(11.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
To jsou taky naprosto jasná čísla, která ukazují ten trend, ukazují to, o co se naše vláda snaží, a ukazují, jak plníme sliby, které jsme dali našim voličům. Mimo jiné to také znamená - a to je taky potřeba tady říct a zdůraznit, že to není vůbec jednoduché takového výsledku dosáhnout - že celkové výdaje státu poprvé od roku 2016 meziročně klesnou a klesnou meziročně o 20 miliard, a pokud bychom do toho započítali i příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, klesnou dokonce o 31 miliard korun. A ještě jednou to zopakuji: poprvé klesnou celkové výdaje státu od roku 2016 - 20 miliard, respektive 31 miliard korun. I tady je to výrazný zásah do toho negativního trendu, stále rostoucích výdajů a stále vyššího zadlužování. Tedy plníme svůj slib, který jsme dali a se kterým jsme byli zvoleni. Plníme svůj slib a likvidujeme vysoké schodky, které nám zanechala vláda Andreje Babiše.
Dámy a pánové, dosáhnout těchto čísel a tohoto pozitivního trendu nebylo snadné, a proto s potěšením konstatuji, že se nám navzdory všem podstatným omezením, všem krizím, výzvám, kterým jsme čelili, při zlepšování stavu veřejných financí podařilo zachovat některé principy, které já osobně a my všichni považujeme za důležité. Některé ty principy, na kterých stojí náš přístup k veřejným financím, tady zmíním.
První princip je, že úspěšně investuje, a to je důležité. My jsme si stanovili čtyři prioritní oblasti. Nemůžete investovat do všeho pořád víc a víc, to nemá žádný efekt. My jsme si stanovili čtyři prioritní oblasti, které považujeme za důležité pro dobrý rozvoj našeho státu a pro to, aby investované peníze se nám vracely v ekonomickém rozvoji a v budoucí prosperitě, a proto investujeme do dopravní infrastruktury, do energetiky, do obrany a bezpečnosti a do školství a výzkumu.
Pár příkladů. Výdaje v oblasti vědy, výzkumu a inovací z národních zdrojů zůstanou na stejné úrovni jako letos, přes 40 miliard korun, což je v současné velmi obtížné rozpočtové situaci maximum možného. Jsou to dobře investované peníze. Většina kapitol nějakým způsobem musí poklesnout, ale tady dochází k zachování těch peněz, protože jsou to peníze, které jsou investované do budoucnosti, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Ale to nejsou všechny peníze, společně s evropskými prostředky do vědy, výzkumu a inovace půjde v příštím roce téměř 48 miliard korun.
Když mluvím o výzkumu, od toho je malý krok ke vzdělávání, jedné ze zásadních věcí, abychom měli kvalitní vzdělání, proto abychom měli dobrou budoucnost. Tady jeden konkrétní údaj. Průměrný plat učitele v příštím roce stoupne o 2 500 korun na 52 400 korun, a připomínám u tohoto údaje, průměrný plat učitele. U tohoto údaje připomínám, že se tak stane v situaci, kdy celkově objem mzdových prostředků v ostatních sektorech klesá o 2 %. Na tomto údaji, na tomto čísle zase konkrétně vidíte, jakou je vzdělání prioritou pro vládu a jak se odměňování učitelů přímo projevuje v našem rozpočtu.
Výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun, z toho přímo v rezortu obrany to bude 151 miliard korun, což odpovídá 2 % hrubého domácího produktu, a 2 % na obranu, to je náš závazek, který jsme dali občanům, a je to také samozřejmě závazek, který máme v rámci Severoatlantické aliance. Naplňujeme ten závazek o rok dříve, než jsme původně říkali, a děláme to i proto, že vidíme, jaká je bezpečnostní situace, jak je potřeba investovat do obrany, jaké nebezpečné konflikty se rozhořely v naší bezprostřední blízkosti nebo relativně blízko nás. Ale musím k tomu říct, přestože investice do obrany jsou tady, pro mě nepochopitelně, zpochybňovány, že tato 2% hranice, které dosahujeme a které dosahujeme po dlouhé době, kdy jsme se k tomu ani neblížili - ani náhodou jsme se k tomu neblížili, naopak, za předcházející vlády tyto výdaje byly výrazně velmi nízké - tak tato 2% hranice se nyní globálně stává spíše minimální hranicí pro zajištění bezpečnosti než něčím, k čemu by se mělo směřovat. Takže je to nutné a je dobře, že v současné mezinárodní situaci jsme dokázali urychlit náš slib a 2 % HDP do obrany dáváme už příští rok.
To, co je důležité, je, že v těchto prioritních oblastech se také staráme o to, aby peníze, které tam dáváme, aby se projevily v konkrétních výsledcích, aby měly dopad na dobré fungování daného sektoru, aby se tady neopakovaly chyby, které udělala předcházející vláda. Nezpochybňuji, že vláda Andreje Babiše do některých oblastí přidávala finanční prostředky, to určitě je potřeba říct, ale často se to neprojevovalo v tom, že by došlo k nějaké změně kvality nebo že by to bylo doprovázeno potřebnými změnami, které by zajistily dobré fungování té oblasti. Příkladem může být třeba vzdělávací systém, který si vyžaduje stále vyšší náklady, ale který nebude dobře fungovat a nebude přinášet pro naše děti do budoucna kvalitní vzdělávání, pokud tam nedojde k potřebným změnám.
Tady se jenom na malou chvíli zastavím i v souvislosti s tím, co se odehrávalo v naší zemí v pondělí a některým těm argumentům, které tu zaznívaly. Já jsem řekl, že školství patří mezi naše priority. Vždycky se každý může podívat, jestli je to pravda, když vláda říká, že něco je její priorita. Jedním z těch kritérií - ono těch kritérií je víc, ale jedním z těch kritérií je samozřejmě to, jaké jsou tam dávány finanční prostředky, jak se to dá srovnat s těmi z toho minulého roku a jak se to dá srovnat taky třeba s financováním jiných rezortů. To, že školství je pro nás priorita, je jasné. Školství je jedním z pouhých čtyř rezortů, kde jeho rozpočet roste - z pouhých čtyř rezortů - roste celkově o 8 miliard korun. To určitě není málo a ve srovnání s posledním rokem vlády Andreje Babiše je nárůst ve školství více než 30 miliard korun. A to není málo, 30 miliard korun. Když si to tak promítnete třeba, jaké jsou rozpočty některých ministerstev, myslím třeba Ministerstvo kultury má rozpočet někde kolem 18 miliard korun. Tak si představte, my jsme zvýšili proti konci vlády Andreje Babiše rozpočet školství o 30 miliard korun, to určitě málo není.
Uzákonili jsme - a to je velmi neobvyklé - a udělali jsme to vědomě a s dobrým cílem - uzákonili jsme 130 % mzdy pro učitele, průměrné mzdy pro učitele. Proč to děláme? Děláme to proto, že vidíme tendence, negativní tendence v našem vzdělávacím systému, a to dlouhodobě, a nikdo s tím nic nedělal. Stárne nám pedagogický sbor, máme řadu učitelů, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, učitelské povolání je málo atraktivní pro mladé lidi, a proto jsme se rozhodli zvýšit atraktivitu učitelského povolání. Tady nejde o prestiž, prestiž učitelé mají ve společnosti, ale vedle prestiže je důležitá atraktivita. My potřebujeme, aby se mladí lidé, kvalitní mladí lidé rozhodovali pro učitelské povolání, a když to udělají, aby neměli obavy, že nebudou patřit mezi střední třídu. Proto jsme udělali tento mimořádný krok a zákonem jsme stanovili, že mzda učitelů bude 130 % průměrné mzdy. ***
