(14.50 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)

No nejvíc mě bavilo vystoupení ministra Blažka, který nám vlastně včera řekl, že ODS už není pravicová, že tahle vláda je levicová. Takže my vám gratulujeme. A vy, vážení spoluobčané, musíme se modlit, aby tahle nejhorší, nejprolhanější vláda v historii této země brzy skončila. Ale mám špatnou zprávu - oni ta koryta si ponechají. Takže v říjnu 2025 máte znovu šanci zachránit naši zemi. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledně, kolegyně, kolegové. Budeme pokračovat v přednostních právech. A ještě než dám slovo panu místopředsedovi Skopečkovi, přečtu omluvy. Omlouvá se Fridrich Stanislav od 14.30 z rodinných důvodů, Helebrant Tomáš od 15 hodin z pracovních důvodů, Lochman Ondřej celý jednací den ze zdravotních důvodů, Mašek Jiří od 11.45 - zdravotní důvody, Němečková Crkvenjaš Zdenka celý jednací den - rodinné důvody, Novák Marek od 12 hodin - pracovní důvody, Opltová Michaela do 11 hodin - rodinné důvody, Oulehlová Renata od 13 hodin - rodinné důvody, Růžička Pavel od 13.30 - zdravotní důvody a pan ministr Baxa se omlouvá od 13 hodin z pracovních důvodů.

Pan místopředseda Skopeček má nyní slovo a připraví se paní místopředsedkyně Richterová s přednostním právem. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nemám úplně jednoduchou roli vystupovat po panu předsedovi hnutí ANO, protože jsem měl pocit, že to bylo daleko méně o tom, o čem vyvolalo hnutí ANO dnešní mimořádnou schůzi, a více to byl historický exkurz do naší novodobé historie, jakkoliv ten historický exkurz musím označit za velmi pokřivený, nepravdivý a nehodný toho, že zítra slavíme svátek. Jeden z nejdůležitějších pro mě je určitě 17. listopad.

Nicméně já bych se chtěl v krátkosti - a skutečně vám slibuji, že na rozdíl od předřečníka tu mám dvě stránky poznámek, takže nemusíte se bát, že vás budu zdržovat několik hodin. Mám tu pár poznámek a těmi bych se skutečně chtěl vrátit k tématu dnešní schůze, protože to téma energií, cen energií, toho, jak se bude vyvíjet v České republice energetika, považuji za nesmírně důležité. Považuju to za nesmírně důležité proto, protože jsme jedna z nejvíce průmyslových zemí na světě, průmysl je základem naší prosperity a my musíme zabezpečit, vláda musí zabezpečit to, že český průmysl zůstane konkurenceschopný i nadále. A samozřejmě také to je téma důležité i z hlediska nějaké sociální situace, sociálního smíru ve společnosti.

Nicméně vraťme se k tomu tématu a pojďme si nalít čistého vína, proč tu vlastně dneska sedíme, proč o cenách energiích mluvíme, proč hledáme řešení. A každý z nás může mít to řešení jiné nebo může navrhovat jiné cesty, jak tu nedobrou situaci změnit. Pojďme si ale nalít čistého vína v tom smyslu, že jsme v uplynulých letech, v dlouhých uplynulých letech dělali leckteré kroky, které musely z logiky věci vést k tomu, že energie v Evropě i v České republice budou zdražovat. Nalijme si čistého vína v tom, že zelené politiky, které se přelily do energetických politik v celém evropském kontinentu, mají za svůj primární hlavní cíl zdražovat energie vyráběné ze stabilních fosilních zdrojů a prostřednictvím přerozdělování naopak dotovat obnovitelné zdroje, kterých v tuto chvíli zatím nemáme dostatek a které pro to, aby byly konkurenceschopné, dotovány být musí. Pokud si prostě nepřiznáme to, že klimatická a energetická politika v posledních letech sledovala cíl toho, že se budou zdražovat energie z fosilních zdrojů a že jsme přijímali opatření od emisních povolenek až po řadu dalších, která uměle zdražují ceny energií, tak se podle mého názoru nehneme z místa.

