(16.30 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

Já tedy rovnou přistoupím k jedinému bodu pořadu, kterým je

 

1.
Návrh poslanců Víta Rakušana, Petra Fialy, Mariana Jurečky,
Markéty Pekarové Adamové, Ivana Bartoše, Josefa Cogana, Marka Bendy,
Aleše Dufka, Jana Jakoba, Jakuba Michálka, Lucie Potůčkové, Evy Decroix,
Jiřího Navrátila, Michala Zuny a Olgy Richterové na vydání zákona,
kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony
/sněmovní tisk 596/ - prvé čtení

Poprosím vás o ztišení, kolegyně a kolegové. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 596/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já v téhle chvíli - ideově jsem se ještě předtím, než jsme schválili bod ke korespondenční volbě, vyjadřoval, nebudu už to teď opakovat a budu se držet jenom věcného obsahu předkládaného zákona, který vám zkusím v těch základních bodech a jeho parametrech představit.

Cílem návrhu je usnadnit českým občanům bydlícím zahraničí výkon jejich ústavního práva hlasovat ve volbách, neboť stávající systém hlasování pouze na zastupitelských úřadech klade řadě z nich nepřekonatelné překážky. To se ostatně odráží i v tom, že v zahraničí hlasuje pouze zlomek voličů, kteří by k tomu byli oprávněni. Jedná se přitom o voliče, kteří mají sice v době voleb bydliště v zahraničí, mají však úzké vazby na Českou republiku, mají legitimní zájem o politickém dění v rodné zemi spolurozhodovat, mají zájem, aby do něj mohli prostřednictvím voleb i zasahovat. Poněkud absurdně je v současnosti pro tyto osoby administrativně snazší ve volbách kandidovat než v nich hlasovat.

Hlasovat korespondenčně bude dle návrhu moci stejný okruh voličů, kteří dnes mohou hlasovat na zastupitelských úřadech. Není žádoucí jej neúměrně rozšiřovat, například i o osoby na krátkodobé dovolené a podobně. Po legislativní stránce jde o návrat k původnímu záměru, aby korespondenční hlasování bylo upraveno v rámci zákona o správě voleb, protože ten má nabýt účinnosti až 1. ledna 2026. Navrhuje se zvláštní úprava pro volby, které se budou konat před tímto datem, zejména jde o sněmovní volby s řádným termínem na podzim roku 2025. Lze připomenout, že právě zákon o správě voleb rozšiřuje okruh voleb, v nichž lze hlasovat v zahraničí, ze stávajících voleb prezidentských a sněmovních i o volby do Evropského parlamentu. Pro tento okruh voleb pak nynější návrh umožňuje hlasovat korespondenčně.

V předložené podobě je návrh vyvážený z hlediska všech zásad volebního práva. Napomáhá totiž k naplnění zásad rovného a všeobecného volebního práva při dostatečném zachování tajnosti hlasování i bezpečnosti a konzistentnosti volebního procesu. Navržené řešení vychází z mnoha zahraničních zkušeností, když korespondenční hlasování ve volbách umožňuje drtivá většina zemí Evropy.

Předložený návrh navazuje na dlouhodobou práci Ministerstva vnitra. Lze totiž připomenout, že s korespondenčním hlasováním počítal již návrh zákona o správě voleb zpracovaný v minulém volebním období, což odpovídalo i programovému prohlášení minulé vlády, který však tehdejší vládou finálně schválen nebyl a postoupen k projednání v Parlamentu. Ač tedy tento závazek byl uveden v programovém prohlášení, tak nikdy nedošel naplnění toho, aby byl projednáván v dolní komoře Parlamentu.

V tomto volebním období byl zákon o správě voleb předložen bez úpravy korespondenčního hlasování, a to v zájmu snazšího nalezení shody nad dalšími důležitými kroky nezbytnými k modernizaci českého volebního práva i na základě politické dohody, která byla učiněna na půdě dolní komory Parlamentu. Nyní předložený návrh tak vychází z materiálu, který již byl dříve projednán v mezirezortním připomínkovém řízení i odbornými komisemi Legislativní rady vlády. Měněna jsou pouze ustanovení odkazující se právě na zákon o správě voleb a účinnost, která se tedy, jak jsem řekl, posouvá na 1. 1. 2025.

Tolik stručná informace k nejdůležitějším danostem daného zákona. Samozřejmě jsme připraveni na věcnou debatu a jsme připraveni odpovídat na otázky všech diskutujících, které v diskusi padnou. Jenom technicky chci říci, že je tady více předkladatelů zákona, takže pan předseda ústavně-právního výboru bude vedle sebe mít v průběhu projednávání různou společnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a ptám se tedy, zda chce vystoupit ještě někdo z dalších navrhovatelů? Není tomu tak. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, děkuji i za závazek předkladatelů, že se u mě budou pravidelně střídat. Já s dovolením, budu pravidelně odbíhat. Nemám, kdo by mě vystřídal. Nehodlám zneužívat svého postavení zpravodaje a mám zájem o to, aby co nejdříve začala obecná rozprava, budu tedy v této fázi velmi stručný, protože jak vidíte na tabuli, ani nechci využívat toho svého malého přednostního práva. Jsem přihlášen jako čtvrtý. Mám toho na srdci opravdu hodně, to téma je široké a naším cílem je alespoň částečně nahradit v rámci obecné rozpravy tu rozpravu celospolečenskou, která měla předcházet ten legislativní proces, a připomínkové řízení, které mělo předcházet zkoumání Legislativní rady vlády. To vše nyní budeme zřejmě absolvovat v rámci obecné rozpravy.

Já mám snad jenom jednu opravdu připomínku, že budu citovat z programového prohlášení vlády, které uvádí: "Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády." Tolik programové prohlášení této vlády. Pan ministr vnitra před chvílí potvrdil, že korespondenční volba je součástí jejich vládního prohlášení, tudíž se mělo postupovat standardní cestou. Není to poprvé, co nebyl dodržen slib v programovém prohlášení vlády, jenom to považuji za důležité zmínit v této souvislosti.

K samotnému zákonu. Nejvíce zarážející, když si přečtete důvodovou zprávu, je způsob legislativního řešení, ke kterému navrhovatelé přistoupili. Využili návrhu, který byl již dříve zpracován na Ministerstvu vnitra, a když přepisovali tu důvodovou zprávu, tak si na to měli dávat větší pozor, protože já vám tady teď budu citovat: Zákon o správě voleb - to je ten, který už jsme přijali, ten, který bude platit od 1. 1. 2026 - který prostřednictvím informačního systému správy voleb elektronizuje správu voleb včetně vybudování jednotného seznamu voličů s účinností od 1. ledna 2026, pro to vytváří ideální podmínky - míněno pro podání tohoto návrhu - aniž by bylo nutné zasahovat do lhůt pro organizaci voleb. Stěžejní úprava korespondenčního hlasování bude pro všechny druhy voleb, v nichž se tento způsob hlasování zavádí, obsažena v zákoně o správě voleb. Přesto však je třeba korespondenční hlasování promítnout též do příslušných ustanovení volebních zákonů - zákon o volbách do Parlamentu České republiky, zákon o volbě prezidenta republiky a zákon o volbách do Evropského parlamentu - a do soudního řádu správního. Proto se novelou zákona o správě voleb současně předkládá i novelizace některých dalších zákonů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP