(10.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Nejprve budu citovat ředitele ČEZu Daniela Beneše, který prohlásil, že největší skupina zákazníků, která nemá zafixovanou cenu, může očekávat, že finální částka, kolik lidé celkově zaplatí za energie, bude buď stejná, nebo o 1 nebo 2 % vyšší, ale řádově je to kolem nulové změny. Tolik citát ČEZu, pana ředitele. A upřesnil. Cituji. "Pokud někdo fixoval cenu před rokem, tak ten nárůst není velký. Ale pokud někdo fixoval cenu před třemi lety, tedy v roce 2021, ještě před krizí, a teď mu to teprve doběhne, tak pro něj ten náraz se zpožděním přijde až teď. Tam jde řádově o vyšší desítky procent u těchto konkrétních případů, které čeká dorovnání ceny, jako mají ostatní. A takových smluv je výrazná menšina." Konec citátu. Tady ředitel distribuční společnosti potvrzuje ta slova, která jsem tady říkal v úvodu.
Společnost Innogy snižuje cenu elektřiny meziročně o 776 korun. A její mluvčí Martin Chalupský odhaduje, cituji: "Myslím si, že tam budou oproti loňsku rozdíly v řádu jednotek procent, co se týká měsíčních plateb." Tolik mluvčí společnosti Innogy.
A mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák uvedl, cituji: "U neregulované části jsme letos už dvakrát snižovali ceny, a to v únoru a v říjnu, celkem jsme tak zlevnili asi o třetinu. Odhadujeme, že u drtivé většiny našich klientů nebude potřeba přistupovat k jakémukoliv zvyšování záloh." Konec citátu.
Uvedl jsem tu schválně tři klíčové distribuční společnosti, abychom viděli, jakým způsobem se skutečně ta cena projeví pro koncové zákazníky. Samotní dodavatelé tedy potvrzují, že žádné plošné, drastické, masivní zdražení se nekoná a každý, kdo říká něco jiného, tak neříká pravdu, nevychází z faktů, nevychází z tvrzení těch distributorů, nevychází z čísel, která máme k dispozici, a jenom zbytečně šíří paniku. Ano, zvýšení cen nastane, takové případy nepochybně najdete u malé části zákazníků, těch, kteří měli, jak už jsem to vysvětloval, dosud podepsány výhodné smlouvy.
A teď další důležité konstatování. Ani u nich, ani tam, kde dojde k tomu navýšení ceny, které bude výrazné, by celková cena neměla přesáhnout letošní ceny na stávajících cenových stropech. Tedy ten ochranný limit, který jsme letos nastavili, nebude ve většině těchto případů rozhodně v těch celkových cenách překročen. To, že někdo má výhodnou smlouvu, má zafixovánu cenu a mezitím se něco děje na trhu a ta smlouva v nějaké chvíli vyprší, po té době, na kterou byla zafixována, a musí mít novou smlouvu a nové ceny, to je přirozené. To je prostě standardní věc a děje se to neustále. A neděje se to jenom u cen energií, děje se to přece i u smluv s mobilním operátorem, fixace hypotečních úvěrů, je to prostě standardní nástroj. Ti, kterým končí výhodná fixace, tak mají možnost hledat na trhu další možnosti a zvolit si nabídku, která jim nejlépe vyhovuje. A myslím si, že se ukázalo, že bylo správné, že jsme přes všechnu pomoc, kterou jsme v rámci energetické krize poskytli ať už domácnostem, nebo firmám, že jsme nepřistoupili na návrhy, abychom omezili trh, že prostor pro konkurenci jsme nechali, a teď se ukazuje, že to bylo určitě správné rozhodnutí.
Nyní se podívejme na to, proč a jak poroste ta cena regulované složky. Jak už jsem tady řekl a snažil jsem se jednoduchými slovy vysvětlit poměrně komplikovanou věc, tak celková cena za energii, kterou platí lidé, kterou platí firmy, se skládá z menší, regulované složky, to je ta, kterou určuje Energetický regulační úřad jako nezávislý regulátor a která se skutečně bude zvyšovat, a z větší, neregulované složky, kterou ovlivňují ceny energií na trhu. A teď jdou tyto dva trendy proti sobě. Zdražení regulované složky, která tvoří tu menší část, ta se skutečně zdražuje, bude vyváženo snižováním cen, zlevňováním ceny energie v té tržní, neregulované složce.
