(9.50 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Stav demokracie v České republice navzdory proklamacím o demokratickém zřízení po roce 1989 není dobrý. Demokracie české společnosti má spíše podobu jakési formalizované bubliny, jakési systémové iluze, které část společnosti už příliš nedůvěřuje. Důvodem je fakt, že demokracie je zde v podstatě implementovaný systém daný procesem politické i ekonomické reformy po listopadu 1989, provedený zároveň rychlou, šokovou ekonomickou transformací. U velké skupiny občanů jednoduše nedošlo zvnitření v ideály demokracie a důvodem je i to, že demokracií se ohání často lidé, kteří ji používají spíše jen jako štít pro svůj politický status a politické zápasy.
Žijeme tak v pouhé nápodobě západní demokracie a k demokracii samotné teprve pomalu a obtížně spějeme. Nemluvě o tom, že podstatné problémy nyní zažíváme v ekonomice, což je pro důvěru v demokratický systém vždy velké riziko. Musíme začít znovu a pořádně. Ti, kteří měli zde demokracii hájit, budovat a podporovat, selhávají. Jejich přešlapy ničí demokracii v naší zemi. Jsme zaměstnaní ekonomickými a správními problémy, ale myslím, že bychom měli v otázce demokracie výrazně postoupit a znovu obnovit celospolečenský fundovaný dialog. Měli bychom chápat úskalí demokracie a být schopni o politickém systému demokracie vést fundovanou debatu. Ne o demokracii liberální, lidové, přímé, progresivistické, globalistické, západní, východní, ale pouze o skutečné demokracii.
To je úkol pro hnutí ANO a pro ostatní opoziční strany, i samozřejmě pro mimoparlamentní. Opozice i korektně smýšlející vládní politici, kteří chápou potřebu skutečné politické konkurence, kteří chápou, že jednotlivé společenské proudy jsou v politice potřebné a užitečné a mají své místo na slunci, by měli společně hledat řešení této věci. Politická konkurence posiluje demokratický systém. Nutí strany vydávat lepší výkony. Takto se zkvalitňuje a zlepšuje politický systém země. Jde o to, aby lidé chápali a vnímali, že demokracie je o rovnosti názorů. Demokracie znamená soutěž myšlenek, v níž by měli vítězit ti nejlepší, myšlenky i lidé odhodlaně a trpělivě pracující pro stát a společnost. Demokracie není prapor, se kterým je možné mávat nebo si jej přisvojit. Demokracie je soutěž myšlenek a činů ve prospěch společnosti. Věřím, že je to dobrá cesta, která vede k dobré budoucnosti. Tak tolik o demokracii.
Zítra budou nekonečné debaty, vyjadřování. A co zítra určitě neuslyšíte, je privatizace. Já jsem tady objevil bakalářskou práci. Jmenuje se Hodnocení tzv. české cesty při transformaci ekonomiky. Vypracovala to Karolína Hovorková, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, vedoucí práce Pavel Hejtman, doktor Pavel Hejtman, CSc., České Budějovice roku 2015. A proč o tom mluvím? Mluvím o tom proto, že vlastně když chodíme, a teď jsme navštívili některé privátní školy, a ptáme se, jestli se děti učí naši novodobou historii, jestli se učí historii naší první republiky, jestli se učí, co se tady stalo po revoluci, no tak vypadá to tak, že hlavně se učí ten pravěk a tyhle novodobé dějiny moc ne. A tahle práce je strašně zajímavá. Je to o tom, jak se rozhodovalo. Co to byla ta česká cesta, jak to všechno dopadlo. A nechci tady... o energetice a energii budu mluvit až potom, co vystoupí Karel Havlíček, který je předkladatelem této mimořádné schůze o energetice.
Ale protože zítra je 17. listopadu a protože vím, že o tom nebude řeč, tak je potřeba, aby si to někdo přečetl, možná by to mohli mít povinně žáci ve škole, o tom, co se povedlo, nepovedlo. To tvrzení médií, že transformace byla úspěšná - protože co? Protože se všechno prodalo? Protože co? Protože zničili, nevím, Škodu Plzeň, nebo jak zprivatizovali Novou huť, Poldi Kladno je po smrti. Jak zprivatizovali energetiku. Proč neprodali některé firmy, jak prodali Škodu Auto Volkswagenu. Jo? Tahle práce má závěr, jo. Já nechci tady číst všechno. To je § 41. Zásadní chyby české cesty.
Já to vůbec nechápu, kdo a proč, ale tady je to napsané, rozhodl o tom, že jsme vůbec někdy zprivatizovali věci, které samozřejmě si měl nechat stát. Vždyť ráno, když vstaneme, je teplo, rozsvítíme světlo, pustíme si vodu. Voda, největší monopol. Všechny energetiky. Tak se podívejme do Polska. Tam neprodali nic, nikdy uhlí nezprivatizovali. Nic nezprivatizovali. Nic. Všechno jim zůstalo.
Takže tady je závěr té práce. Zásadní chyby české cesty. S tím, že během ekonomické transformace došlo k řadě zásadních chyb, souhlasí nejen odpůrci české cesty, ale i její zastánci. V této podkapitole je sami jmenují. Například M. Myant 2013 za nejzávažnější chyby považuje následující: Nepochopení rozdílu mezi tržní ekonomikou vznikající z centrálně plánované a tržní ekonomikou dávno zavedenou. Potom je tady postup ČNB. Potom je samozřejmě ta kuponka, která vedla k tomu, k čemu vedla. Vytunelované fondy, nebyla kontrola a tak dále. No zkrátka pokud někdo tvrdí, že jsme transformaci zvládli tím, že jsme lidem slíbili, jak Kožený slíbil 10 000 za tu knížku, a potom ty fondy někdo vytuneloval, ano, tak se to asi nepovedlo.
Takže ta práce říká, že... závěr. Mezi počátkem devadesátých let a počátkem tohoto tisíciletí v České republice proběhl proces odstátnění a privatizace majetku. Ale já to tady ani nechci číst. Jaký je výsledek toho? Jaký je toho výsledek? No že každý rok jde 300 miliard dividend do zahraničí. Proč někdo neřekl, necháme si aspoň jednu státní banku? Proč nejdřív zničili naše banky, ODS, aby je ČSSD prodala za hubičku? A proč samozřejmě někdo neřekl, necháme si ten Transgas? A já tady mimořádně musím pochválit pana ministra, který tu sedí, to, že nakoupil zpět ty zásobníky, to, že ČEZ si pronajal ten terminál v Eemshavenu na LNG a teď koupili NET4GAS, ano, to je správná cesta. Akorát zapomněli si vykoupit 100 % ČEZu. ČEZ zaplatí 100 miliard, 100 miliard v rámci windfall tax, a zaplatí minoritní... místo toho, aby těch 100 miliard bylo použito na získání 100 % ČEZu. Ano. Já nevím, co tady dělali po revoluci? Kdo jim to radil? Co dělali od roku 1990 do vstupu Evropské unie? Měli na to čtrnáct let, ne? Já nevím, proč to tak dopadlo.
Takže ta privatizace. Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. A to, co si nechaly ty tradiční strany, tak vlastně velice úspěšně tunelovaly. Zničily ČSA, třetí nejstarší letecká společnost na světě. Vytunelovaly 4,5 miliardy z letiště. Ještě že jsme zachránili to ČEPRO, které chtěly privatizovat. A ta prolhaná novinářka něco stále vykládá a potom to ministr vnitra opakuje. Ano. A to MERO, je důležité, že to má stát. ***
