(10.10 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Samozřejmě pořád komentujeme jenom prvotní návrh Energetického regulačního úřadu před finální úpravou. Já jsem tady říkal, že jsme k tomu dali řadu připomínek, včetně Úřadu vlády. A já jsem v těch připomínkách žádal Energetický regulační úřad, aby tu věc nově přepočítal a případně rozložil nárůst v čase. A jestli jsem to správně pochopil, tak v tom se shodujeme, a to si myslím, že je cesta, jak si s touto situací poradit. Stejně tak Ministerstvo průmyslu a obchodu přikročilo ke krokům, které umožní úpravy návrhu směrem k nižším cenám. Pan ministr Síkela zde už minulý týden mluvil o úpravách ze strany ČEPSu. A tak já věřím, že to dnešní oznámení ERÚ, tak jak je plánováno někdy kolem poledne, ještě ten původní návrh trochu upraví správným směrem.
To, co je pravdivá zpráva, která také bohužel musí zaznít, a je potřeba ji poctivě říkat, my se v dohledné době nevrátíme, nemůžeme se vrátit k těm předválečným cenám, a to ne kvůli tomu, co se tady odehrává v České republice, i když, jak jsem vysvětlil, tak ta minulá rozhodnutí mají vliv na to, kde dnes jsme třeba v evropském srovnání. Ale svět je prostě jinde. Ceny energií jsou jiné. Podívejte se, co se děje kolem nás, co se děje v Evropě a co se děje i na globálních trzích. Takže návrat k cenám, které tu byly v nějakém krátkém čase, očekávat nemůžeme. Na druhé straně, zvládli jsme jiné riziko, k tomu se tady teď nechci vracet, protože to bylo opakovaně zmiňováno, zvládli jsme jiné riziko, a to bylo, abychom vůbec energií, například plynu, měli dostatečné množství. Takže toto existenční riziko už je dávno odvráceno a teď už se bavíme o něčem jiném, což je vlastně z tohoto hlediska mnohem optimističtější.
Myslím, že to, že politika naší vlády byla vyvážená, se jasně projevuje. Nezasahovali jsme do konkurenčního prostředí, zajistili jsme dostatek plynu, uzavřeli jsme kontrakty se spolehlivými dodavateli. Našli jsme řešení v tom, že jsme si koupili kapacitu v terminálech na zkapalněný plyn, a získali jsme i vliv nad energetickou infrastrukturou. Tedy jsme udělali to, o čem jsem já opakovaně mluvil a co jsem sliboval občanům, že stát musí udělat mimo jiné jako poučení z té energetické krize.
Na závěr mi dovolte, abych se ještě velmi krátce zmínil o situaci firem, protože já jsem teď především mluvil o občanech, o tom, jaký to má všechno dopad na občany a jejich domácnosti. Z těch důvodů, které jsem tu popsal, samozřejmě ty příčiny jsou víceméně stejné, tak z těch důvodů, které jsem tu popsal, stoupne cena regulované části elektřiny i pro velké odběratele. My si uvědomujeme energetickou náročnost našeho průmyslu, velikost našeho průmyslu, to, že jak rádi říkáme, a ono je to pravda, jsme nejprůmyslovější země Evropy, to je samozřejmě výhoda. A je to výhoda i všude tam, kam přijedu a snažím se získat dobré podmínky pro naše exportéry a nové trhy, ať už je to Asie, nebo Afrika. Ta kvalita a robustnost našeho průmyslu je obrovskou výhodou. Ale samozřejmě každá věc má rub i líc, takže z hlediska energií a energetické náročnosti je to pro nás výzva a je to do jisté míry, ta energetická náročnost, i určitá bariéra dalšího růstu.
Dopady zvýšených regulovaných cen na některé - a znovu říkám některé - některé energeticky náročné podniky si uvědomujeme. Vláda si to uvědomuje a se zástupci průmyslu, se zástupci podnikatelů opakovaně jednáme. A je to jak na úrovni předsedy vlády, tak jednotliví zodpovědní ministři. Ta jednání pokračují. Jedno z nich je na programu ještě dnes. Věřím, že rozumné řešení pro tyto podniky najdeme a že bude brzy představeno.
