjde do duelu v Partii na Primě. Už skoro rok uplynul a nešel. A už opakovaně byl tázán. Nechce jít, bojí se. Premiér Fiala, který tady ovlivňuje celou Českou republiku, nechce jít do demokratického argumentačního souboje, do přímého přenosu do televize se mnou. To je vrchol! Nemá argumenty, počastovává nás tady všemi možnými nadávkami, dehonestačními přízvisky. Celou opozici musím říct, že takhle častuje. Ale když má přijít na lámání chleba a postavit se mi do očí na argumentační souboj, tak se bojí? Nemá argumenty? To je neuvěřitelné. To je neuvěřitelné! To znamená, jednostranně do médií lže a vypouští sliny, špinavé sliny. A když to má obhájit tedy v televizi, abychom se posadili proti sobě, už na to čekám skoro rok, a on nechce jít. Bojí se. Tak takového premiéra prostě tak jako tak nechceme, že jo? To je úplně jasné.
Takže pojďme dál. Aristoteles však upozorňuje, že rovnost s sebou přináší i úskalí. Demokratická ústava totiž uzákoňuje to, na čem se shodla většina. Aristoteles píše, že většinu obyvatel obvykle představují chudí občané.
Jo, to jsem ještě chtěl říct, to jsem zapomněl říct v souvislosti s pořadem 168 hodin. Já bych uvítal - a oni to určitě slyší z té České televize - prosím vás, až budete chtít dělat rozhovor, tak já vám nabízím férové, vyrovnané podmínky. Řekněte předem, v kolik a kde ten rozhovor uděláme, abyste mě se zapnutou kamerou pořád někde neodchytávali. A my si to uděláme tak, že my připravíme naši kameru a my si natočíme ten rozhovor s vámi. Já už jsem vám to říkal několikrát, některým vašim reaktorům. My si chceme natočit ten rozhovor, který s námi děláte. A my zveřejníme tu necenzurovanou, nesestřiženou verzi, kterou vy potom předvádíte v televizi, zmanipulovaně a podvodně. Já jim vždycky říkám, toto tam dejte, tento úsek tam dejte, dejte to tam, co říkám, všechno klidně. Oni to tam nedají! Oni vystřihnou vždycky jenom jednu větu, která se jim hodí. A pak se vymlouvají na to, že to je sestřižený pořad.
Takže my chceme, takže poslouchejte, 168 hodin, Česká televize, abyste se příště ozvali, a my si vás natočíme taky zároveň, to, jak děláte ten rozhovor. Takhle jsem to udělal s jedním redaktorem Českého rozhlasu, je to asi dva roky, který nás tady chtěl šikanovat, byl to provládní redaktor, a natočili jsme ten jeho rozhovor, který dělal se mnou. A celé jsem to zveřejnil. Už se neozval. Už se neozval nikdy, protože mu bylo... Ale dostal jsem zprávu oklikou od něj, že samozřejmě mu to bylo nepříjemné, protože on měl přece v plánu si nahrát rozhovor se mnou a účelově si tu reportáž udělat. Já vím přesně, o co šlo. Já si pamatuju na všechno. A hrozně nečekal to, že nesestřiženou verzi toho rozhovoru jsem zveřejnil na svých sociálních sítích, takže to viděly desítky tisíc lidí. Víc než ten Radiožurnál. To byl redaktor Radiožurnálu Českého rozhlasu. Mnohem víc, než si poslechne Radiožurnál. Ještě jsem na to zaplatil reklamu, aby to vidělo co nejvíc lidí. A nesestřiženou verzi jsem zveřejnil. A lidi byli strašně naštvaní na Český rozhlas. Strašně! A viděli tu manipulaci s těmi názory! ***