Já jsem samozřejmě člověk, který jako konzervativně založený si přeje čisté životní prostředí. Chci předat svým dětem a budoucím generacím životní prostředí ve stavu co možná nejlepším, tudíž jsem přesvědčen i o tom, že musí být naší snahou vyrábět nejenom elektřinu, ale veškeré produkty pokud možno co nejšetrněji k životnímu prostředí. A to samozřejmě platí i pro výrobu energie. Nicméně jsem přesvědčen, že ta rychlost, pro kterou se Evropská unie, potažmo my rozhodli, co se týče transformace české energetiky na tu, jak se říká, bezemisní, takže v Evropě jsme zvolili tempo, které je iracionální, tempo, které Evropě i České republice škodí, tempo, které dramaticky snižuje naši konkurenceschopnost. Přiznejme si také, že Česká republika není samostatným ostrůvkem a že z České republiky nemůžeme změnit v rychlém sledu rychle politiku Evropské unie, že tuto politiku můžeme maximálně spoluvytvářet, ale není v našich silách, abychom ten trend, který Evropská unie započala, abychom ho totálně zvrátili. Přesto si myslím, že je naším národním zájmem vzhledem k podílu průmyslu na naší ekonomice, abychom dělali všechno pro to, aby ta míra transformace, ta rychlost pokud možno zpomalila, a ve chvíli, nebo v nástrojích, které odvrátit nelze, které je nutno zavést politiky, které je nutné respektovat, protože jsme se pro ně zavázali, tak vytvořit pro české domácnosti a pro český průmysl takovou adaptaci, aby na ně dopadly negativní efekty těchto politik co nejméně.

Já jsem smutný z toho, že v této oblasti v tuto chvíli vyhrává, nebo nevím, jestli vyhrává, ale má velký podíl ideologie, ideologické vidění světa, na rozdíl od nějaké racionální analýzy toho, co si jak Evropa, tak český průmysl může dovolit. Já nemohu neokomentovat, přicházejí mi fotky ze studentských protestů, které dávají hesla na některé fakulty českých vysokých škol. Jedno takové heslo znělo: Roste HDP, hoří planeta. Mělo to naznačit to, že pokud poroste hrubý domácí produkt, bude pravděpodobně nedocházet k nějaké destrukci naší planety.

Je to přesně naopak. Nejprve je potřeba těm studentům vysvětlit, že pokud hrubý domácí produkt neporoste, tak pravděpodobně český stát nebude vybírat dostatečné daňové prostředky a pro tyto studenty nebudou veřejné prostředky na to, aby se platily české vysoké školy, aby se platili učitelé, aby se na těch fakultách v nadcházející zimní sezóně topilo. Ten slogan je samozřejmě chybný v obou těch tezích. Hrubý domácí produkt České republiky bohužel neroste a planeta skutečně nehoří. A pokud budeme dávat přednost těmto ideologickým výkřikům, které se nezakládají na pravdě, které jsou absurdní a které ve svém důsledku by poškodily zejména ty, kteří je vyvěšují, protože jak znovu říkám, bez růstu HDP si nebudeme moci dovolit vysoké školství, nebudeme si moci dovolit další veřejné statky, tak pevně doufám, že na druhé straně je většina studentů, která chápe, že ekonomický rozvoj, růst neznamená růst jenom v kvantitativním slova smyslu, ale znamená růst i v kvalitativním slova smyslu, znamená růst, který je třeba založen i na úsporách, a že pro nějaký normální rozvoj naší země rozvoj hrubého domácího produktu potřebujeme.

Ale o tom jsem nechtěl mluvit. Chtěl jsem tím naznačit, že ta debata je velmi pokřivená, že je velmi důležitá z hlediska našich životů a naší konkurenceschopnosti. A proto já jsem si přál a koneckonců i v nedělní Partii na TV Prima s panem místopředsedou Havlíčkem jsem říkal, že já osobně bych byl velmi rád, kdybychom dnes otevřeli diskusi a schválili program schůze. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP