(13.30 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)
Abych to shrnul: Naše energetika je v situaci, kdy budeme buď neustále pracovat na jejím rozvoji a umožníme si vyrábět více elektřiny z levných zdrojů, anebo neustále budeme dotovat ceny elektřiny, abychom je snížili. Já osobně se soustřeďují na to první, na budoucnost, na práci, na modernizaci, ne na roztáčení dotačního kolotoče.
Ještě mě kolegové upozornili na předvčerejší tiskovou konferenci pana poslance Havlíčka. Ptal se mě na ní na několik velmi tendenčně pokládaných otázek. Já jsem si však řekl, že na ty, které mám v gesci jako ministr průmyslu a obchodu, který má podle kompetenčního zákona na starosti energetiku, přesto odpovím. Na oplátku pak budu mít několik otázek já na vás, pane poslanče Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající. Doufám, že také vy budete ochoten na tyto dotazy odpovědět.
Vezmu ta Havlíčkova "proč" jedno po druhém.
Proč v jiných zemích budou klesat celkové ceny elektřiny, zatímco u nás budou růst? - Není vůbec jisté, zda v jiných zemích, kde vlády letos dotovaly ceny elektřiny, budou klesat. To bude záležet na tom, jestli se v těchto dotacích rozhodnou pokračovat, nebo ne. U nás celková cena elektřiny v příštím roce vzroste proto, že se vláda rozhodla nadále nezadlužovat budoucí generace, nezadlužovat naše děti na úkor toho, abychom té současné zadotovali platby za elektřinu. Soustředíme se místo toho na rozvoj energetiky, její modernizaci a posilování energetické bezpečnosti.
Druhá otázka pana Havlíčka. Proč vláda tvrdí, že u nás porostou ceny pouze o nízké jednotky procent, a neřekne, jak to bude se všemi skupinami obyvatel, případně firmami? - Od konce září opakuji, že si zákazníci v příštím roce v průměru připlatí méně než 10 % navíc. To dnes Energetický regulační úřad potvrdil. Od vládního rozhodnutí, jak se postaví k regulované složce, o nárůstu, komunikuji v nezměněné formě transparentně a otevřeně. Firmy na tom budou podobně.
Třetí otázka pana Havlíčka. Proč vláda neinformuje korektně o tom, jak si stojíme s cenami energií napříč Evropou, a místo toho mění zvláštním způsobem metodiku výpočtu? - Český statistický úřad, Eurostat ani jiné organizace dlouhodobě neměly konkrétní data o výši plateb domácností za energie. Zároveň porovnání je velice složité, protože velký vliv hrají klimatické podmínky jednotlivých států. Proto Český statistický úřad do dat Eurostatu, která znázorňovala, kolik domácnosti platí za elektřinu, poskytoval data o tom, za kolik si mohou domácnosti pořídit nový tarif. To však v době, kdy se ceny měnily obrovským tempem, neodráželo skutečnou situaci na trhu, a my jsme se proto snažili zajistit ta správná data znázorňující skutečné platby, nikoliv nabídkové ceny. Není na tom nic zvláštního, naopak ten postup je naprosto legitimní.
Za čtvrté. Proč vláda natvrdo neřekne, že nevrací poplatky za obnovitelné zdroje do původní výše, ale že je ještě navyšuje o 7 miliard a že se to dotkne zejména firem? - Já tuto skutečnost od schválení nařízení vlády komunikuji otevřeně a transparentně a nikdy jsem neřekl nic jiného.
Za páté. Proč vláda neřekne, že se neukončuje dotační byznys za více jak 50 miliard korun a pouze převádí poplatky na zákazníky? - Peníze poskytované na snížení cen energií, které nejsou určeny na další rozvoj nebo investice, jsou právě typickým příkladem dotací.
Šestá otázka. Proč hází vinu za svou politiku na Energetický regulační úřad? Ten pracuje pouze s vládním zadáním. - My na nikoho neházíme vinu. Říkáme jasně, že jsme se rozhodli nějak postupovat v návaznosti na snahu konsolidovat státní rozpočet. Faktem ale je, že vedení ERÚ dosazené minulou vládou pracuje podle pravidel schválených za minulé vlády. Jedním z těch pravidel je i zisk stanovený podle určitých pravidel, který mají distribuční firmy garantovaný. Tento zisk navyšuje regulovanou složku pro zákazníky. Znovu opakuji, jedná se o metodiku schválenou Energetickým regulačním úřadem jmenovaným předminulou vládou a postup schválený v době působnosti minulé vlády.
Za sedmé. Proč vláda neinformuje o zvýšení cen tepla na rok 2024 a natvrdo neřekne důvody? Schválila, ale nespustila program ve výši 17 miliard korun za kompenzace cen tepla za rok 2022, 23. Navíc koupila infrastrukturu NET4GAS, což se promítne do poplatků za regulovanou cenu plynu. - Státní nákup NET4GAS se nijak nepromítne do cen regulované složky plynu. Stát dosud firmu nevlastní a Energetický regulační úřad se již několikrát vyjádřil, že by z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek zvyšoval regulovanou složku ceny plynu tak jako tak. Cena plynu v příštím roce navíc klesne přibližně o čtvrtinu, není tedy třeba kvůli tomu navyšovat cenu tepla. Navíc si musíme uvědomit, že ceny tepla jsou věcně usměrňované. To znamená, jakékoliv navýšení cen tepla musí podléhat pravidlu prokazatelných nákladů a přiměřeného zisku. Co se týče toho dotačního programu, tak moje ministerstvo dostalo za úkol program připravit a odnotifikovat. Mluvilo se o tom, že to je neodnotifikovatelné. My jsme to zvládli, my jsme to udělali. Vláda se však z důvodu snahy šetřit státní prostředky a také pod vlivem výrazně klesajících cen plynu rozhodla, že tento program se vypisovat nebude.
Proč vláda tvrdí, že zajistila nulovou závislost na ruském plynu, když to není pravda, ale hlavně neřekne, že na to vláda nemá žádný vliv? - Upřímně, nemá smysl zpochybňovat, že už na dodávkách plynu z Ruska závislí nejsme. Největší důkaz vidíte na trzích. V roce 2021, kdy jsme závislí byli, jsme byli Putinem velmi jednoduše vydíratelní a okamžitě se to projevovalo na cenách. Ruské hrozby, že sníží dodávky plynu, ruská zdůvodnění, že nemohou dodávat plyn, protože musí někde něco opravovat, pak že je přeruší nebo že je úplně vypnou, hnaly v loňském roce cenu plynu na do té doby nepředstavitelnou úroveň. Důvodem bylo to, že jsme si neuměli představit, že se bez dodávek ruského plynu obejdeme. My od minulého roku pomáháme obchodníkům jednak s dojednáváním kontraktů na dodávky plynu ze zahraničí se státy jako Alžírsko, Omán, Norsko nebo Spojené státy americké a zároveň jsme spolu se skupinou ČEZ získali podíl v terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. Ten samotný zajišťuje 40 % roční spotřeby. Toto úsilí výrazně napomohlo k tomu, že nyní máme jistotu, že se bez ruského plynu obejít dokážeme, máme za Rusko alternativu. Protože už na něm závislí nejsme, Putinova vydírání se už obávat nemusíme. To je to, o čem je energetická bezpečnost. Nesmíme být vydíratelní jinými subjekty, obzvláště ne agresorem, jako je Rusko. ***