Příklad. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti oproti letošnímu roku, kdybych vzal ten původní návrh ERÚ, nevím, s čím ERÚ přijde dnes, vzroste o 70 %, čili průměrně o 1 408 korun za megawatthodinu, pro běžnou domácnost by to bylo za rok asi 2 500 korun. Mluvíme jenom o té regulované složce, pokud by došlo k navýšení, jaké bylo v tom původním návrhu ERÚ. A proč se to děje? Proč toto, proč ta regulovaná složka poroste? A jak už jsem vysvětloval, znovu to opakuji, dopad na koncovou cenu u řady lidí bude, u většiny, bude nulový nebo v jednotkách procent. Děje se to proto, že jednak je potřeba investovat do posilování energetické sítě, a samozřejmě je tam také podpora čisté energie. A s koncem roku, to tady bylo opakovaně řečeno, končí mimořádné dotace na poplatky za obnovitelné zdroje a další povinné poplatky. Těmi dotacemi, které jsme poskytli v době energetické krize, se naše vláda snažila pomoci lidem a firmám v té chvíli, kdy cena elektřiny byla nejdražší a kdy tato pomoc byla namístě. Mohu tu připomenout, že stát v tomto období za domácnosti zaplatil 599 korun za každou megawatthodinu spotřebované energie, a pak jsme měli různé formy pomoci - úsporný tarif nebo zastropování silové energie.
Když jsme tato opatření zaváděli, tak jsme je časově limitovali a upozorňovali jsme i v té veřejné debatě, že jde o časově ohraničenou pomoc, že to je pomoc na dluh, že si půjčujeme a že podobný krok opravdu můžeme dělat jenom v době největší krize, jenom tehdy, když je skutečně odůvodněný. Na pomoc s cenami energií ať už firmám, nebo domácnostem, jsme v letošním roce z peněz daňových poplatníků vydali 110 miliard korun. A právě teď, kdy se situace stabilizovala, kdy ceny na trhu klesají, tak je potřeba tuto masivní pomoc omezit a přejít k cílené pomoci. A já doufám, že aspoň v tomto bychom se mohli shodnout, protože to je přece naprosto logické. Byla krize, pomohli jsme mimořádnými opatřeními, ceny energií třeba neklesají tam, kde bychom chtěli, ale vracejí se na nějakou rozumnější úroveň, je potřeba přejít k cílené pomoci. A pro tuto cílenou pomoc jsme si upravili příspěvek na bydlení a je určen pro ty, kteří třeba nezvládají ty ceny energie platit ze svého domácího rozpočtu.
Povinnost platit poplatky za obnovitelné zdroje se tedy vrací zpět ke koncovému spotřebiteli. Pro průměrnou českou domácnost to znamená zvýšení zhruba o 1 500 korun ročně. Ale to, co je důležité: My se vracíme ke stavu, který tu dlouhodobě byl. To není, že něco někde bereme. My jsme mimořádným opatřením na chvíli převzali na stát placení těchto poplatků, ale teď se vracíme ke stavu, který tu byl.
A co je ještě důležité? Je to stejná částka - stejná částka - jakou domácnosti platily v posledních deseti letech. Tuto částku domácnosti platily i za vlády Bohuslava Sobotky, tuto částku domácnosti platily i za vlády Andreje Babiše. A já jsem nezaznamenal tehdy žádný návrh premiérů ani pana ministra Havlíčka na to, že by se tyto poplatky měly zrušit. Platily se. A platily se při jiné ekonomické situaci, v jiné inflační situaci, ve stejných cenách, jako se budou platit dnes. Takže tehdy nikoho nenapadlo, že by se ty poplatky měly rušit nebo že by je měl převzít stát. Napadne to představitele těch stran, které vládly, až teď, když jsou v opozici. Takže znovu opakuji, lidé platí stejně, budou platit stejně jako platili před deseti lety, přitom cenová hladina a kupní síla lidí je výrazně vyšší. ***
