(19.20 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
To znamená, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího - zmáčkněte si čudlík - to znamená, že tam pouze říkají: se souhlasem majitele, jo? Se souhlasem majitele. A to je správně, protože říká, máme tady dva systémy, jeden je otevřený a druhý je uzavřený. Vy, když přijedete na plničku, samozřejmě přijedete s tou bombou, o kterou vlastně se ta plnička stará. Ale když přijedete na pumpu, na té pumpě je každému pumpa, odkud tu bombu máte, jo? A tady se pouze snaží o to, aby nedocházelo k tomu, že tady budou rotovat nějaké bomby, které nemají ty náležitosti, které by měly mít. Ano, máte pravdu, dostalo se to tam špatně, mělo to být někde jinde a mělo to být v zákoně o obalech, já s tím souhlasím, ale když se to tam dostalo, tak pojďme to napravit, to je všechno, legislativně aby to bylo čisté.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nicméně pan poslanec Král nevyslyšel a nezmáčkl čudlík, takže budeme pokračovat v obecné rozpravě. A další bude hovořit pan poslanec Slavík. Prosím.
Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych představil pozměňovací návrh, který řeší novou úpravu správních poplatků na úseku nového stavebního zákona. Předložená úprava reaguje na nově zavedené kategorie staveb, to je jednoduché, vyhrazené a ostatní. Výše poplatků je stanovena tak, aby částečně pokryla náklady spojené s prováděnou agendou, ale aby zároveň nedocházelo k nepřiměřenému navýšení, které by mohlo bránit rozvoji stavebnictví. Účelem správního poplatku je především to, že žadatel přispívá na činnost orgánu, která se uskutečňuje v jeho zájmu, to znamená, aby náklady na výkon státní správy nenesli všichni občané, ale konkrétní jedinec, jenž má o určitý úkon zájem. V předloženém pozměňovacím návrhu jsou správní poplatky strukturovány ve vazbě na jednotlivé kategorie tak, jak jsem uvedl na úvod. Například na vydání rozhodnutí o povolení jednoduché stavby je stanoven poplatek ve výši 5 000 korun. Jednoduchými stavbami jsou například stavby pro bydlení, jako jsou rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby takzvaného výminkového bydlení či vybrané stavby pro zemědělství, ale také stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW.
Za vydání rozhodnutí o povolení ostatní stavby je pak stanoven poplatek ve výši 10 000 korun a za stavbu vyhrazenou 20 000 korun. U vyhrazených staveb, což jsou stavby všech železnic, dálnic, civilní letecké dopravy a další důležité stavby pro strategický rozvoj naší země, pokládám za nutné uvést, že se často jedná o stavby takzvaně veřejně prospěšné, to znamená, že podle tohoto zákona budou od správního poplatku osvobozeny.
Mimo věcí, které jsem již uvedl, bych chtěl také poukázat na zcela zásadní význam pozměňovacího návrhu u černých staveb. Černé stavby jsou bohužel v České republice stále fenoménem. Tento pozměňovací návrh se váže na úpravu nového stavebního zákona tak, aby pro dodatečné povolení stavby byla uložena povinnost nejen uhradit pokutu, ale současně poplatek za vydání rozhodnutí o dodatečném povolení, který bude nově ve výši podle typu stavby od 20 do 50 000 korun, což je výrazné zvýšení oproti stávajícímu stavu. To se projeví pozitivně v příjmech obcí, ale zároveň to bude mít i výchovný charakter pro černé stavebníky. Předložený návrh s ohledem na stávající energetickou krizi navrhuje snížení správního poplatku za stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, takzvané OZE, o polovinu u všech typů staveb. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je v dnešní době klíčovým krokem směrem k udržitelnému budoucímu zásobování energií. Snížení správního poplatku podporuje přechod k čistější a udržitelnější energetické produkci. Současně je toto snížení argumentem pro Evropskou komisi, jíž se Česká republika v rámci národního plánu obnovy zavázala k urychlení výstavby OZE a k zajištění co největší dostupnosti široké veřejnosti.
