(16.40 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Jestliže tady zdůrazňuji, jak je důležité, aby korespondenční volba byla přijata v souvislosti s novým zákonem o správě voleb, pak mi opravdu není známa logika minimálně toho odstavce, ale spíše vůbec přemýšlení navrhovatelů, kteří naprosto pohrdli tím kompromisem a tím konsenzem, který jsme tu zvládli v tomto volebním období, když jsme ústavní většinou a ve shodě téměř všech, snad všech poslaneckých klubů, jestli se nemýlím, souhlasili se změnou ústavy a se změnou volebních zákonů. A tyto nové zákony představují ideální prostředí pro změnu zákona i pro korespondenční volbu, jak uvádějí předkladatelé. Tak proč tedy proboha to předkládáte, že to chcete už od 1. 1. 2025?
Vysvětlení najdeme o řádek níže. Je potřeba zajistit korespondenční hlasování i pro volby vyhlášené během roku 2025, tedy do nabytí účinnosti zákona o správě voleb. Jako nejvhodnější legislativní řešení se jeví koncepce speciální právní úpravy - poslouchejte, jakéhosi kvazi přechodného ustanovení v části sedmé návrhu zákona.
Mnozí už pamatujeme v této Poslanecké sněmovně leccos. Ještě jsem nezažil, abychom do zákona, který platí od 1. 1. 2026, vložili pouze část později, než ten zákon vznikne, která bude platit od roku 2025. Když pominu, že ztrácíte všechny ty benefity elektronizace správy voleb, že ztrácíte benefity jednotného voličského seznamu, kdy dojde k propojení, kdy se zabrání duplicitám, když konečně bude pořádek v tom, kde kdo vydal komu voličský průkaz, kdy už ty zastupitelské úřady nebudou muset si psát a telefonovat s obecními úřady a s ministerstvem, tak potom to opravdu nedává smysl jiný, než že se jedná opravdu o účelově podaný zákon, kterým se mají změnit pravidla pro volby v roce 2025 stůj co stůj.
Ve zbylé části, jak vlastně vznikl historicky tento zákon, jaké jsou jeho jednotlivé technické nedokonalosti, bych mohl teď mluvit jako zpravodaj, ale nedávalo by to možná vcelku smysl. A já samozřejmě chci hlavně mluvit řekněme ve větším abstraktu. Já chci mluvit potom o tajnosti volby, přímosti volby a svobodě volby a o tom, co to znamená pro důvěryhodnost volebního systému. A tady považuji za solidní vystoupit až v rámci obecné rozpravy. Tolik na úvod stanovisko zpravodaje. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které máme přihlášeno mimo jiné 42 poslanců a poslankyň. A před nimi mám zde ještě přednostní právo pana předsedy Jana Jakoba. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem jeden ze spolupředkladatelů tohoto návrhu. A musím trošku i zareagovat na to, co tady zaznělo před samotným schválením programu této schůze.
V ústavě naší země v čl. 18 odst. 3 se říká, že právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Každý občan má toto právo. Někteří tady v té diskusi před samotným schválením programu říkali, že - a tím by dle mého soudu udělali kategorii občanů druhého řádu - že ti, co jsou v zahraničí, tak mají přijet volit do České republiky. To říkal pan předseda Babiš nebo paní místopředsedkyně Dostálová. Přece tady neplatí daně. Tak proč bychom měli tady něco dělat pro naše občany, kteří jsou zrovna v zahraničí?
Já jsem bytostně přesvědčen, že naopak ten návrh je o tom, že tu možnost, to právo každého občana volit je potřeba přibližovat lidem a usnadňovat. Takže i ti, kteří mají tu vzdálenostní bariéru na stovky kilometrů daleko, tak je dobré jim zmenšit tu bariéru a udělat možnost, aby mohli volit korespondenčně, tak jak je to v drtivé většině zemí Evropské unie mnohé desítky let. Příklady, které tady říkáte, že ta volba selhala, už tady byly vyvráceny. Není to tak, ať už je to Rakousko, nebo Spojené státy americké.
Byl tady zmiňován princip tajnosti. Ten princip tajnosti je i v ústavě i ve volebním zákonu dán primárně tím, že občan má být chráněn, aby nemohl kvůli tomu, jak byl, jak volil, jakýmkoliv způsobem potom perzekvován, aby to nemohlo ovlivnit jeho život. To je ten zásadní primární princip. Při korespondenční volbě nakonec je součástí té volby i takzvaný identifikační lístek, který ten volič podepisuje, a prohlašuje tím svým podpisem, že volil svobodně a tajně. Přece nebudeme říkat, že by někdo takto prohlašoval pod nátlakem. Nakonec v tom současném systému ta možnost zneužití není jiná.
Nakonec když se bavíme o principu tajnosti, tak já jsem měl tu možnost jednou v mém životě být s mým blízkým člověkem za plentou. Byla to moje babička, která šla ke svým posledním volbám. Ono to bylo referendum o vstupu do Evropské unie. Moje babička byla nevidomá, ale i přesto k těm volbám kvůli naší budoucnosti chtěla jít a já jsem s ní byl za tou plentou. A přece nebudete zpochybňovat, že by byl ohrožen princip té tajnosti.
Hnutí ANO nám tady říká něco o tom, že chceme zavádět korespondenční volbu účelově. Přitom pan místopředseda Havlíček tady vyzýval, ať odložíme účinnost. Jestli by to bylo pak průchozí u ANO, tak naopak vy říkáte to, že vám jde o ty příští volby a jejich výsledek. Nakonec hnutí ANO, ono to tady už bylo zmíněno, ale já bych to rád na třech věcech, na třech textech ocitoval. ***