(10.50 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Dalším problémem této novely je otázka dostatečné kapacity psychologů nutných pro psychologické posouzení žadatelů o pěstounskou péči a osvojení. Není stanoven jednoznačný finanční strop pro odměnu psychologa za vypracovaný psychologický posudek, což jsme i na výboru pro sociální politiku požadovali. Dále je požadováno, aby psycholog, který tyto posudky bude vypracovávat, měl k této činnosti pověření od krajského úřadu. Otázkou tedy zůstává, proč systém psychologického posuzování nemůže zůstat ve stávajícím systému, kdy celkové psychologické posouzení si koordinuje daný krajský úřad svými psychology, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru právě vůči krajskému úřadu. Tím jsou zajištěny velmi nízké náklady na zajištění psychologických posudků dle tabulkových tarifů, než tomu bude u návrhu novely, kde budou psychologové placeni za svou činnost za tržní cenu za hodinu na daném posudku. To doufám, že takhle nebude. Tím, že bude psycholog poskytovat psychologické posouzení třeba za tržní sazbu, bude tím zvýšena mimo jiné i finanční náročnost takového posouzení.
Dalším problémem, který souvisí s psychologickým posouzením, je možný střet zájmů a to je závažnější více, než jsou právě ty - ta finanční náročnost, a to střet zájmů mezi psychologem, klientem objednávajícím si posudek a případně pověřenou osobou doprovázející takového klienta. Bude ve finančním zájmu doprovodné organizace klientovi doporučovat služby spřáteleného psychologa. Tady prostě uvedu, že může například nad těmi žadateli přimhouřit vlastně ten psycholog oko, protože jeho doprovodná organizace to samozřejmě pohlídá, a to je opravdu dle mého názoru závažnější než jakékoliv finance.
Taktéž nebyly v důvodové zprávě k tomuto zákonu definovány kapacity, to znamená počty možných psychologů, kteří budou v rámci pověření zajišťovat toto psychologické posuzování. My se totiž už dlouhodobě v České republice samozřejmě potýkáme s nedostatkem dětských psychologů, dětských pediatrů, ortopedů a dalších specialistů. S kolika psychology může tedy systém počítat? Dále není jasné, kdo bude pravidelně seznam psychologů aktualizovat, zdali to bude MPSV, anebo zdali to třeba zůstane právě na krajských úřadech.
V důvodové zprávě je taktéž napsáno, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou v některých případech stále uzavírány obecně s vyjmenováním zákonných práv a povinností, avšak bez zacílení pomoci rodině. Ztrácí se tak důraz na individualitu. Je třeba, aby dohody o výkonu pěstounské péče nebyly uzavírány pro forma dle vzoru, ale aby dohoda byla materiálem, který bude pěstouna a jeho rodinu směřovat, bude konkretizovat práva a povinnosti s ohledem na aktuální potřeby rodiny a svěřeného dítěte. Nadto je třeba akcentovat podpůrnou funkci doprovázení před funkcí dohledovou.
Také tedy mě samozřejmě zajímá - a říkal jsem to i na tom výboru pro sociální politiku, akorát pořád nemám ještě ty odpovědi - na základě jakého výzkumu nebo na základě jakých dat došla důvodová zpráva k přesvědčení, že v současné době neprobíhá individualizace podpory v otázce provázení. V kolika případech, kde došlo tedy k zohlednění této individualizace podpory vůči samotným dětem, vůči pěstounským rodinám, a jakým způsobem bylo zjištěno, že tato individualizace neprobíhá v praxi? Domnívám se, že doprovodné organizace na základě inspekční činnosti vykonávají činnost, která je vysoce individualizovanou. Já tomu pevně věřím. Vždyť přece mají mít k dispozici - já nevím - psychology, mají mít k dispozici tu rodinu i s dítětem, vědět veškeré jejich zájmy a pomáhat jako doprovodka těm lidem. Já si myslím, že ta činnost je velmi individualizovaná.
Další část důvodové zprávy se týká samotných dohod. Pokud jde tedy o samotné dohody o výkonu pěstounské péče, navrhují se následující změny. Nově nebude stanovena povinnost mít uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče. Nebude - já to zopakuji znovu - nebude stanovena povinnost mít uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, eventuálně mít práva a povinnosti upravené správním rozhodnutím. Uzavření dohody o výkonu pěstounské péče bude dáno jak možnost s tím, že na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče bude navázán nárok na pěstounské dávky pro náhradní pečovatele. Jde o motivační prvek pro to, mít dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřenou, jelikož to přináší řadu benefitů náhradním pečovatelům i svěřeným dětem a tak dále.
Takže mě zajímá taktéž, na základě jakých výzkumů a jakých dat se Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo o zavedení takového systému, kdy nebude existovat legitimní povinnost mít uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, eventuálně nemít práva a povinnosti dle § 47, kde je vlastně upravena správním rozhodnutím mezi pěstouny a OSPOD, respektive pověřenou osobou. Tento fakt totiž není jednoznačně a srozumitelně vysvětlen v samotné důvodové zprávě.
Pokud tato skutečnost bude schválena v zákoně, stát přestane mít nejenom přehled, kdo má a kdo nemá uzavřenou dohodu, ale bude problém i s vymahatelností práv a povinností, které jsou dnes pěstouni povinni dodržovat právě dle § 47 ohledně zákona o sociálně-právní ochraně dětí na základě uzavřené dohody právě o výkonu pěstounské péče. My prostě ztratíme dohled nad těmi dětmi. Doufám, že tam prostě ten dohled nebude (bude?), že ti ospoďáci jsou naopak tak strašně zodpovědní, že tam opravdu jednou za půl roku půjdou, a i když tam není žádný problém, že prostě na to nějakým způsobem dohlédnou.
Dalším problémem bude jednoznačné znevýhodnění těch, kteří nebudou mít uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, protože tito nebudou mít nárok tedy na odměnu pěstouna. Takže na základě čeho již nebude vyžadován souhlas s uzavřením dohody o výkonu pěstounské péče, když zákon sociálně-právní ochrany dětí správně dohodu jakožto veřejnoprávní smlouvu, ve znění pozdějších předpisů, to je ve smyslu zákona 500, což je správní řád, pokud tedy nebude vyžadován ten souhlas s uzavřením dohody, kdo bude garantovat, že daná dohoda bude ošetřena po její obsahové stránce z hlediska souladu s právními předpisy, a samozřejmě hlavně s veřejným zájmem a hlavně se zájmem těch dětí, protože OSPODy jsou těmi, kteří dohlíží na ty ohrožené děti. A nedělejme si tady iluze, že to jsou pouze ty děti, které zažívají kritické věci ve svém životě. To můžou být klidně i děti, které jsou drogově závislé, záškoláctví. To jsou děti, které třeba normálně běžně fungují, ale třeba jejich rodiče se rozvádějí, tak automaticky se dostanou právě do některé kategorie ohrožených dětí, například když se jedná tam o domácí násilí.
Taktéž je v důvodové zprávě, co se týká státního příspěvku na výkon pěstounské péče, tak tam se píše, že stávající výše neumožňuje pokrýt potřeby nejpotřebnějších dětí, které jsou nejvíce traumatizované a nejvíce ohrožené do budoucnosti, a to zejména v akutní situační péči, v terapiích a respitní péči. Stejně tak neumožňuje adekvátní ohodnocení sociálních pracovníků ve srovnání se mzdami zaměstnanců v sociálních službách.
Pokud tedy dle Ministerstva práce a sociálních věcí dosud neumožňuje pokrýt potřeby nejpotřebnějších dětí, které jsou nejvíce traumatizované a nejvíce ohrožené, a to zejména v akutní situační péči, v terapiích a respitní péči, stejně tak neumožňuje adekvátní ohodnocení sociálních pracovníků ve srovnání se mzdami zaměstnanců v sociálních službách, znamená to tedy, že se stát nepostaral o nejlepší zájem dětí a blaho dětí, které jsou traumatizované a jinak ohrožené děti? To skutečně píšete v té důvodové zprávě? Otázkou zůstává, jak to, že deset let od poslední velké novely zákona v roce 2012 musí MPSV konstatovat, že neumožňuje pokrýt potřeby nejpotřebnějších dětí? Vždyť to přece takhle není. To je opravdu jenom zase nějaká věta, která se tam vložila proto, aby nás přesvědčila, že to je vlastně bohulibá záležitost.
Co se týká zákazu pobytu dětí do tří let, to už bylo vyřešeno, a myslím si, že tím jsme to měli jednoduše, tuto novelu novely, uzavřít a měli jsme počkat na tu velkou novelu, kterou slibuje v programovém prohlášení tato vláda. ***