Z mého pohledu je důležité, že v celkovém součtu podle tohoto návrhu dojde k mírnému navýšení příjmů obcí, případně krajů, které příslušnou agendu vykonávají. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Kubíček, připraví se paní poslankyně Olšáková.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych se vyjádřil k zákonu o energetice, který je nazýván lex OZE II. V globálu týká se tří zásadních oblastí. První je provozování energetických komunit, druhá je zřízení energetického datového centra a ta třetí je definice zranitelné osoby a zranitelného zákazníka.
Jak tady řekl pan zpravodaj, já bych v první fázi velmi podpořil vznik této komunitní energetiky, nicméně bych trošku zchladil očekávání, které lidé od toho mají. Já jsem byl několikrát konfrontován s různými ekologickými organizacemi, které žijí v přesvědčení, že od 1. 7. roku 2024 byl bude plně funkční energetický komunitní systém. Byl bych velmi opatrný, protože on má několik atributů, které je třeba naplnit, a jmenuje se to kapacita soustav. Jednoznačně musím říct, že stát vlastní pouze hlavní soustavu, kterou vlastní ČEZ, a ostatní energetické soustavy jsou vlastněny jednotlivými distributory, jako je EON jižní Čechy, jižní Morava, ČEZ a Pražská energetika, a v rámci mapy, kdybyste se podívali, vyvedení kapacit stávajících není možné už v množství jednotlivých lokalit a bude potřeba investovat do posílení těchto jednotlivých kapacit.
Druhá věc, která se toho týká: musí se vlastně při komunitním sdílení osadit veškeré měřáky dálkovým měřením a digitálními přístroji, kde sice zákon říká, že to musí být do tří měsíců po požádání o toto připojení, ale jak víme, i v rámci budování fotovoltaik velké očekávání není naplněno vzhledem ke kapacitám montáží a tak dále.
Podpořil bych svého kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Vaška Krále, který říkal, že 10 % vlastnictví jednotlivých komunitních systémů je dostatečná věc, která zabezpečuje nediskriminační přístup k ostatním uživatelům tohoto systému. Je to pro mě velmi důležité. Obce nemají žádnou problematiku v tom, když se rozhodnou, že si vybudují komunitní energetiku stoprocentně, to znamená v užívání samotných obcí, pak je to v pořádku, ale ve chvíli, kdy budou nějakým způsobem sdružovat jednotlivé komunitní uživatele a odebírat od nich jednotlivé výrobní kapacity, tak vlastně posilováním svého dominantního postavení je opravdu můžou dostat až do situace nerovného postavení. My jsme to zažili například v teplárenské soustavě, kde skutečně docházelo k omezování práv jednotlivých uživatelů, a nebylo by to dobré.
A ještě další věc, která je: v globálu se dá očekávat, že komunitní energetika na úrovni obcí a občanů rovná se fotovoltaika. Je to velmi jednoduché, zjednodušené. Současně si musíme uvědomit, že tyto systémy jsou nestabilní a jsou potřeba doplnit takzvanými stabilními zdroji a vyrovnávacími zdroji pro kolísání v těchto energetických soustavách. Proto si myslím, že vznik datového centra v roce 2026 a plná funkcionalita tohoto systému musí jít ruku v ruce s budováním dalších systémů a zdrojů. Nechci tady tím zdržovat, ale opravdu podporuji myšlenku pana předsedy hospodářského výboru, který říká: Je to správná cesta, jdeme správnou cestou, ale neočekávejme od 1. 7. 2024 to, že to bude fungovat v plném naplnění.
Asi tady bude potom předneseno, ale já to můžu udělat i za pana předkladatele. Navrhuji zkrácení doby na projednávání mezi druhým a třetím čtením na 14 dní. Taková je dohoda, takže už to nemusí načítat. V každém případě za nás podporujeme tento zákon. Je to dobrá cesta, ale bude to vyžadovat ještě mnoho a mnoho práce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní poslední přihlášená v obecné rozpravě, paní poslankyně Olšáková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Eliška Olšáková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně poslankyně, kolegové poslanci. Ráda bych představila pozměňovací návrh, který byl vložen do systému k zákonu 458 z roku 2000 o podmínkách k podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. ***
