V § 41 novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí se definuje nová služba, a to je ochrana a pomoc dětem ohroženým násilím. Dětem podle § 6 se poskytuje ambulantní formou služba, spočívající v ochraně a pomoci. Účelem služby je prevence a zabránění násilí na dětech. Ochrana a pomoc se poskytuje též rodiči dítěte, pokud se násilí na tomto dítěti nedopustil nebo pokud nespáchal trestný čin nebo není osobou, se kterou je vedeno trestní řízení pro trestný čin vůči tomuto dítěti. Ochrana a pomoc podle odst. 1 obsahuje tyto činnosti: zprostředkování kontaktů se společným prostředím sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Tady musíme upozornit na fakt, že Centrum pro děti ohrožené násilím nebylo zkonzultováno s připomínkovými místy. Není vůbec jasné - a já jsem se na výboru pro sociální politiku na to ptal - kdo byl iniciátorem vložení této služby do novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a proč tento typ služby nebyl vložen do typologie sociálních služeb v rámci zákona o sociálních službách, což je zákon č. 108, když svou typologií právě toto centrum Děti bez násilí patří do sociálních služeb. Takže já bych chtěl odpověď na otázku, a doposud jsem ji nedostal, kdo to inicioval, kdo byl ten, kdo tam tento paragraf do toho zákona vložil, jestli to byla - já nevím - paní Odstrčilová, paní Štýbrová, paní Zárasová, pan Křístek, pan Hovorka - kdo z ministerstva to tam vložil, pod jakým tlakem kdo tam vložil tady tento paragraf, čí to byl nápad, protože to tam samozřejmě nepatří, patří to do zákona o sociálních službách. Jinak samozřejmě proti intervenčním centrům nic nemáme, nicméně to nepatří do tohoto zákona.

V důvodové zprávě je taktéž napsáno v odst. 6, a to se týká obcí, "v odst. 1 se navrhuje stanovit, že poskytování sociálně-právní ochrany dětem uvedeným v § 6 spočívá v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace s cílem umožnit jim sociální začleňování a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením. Jedná se tedy o přepis dosavadního § 31 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, když nedochází k žádné obsahové či věcné změně. Je však vhodné s ohledem na pozdější vývoj sociální legislativy formulačně jeho znění upravit a zpřesnit některé termíny a užité pojmy," píše se v důvodové zprávě. Není vůbec jasné, a myslím si, že přesun z kapitoly vztahující se ke kuratele je dle mého názoru nelogický, není prostě vůbec jasné, proč se zavádí terminologie sociálních služeb v rámci § 6a, to je, že poskytování sociálně-právní ochrany dětem uvedeným právě v § 6 spočívá, vyjádřeno slovy "v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace" a tak dále, když vlastně výkon sociálně-právní ochrany dětí je dostatečně definován ve stávajícím § 1 odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Proč tedy termín navrženého § 6a vyjádřený tady těmito slovy nebyl vložen přímo do § 1, který by systematickým a logickým vložením do textu, kam patří, by tedy rozšiřoval okruh sociálně-právní ochrany dětí a její obsah? Já tady upozorňuji na fakt, že věta, kterou jsem tady citoval - a ještě jednou ji budu citovat: "poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace s cílem umožnit jim sociální začleňování, poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením" - je terminologicky spojena s dikcí a funkcí sociálních služeb, a je proto potřeba ji odmítnout vzhledem k jinému zacílení výkonu sociálně-právní ochrany dětí, ze které se tímto dělá sociální služba, a s tím já mám zásadní problém. My nemůžeme dělat z ohrožených dětí a z jejich ochrany sociální službu. My máme zákon o sociálních službách, tam to klidně dejme. Spousta OSPODů právě spolupracuje se sociálními službami, s různými neziskovkami, s centry pro rodinu a sociální péči a s dalšími včetně - já nevím - Lociky, která je samozřejmě úžasná v tom, co dělá, ale bohužel to patří do zákona o sociálních službách, a ne do zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Je toho prostě celá řada, co bych tady ještě mohl říkat. Já jenom, protože v důvodové zprávě se samozřejmě taktéž zabývají, kdy se píše, že zaměstnanec obce - a tím se dostávám právě k těm obcím a nevím, zdali to bylo projednáno se Svazem měst a obcí, celá tato novela - obecním úřadům jsou právě upraveny některé povinnosti jak v § 6a, který jsem tady zmínil předtím, tak v § 10, které doteď ty své kompetence, ty povinnosti zkrátka neměly. Takže jsou tady další dotazy, na které jsem se ptal na výboru, s jakými finančními náklady tedy musí státní rozpočet počítat, aby tyto činnosti, které jsou v této novele, v novelizovaných ustanoveních, byly realizovány a kvalifikačně a personálně zajištěny právě na úrovni obce prvního typu, pokud by měl být tedy zajištěn výkon sociálně-právní ochrany dětí v těchto obcích samostatným zaměstnancem s kvalifikací sociálního pracovníka. Tady se poukazuje na fakt, že dnes není možné sehnat samozřejmě dostatečný počet sociálních pracovníků na obecní úřady obcí s rozšířenou působností k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.

