(10.50 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Na potřebné investice, na to, abychom dokázali mít dost peněz jak na sociální systém, tak na strategické investování do budoucna, na to bychom dost peněz neměli, pokud bychom museli platit stále vyšší úroky z obřích dluhů, a my jsme převzali stát bohužel právě v takovéto kondici s dynamickým růstem deficitu a se stále vzrůstajícími náklady na obsluhu státního dluhu.
Hospodaření České republiky tak, jak se tady vytvořilo za předcházejících vlád, bylo naprosto neudržitelné, a to není žádná nadsázka, to je lehce doložitelné čísly - poměr deficitu veřejných financí k HDP. Můžete nad tím jakkoliv kroutit hlavou, je to mezinárodně uznávané kritérium pro hodnocení veřejných financí. Poměr deficitu k HDP v roce 2020 dosáhl hodnoty 5,8 %, v roce 2022 to bylo pořád přes 5 % a ta hodnota z roku 2020 byla nejvyšší za téměř dvacet let. Co to znamená? No, Česká republika se řítila do problémů a řítila se také plnou rychlostí směrem k dluhové brzdě, která by podstatně omezila jakoukoliv budoucí vládu.
Dalo by se pochopit, že máme takovýto deficit veřejných financí, kdyby ten deficit byl způsoben právě nutnými investicemi, protože tam by stát mohl očekávat v budoucnu návrat výdajů, návrat těch vysokých výdajů, ale tak to nebylo. Ty dluhy a tento deficit veřejných financí nevznikl kvůli investicím, ale byl důsledkem chaotického vládnutí a uplácení voličů. To není hodnocení jenom opozice, to je hodnocení, které poskytují i další instituce, například Nejvyšší kontrolní úřad, který jasně konstatoval, že toto zadlužení se nedá zdůvodňovat covidovou pomocí, ale má jiné příčiny. Všechny ty peníze zmizely, všechny ty peníze se utratily, ale nezajistily nám nic skutečně užitečného ani nesloužily k investicím a k dlouhodobé prosperitě.
A ani ta další věc, kterou řeknu, není žádná nadsázka, ale jsou to prostě fakta. Náš stát byl po osmi letech vládnutí předcházejících vlád tragicky nepřipravený, absolutně nepřipravený, nebyl připravený ani na dobré počasí, ani na období klidu, ani na období další ekonomické konjunktury, ale nic z toho nepřišlo. Místo toho přišly takové bouře, jako byl covid, válka na Ukrajině nebo energetická krize, a v těchto věcech se nepřipravenost státu, to, jakým způsobem se tady před nástupem mé vlády vládlo, tam se naplno projevila špatná kondice státu a důsledky těch ničivých bouří samozřejmě mají vliv a měly vliv i na rozpočty naší vlády. My jsme si s tím poradili a ani nutnost neplánovaných výdajů, a mezi neplánované výdaje určitě můžeme zařadit třeba boj s vysokými cenami energií nebo všechny ty snahy v krizi zajistit naši energetickou bezpečnost, získat větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ani ty neplánované výdaje nás výrazně nezpomalily - a do jisté míry nás samozřejmě zpomalily, ale výrazně nás nezpomalily a nezastavily nás v našem úsilí veřejné finance konsolidovat.
Když jsem tady stál před rokem při schvalování státního rozpočtu na rok 2023, tak jsem vám slíbil, že naše vláda navzdory všem mimořádným výdajům, které jsou spojeny s válkou na Ukrajině, neopustí odpovědnou rozpočtovou politiku. Slyšeli jsme a poslouchali jsme neustále, že to nedokážeme, že nedodržíme rozpočet, který jsme naplánovali na letošní rok, že neudržíme ty deficity, ale já jsem loni říkal, že to dokážeme, že to zvládneme a že se nevzdáme ani pod tlakem všech okolností a krizí, kterým čelíme, jednoho z našich hlavních cílů, to je snižování deficitu a konsolidace veřejných financí. To neděláme jenom kvůli nějaké ideologii nebo prostě nějakým ideovým představám, ale děláme to i proto, že dluhy každoročně ukrajují z našeho rozpočtu desítky miliard korun na splátkách. Jenom mezi letošním a příštím rokem tyto úroky vzrostou o 25 miliard korun na 95 miliard korun. Já se tady nebudu pouštět do odborné debaty, nakolik je to způsobeno chybnou strategií financování státu. Když byla ministryní financí Alena Schillerová, preference krátkodobých úvěrů s nízkými úrokovými sazbami místo delších, o málo vyšších, ale stabilních, to je jiná debata. Ale v každém případě to, že máme takovéto deficity z minulosti, způsobuje to, že příští rok na začátku roku zaplatíme 95 miliard korun, aniž by se cokoliv stalo, jenom na obsluhu nebo na řešení těchto dluhů, respektive jejich úroků, 95 miliard.
Dámy a pánové, představte si, co to je za peníze, co to je za finanční prostředky, na co všechno by se daly použít, ale my je musíme dávat na obsluhu minulého zadlužení, a s dalším zadlužováním budeme muset na obsluhu státního dluhu dávat další peníze a ty peníze budou někde chybět. Ty peníze chybí třeba na potřebné investice, peníze budou chybět ve vzdělávací oblasti. Ty peníze, které dáváme na to, že platíme za minulé dluhy, prostě někde chybí, a my musíme tento trend zvrátit. A já po dvou letech, co je naše vláda ve funkci, mohu říct a ukázat na konkrétních číslech, že my svoje sliby plníme, že máme jasné výsledky a máme výsledky i v této obtížné situaci, v našem základním slibu, že zastavíme trend zadlužování a že dáme do pořádku veřejné finance.
V létě jsme představili konsolidační balíček, který je důležitý právě v této snaze. Příští rok ušetří 97 miliard korun, respektive sníží deficit o 97 miliard korun. Jsem rád, že pan prezident podepsal toto rozhodnutí a že vstupu konsolidačního balíčku v účinnost už nebrání vůbec nic.
Dnes žádáme o podporu státního rozpočtu na příští rok. Když jsem tu uváděl čísla, s jakými jsme převzali vedení státu, to znamená 5,8, respektive 5,1 % HDP deficit veřejných financí, příští rok po přijetí konsolidačního balíčku a se schváleným rozpočtem na rok 2024, o jehož schválení dnes tady žádáme, se sníží deficit veřejných financí na 2,2 % HDP a to si myslím, že je výsledek, který mluví sám za sebe. Jenom připomenu, že 2,2 % HDP jsou pod 3 %, což je jedno z maastrichtských kritérií a je to obecně považováno za pásmo, do kterého můžeme mluvit o aspoň relativně zdravých veřejných financích. Tak si to sami srovnejte, Babišova vláda 5,8, (respektive) deficit 5,1 % HDP, deficit veřejných financí, naše vláda příští rok 2,2 % HDP. A nechceme se smířit ani s tím, budeme dál pokračovat ve snižování deficitu veřejných financí, protože je to potřebné, protože to je odpovědné, protože kdybychom to nedělali, tak nás to všechno stojí další peníze.
Jenom připomenu, že návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s celkovými příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun, meziroční navýšení příjmů ale meziroční pokles výdajů a deficit se sníží na těch výsledných 252 miliard korun. To znamená, že deficit bude o 43 miliard menší, než je letos. ***