Ale řekněme si to na rovinu a tak, jak to je, i když to někteří neslyší rádi. Vláda nemůže pomoci každé jednotlivé firmě. Nemůže pomoci každé jednotlivé firmě. My musíme mít na paměti fungování vždycky celého sektoru. Tam se musíme snažit, aby prostě nedošlo k ohrožení celé oblasti, jednoho sektoru. Ale v rámci toho sektoru budou více či méně úspěšné firmy, jejichž počet se v průběhu času mění a které vlastně pomáhají svou konkurencí vytvářet to prostředí, které je důležité, konkurenční prostředí, inovativní prostředí. Tak to prostě je. A myslím si, že by byla chyba si myslet, že vláda každou jednotlivou firmu může zajistit a zajistit jí zisk a tak dál. To ne. To ani myslím nikdo rozumný po vládě nemůže chtít, pokud nemá úplně jako socialistický pohled na svět. Ale to, co je důležité, je, aby nebyly celé sektory, které jsou zasaženy. A tam už si myslím, že to povinnost vlády je i v rámci podpory firem. Ale samozřejmě platí, že peníze, které stát nebude dávat do úlev a dotací, ale bude je dávat na investice, investuje do dlouhodobé stability přenosové soustavy a do nových energetických zdrojů, že to jsou peníze, které jsou vynaloženy efektivněji a které nakonec ve výsledku průmyslu a podnikům pomohou lépe, protože dlouhodobě zajistí lepší podmínky a dlouhodobě zajistí levnější energie, než je tomu v případě jednorázové pomoci. Takže i s tou pomocí musíme být velmi opatrní a spíše se soustřeďme na to, abychom do budoucna zajistili dostatek levných energií. A podobně jako domácnosti i naše firmy, podniky naštěstí těží z mnohem lepší situace na trhu se silovou energií, a proto ceny elektřiny i plynu, tam ceny elektřiny a plynu v posledním období několikrát klesly, rozhodně ve srovnání s tím loňským vrcholem krize.
Dámy a pánové, snažil se jsem tady pokud možno jednoduše a srozumitelně, byť ta materie je opravdu velmi komplikovaná, popsat to, co se děje na trhu nebo co se děje obecně s cenami energií, ať už s tou regulovanou, nebo neregulovanou složkou, jaký to bude mít dopad na domácnosti a jaký to bude mít dopad na firmy. A snažil jsem se vám také ukázat, s jakou koncepcí k tomu moje vláda přistupovala a přistupuje a jaké děláme kroky pro to, aby se ta situace dlouhodobě zlepšovala. Naše kroky přinášejí výsledky a některé z nich už vidíme, ať už jsou to ceny energií, anebo větší bezpečnost naší energetické infrastruktury, to, že jsme schopni garantovat dostatek energií pro naše domácnosti a firmy a že i v mezinárodním srovnání i v evropském srovnání určitě nepatříme zdaleka k těm nejhorším.
Nicméně platí, a to já nijak nepopírám, že energie v České republice by byly mnohem dostupnější, kdybychom správná rozhodnutí dělali v naší zemi i v minulosti a nezanedbali tolik klíčových rozhodnutí. Mohli jsme mít dnes více, nebo velmi brzy, ne dnes, ale velmi brzy, více energie z jaderných zdrojů, mohli jsme mít více energie z obnovitelných zdrojů, mohli jsme být více energeticky zabezpečeni. Ale to všechno se prostě nestalo. Teď je skutečně zbytečné plakat nad rozlitým mlékem. Je potřeba dělat kroky, které jsou nezbytné pro to, abychom měli dostatek energie, aby to byla energie, která je konkurenceschopná v Evropě, aby naše domácnosti a firmy měly dostatek levné energie. Ty kroky, které dělá naše vláda, k tomu směřují. A já doufám, že jak jsem rozuměl tomu vystoupení pana místopředsedy Havlíčka, že i opozice nás v těch klíčových rozhodnutích, která směřují k dobré energetické budoucnosti České republiky, je připravena podpořit, je připravena se bavit o všech těch návrzích věcně. ***