(15.10 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Končím tedy projednávání tohoto bodu.
Než se dáme do dalšího bodu, načtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Dražilová Lenka od 15.15 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Farhan Kamal od 16 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Oulehlová Renata od 15 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Peštová Berenika od 19 hodin z rodinných důvodů, pan místopředseda Skopeček Jan od 13.15 do 14.10 z osobních důvodů, pan poslanec Zborovský Miroslav od 15 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády pan ministr Rakušan od 19 hodin z pracovních důvodů.
Otevírám bod
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024
/sněmovní tisk 549/ - druhé čtení
K vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 z pověření vlády přednese úvodní slovo pan Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu mít opravdu velmi stručné úvodní slovo. Jenom připomenu, že v prvém čtení Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu pro rok 2024, a to celkové příjmy, které činí 1 940 miliard korun, celkové výdaje jsou schváleny ve výši 2 192 miliard korun. Jednoduchou matematickou operací zjistíte... (V sále je hluk.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane ministře, ale prostředí ve Sněmovně je opravdu velmi nedůstojné. Prosím kolegy, aby se ztišili, případně přenesli své rozhovory do předsálí, aby měl pan ministr vhodné prostředí ke svému úvodnímu slovu. Děkuji. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Chtěl jsem říct, že jednoduchou matematickou operací, pokud od výdajů odečteme příjmy, zjistíme, že Poslanecká sněmovna v prvém čtení schválila celkový deficit 252 miliard korun.
Před druhým čtením se jednotlivé výbory Poslanecké sněmovny zabývaly rozpočtovými kapitolami podle toho, jak jim je plénum Poslanecké sněmovny přikázalo. Ty parametry jsem zopakoval proto, že již v průběhu a třetího čtení se nemohou změnit, a stejně tak pro informaci vyčíslím a řeknu na mikrofon částku, která minimálně musí zůstat ve vládní rozpočtové rezervě. Je to 6 576 107 957 korun českých. Takže pokud bude někdo z členů Poslanecké sněmovny připravovat pozměňovací návrh a bude chtít snižovat objem prostředků ve vládní rozpočtové rezervě, tak ten návrh musí být maximálně ve výši stávajících 12 miliard, to je navýšeno, a tohle je minimální částka. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázala k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 549/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Bernard: Děkuji opět za slovo, paní předsedající. Opět budu maximálně stručný. Rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona dne 8. listopadu tohoto roku a přečtu návrh usnesení, jak bylo schváleno:
"Rozpočtový výbor konstatuje, že
(I.) všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení Poslanecké sněmovny číslo 791 ze dne 25. října tohoto roku a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou
a) hospodářského výboru, který projednal kapitolu 328 Český telekomunikační úřad a usnesení ke kapitole nepřijal,
b) výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který projednal kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, část právní, 317 Ministerstvo pro místní rozvoj, 364 Digitální a informační agentura a okruh rozpočtů územních samospráv a dobrovolných svazků obcí, přitom k žádné kapitole ani k okruhům rozpočtu usnesení nepřijal;
II. konstatuje, že zemědělský výbor doporučil Poslanecké sněmovně přijmout toto doprovodné usnesení: ,Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v průběhu roku 2024 dále posilovala rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství za účelem financování opatření realizovaných v souvislosti s klimatickou krizí‘;
III. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2024 a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2024 přijala následující usnesení: ,Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2024 včetně návrhů rozpočtů všech jeho kapitol, podle sněmovního tisku 549, ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle příloh I a II tohoto usnesení‘."
Toť za mě vše, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásili poslanci s přednostním právem, jako první pan místopředseda Havlíček a připraví se paní předsedkyně Schillerová. Prosím.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, budu dnes o něco méně politický, více věcný, protože to podstatné jsem řekl z celkového úhlu pohledu v rámci prvního čtení. Budu se tedy držet toho, co by mělo být, to znamená, představit pozměňovací návrhy, vysvětlit je a poté se pochopitelně k nim přihlásit. Samozřejmě ale k tomu musím vždycky uvést několik důležitých věcí, a to i proto, aby se třeba ti, kteří se na nás dívají, měli možnost seznámit s tím detailem, proč tomu tak je. Předkládáme společně s paní předsedkyní klubu a stínovou ministryní financí paní Schillerovou dva z našeho pohledu klíčové pozměňovací návrhy, které pochopitelně budou zejména o energetice.
První pozměňovací návrh 3635 se týká obnovitelných zdrojů energie. Vysvětlím, o co se jedná, co je dnes v návrhu rozpočtu, co navrhujeme my a současně tím i ukazujeme určité řešení. Takže o co jde: jedná se o 27 miliard korun a jedná se o platby za podporu zejména fotovoltaických elektráren. Ano, to jsou ty fotovoltaické elektrárny, které byly vybudovány v roce 2010. Jedná se o tehdejší z mého pohledu selhání vlád 2006 až 2010, ale i Poslanecké sněmovny, kdy zde byl takzvaný solární tunel, selhání vlád, a to nás bude stát 600 miliard korun pouze ve fotovoltaice. Jenom podotýkám, že z toho vyrobíme necelá 3 % elektrické energie. Jinými slovy, až do roku 2030 nás to bude stát desítky miliard korun ročně. Co je důležité říci pro tu představu, vždycky se o ty desítky miliard korun ročně dělil částečně spotřebitel, čili firmy nebo domácnosti, a částečně stát. V posledních letech, čili beru rok 2019, 2020, 2021 naší vlády, to bylo tak, že stát platil více, než platil spotřebitel, čili firmy nebo domácnosti. Odhadem to bylo tak, že stát - ono se to různě lišilo v jednotlivých letech - platil přibližně 24 miliard korun ročně. Co je podstatné, a to je důležité zde vypíchnout, domácnosti to měly i v těch letech minulých vždycky zastropované, a to na částce 495 korun bez DPH čili to je 600 korun za megawatt. Takže bylo to tak, že spotřebitel už byl na stropu, firmy nebyly na stropu, ty to měly přibližně o polovinu, dokonce o více než polovinu nižší. Logická otázka, kde končí tato částka - tato částka končí v podpoře majitelů fotovoltaických elektráren.
Tady bych jenom udělal malou vsuvku. Už se v určité části nejedná pouze o majitele fotovoltaických elektráren, kteří to postavili někdy v roce 2010, ale zčásti to už bylo přeprodáno, čili tady bych byl trošku obezřetný v tom titulování solární baroni a tak dále - prostě jsou to investoři, kteří nějakým způsobem provozují dneska solární elektrárny, které si třeba koupili před pár lety od těch, kteří tehdy u toho stáli. ***