Další nevyjasněnou okolností je, zda tyto všechny činnosti obecního úřadu prvního typu jsou chápány v přenesené působnosti, nebo budou poskytovány v samostatné působnosti, z jakých finančních prostředků a kapitol budou hrazeny náklady na zaměstnance obecního úřadu prvního typu při zajištění agendy sociálně-právní ochrany dětí.

Dále se tady můžu zabývat lékařskými posudky, dalšími věcmi, které jsem si tady vypsal. Můžeme se klidně vrátit k tomu zvláštnímu spisu, například v pozměňovacím návrhu právě z roku 2021 bylo správně konstatováno, že pozměňovacím návrhem předkladatel navrhuje zavést novou kategorii spisové dokumentace, kterou obecní úřad obce s rozšířenou působností povede ohledně výkonu takzvaného kolizního opatrovnictví v soudních řízeních, kde je účastníkem nezletilé dítě, jež nemůže být z důvodu konfliktu zájmů zastupováno svými rodiči, a také poručnictví k nezletilému. Ke jmenování obecního úřadu, respektive obce s rozšířenou působností kolizním opatrovníkem nebo poručníkem nezletilého, přistupuje soud v případech, jsou-li splněny předpoklady dle občanského zákoníku a tak dále. Pro větší ochranu soukromí a dalších oprávněných zájmů dítěte, jehož opatrovníkem či poručníkem bude obecní úřad obce s rozšířenou působností jmenován, navrhuje předkladatel tenkrát toho pozměňovacího návrhu omezit možnost nahlížení do spisové dokumentace jiným subjektům, které jsou v soudním řízení v postavení kolidujícím se zájmy dítěte, jemuž je poskytována sociálně-právní ochrana. Dále se navrhuje přiznat právo nahlížet do spisové dokumentace dítěti, které má 15 let a více, ale to bylo z toho důvodu, že každé dítě má právo na to, znát své rodiče, a pokud je například osvojené, všichni vědí, kdo jsou pěstouni anebo osvojitelé, mají adoptované dítě, že zhruba kolem puberty to dítě touží po tom, znát své kořeny, své rodiče, hledá to různě na Facebooku a tak dále, takže jsme jim tady umožnili právě přístup do toho spisu, aby se to dovědělo a vypořádalo si samo v sobě právě tuto problematiku toho, odkud vlastně pochází. Proto je naprosto nepochopitelné, že z § 54 a 55 byl bez jakéhokoli projednávání v rámci připomínkového řízení vyloučen takzvaný zvláštní spis, který vede OSPOD právě pro účely kolizního opatrovnictví, když samo MPSV chtělo oddělit právě kolizní opatrovnictví od výkonu sociálně-právní ochrany dětí a upravit dle toho i režim nahlížení do kolizních spisů. Uvedu příklad: dva rodiče se rozvádějí, opravdu mezi sebou vykopali hluboký příkop, vedou zákopovou válku, a teď to dítě, které je zjevně ohrožené třeba tímto konfliktem nebo domácím násilím, vypoví něco tomu ospoďákovi a poté se do toho podívají rodiče, kteří poté mohou použít této informace u soudu. Proto tento zvláštní spis tam byl dán, ale pravděpodobně se to může vyřešit nějak jinak. Asi na to má ministerstvo právě třeba v té velké novele nějaký další recept. Proto, dle mého názoru, je ještě v tuto chvíli, než k tomu nějakému receptu dojde, zachovat ten zvláštní spis, ale také i formu nahlížení do běžné spisové dokumentace OSPOD. ***