(11.40 hodin)
(pokračuje Ivo Vondrák)
Jak říkám, chápu společenskou potřebu této novely, proto také budu hlasovat pro tento zákon, ale doporučuji, abychom vyhodnotili pečlivě, kolikrát k této situaci došlo, a řekněme si na rovinu - ono to totiž není jenom o tomto zákonu, my v celé řadě případů jsme... o nás rozhoduje náhoda a není to úplně to pravé ořechové. Já bych tu pravomoc nechal řediteli školy. Ale dejme tomu šanci, nechme to proběhnout, chápu časový tlak, který tady máme. Já jenom - a skončím tím, co jsem začal - Bůh nehraje v kostky, i když se Albert Einstein v tomto zmýlil, protože kvantová fyzika se stala jednou z dominujících oblastí fyziky, ale domnívám se, že bychom měli být s tímto velmi opatrní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Následují dvě faktické poznámky.
Než udělím slovo, pan poslanec Brázdil ruší omluvu, která se načetla na celý den.
Jako první s faktickou poznámkou vystoupí pan zpravodaj, připraví se pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. Já jenom stručně zareaguji na svého předřečníka. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, tahle novela nezavádí losování, to je ve školském zákoně už starší ustanovení a je to pro případ až, až, až kdyby selhala školní kritéria, tak v nejzazším případě se k losování přistoupí, ale v praxi se to v podstatě nestává, protože typicky ředitelé to stanovují tak, že když je rovnost bodů, je víc uchazečů na jednom místě, tak se přihlédne k testu z matiky, potom z češtiny, potom třeba nějaká školní kritéria a tak dále, a k losování se opravdu sahá snad jenom ve výjimečných případech. Já jsem to nikdy ani neslyšel, že by se to dělo.
A ještě stručně ke kritériím přijímacího řízení a prospěchu ze základních škol. Tady ta moje slova skutečně mířila na to, že prospěch na základní škole se hodnotí podle už rozcházejících se kritérií, ty nůžky se v tom rozevírají čím dál víc a školy opravdu se v tom decentralizují, hodnotí opravdu pestře a není možné pro přijímací řízení tahleta kritéria srovnávat do jedné latě. Ale podotýkám, je to opět na posouzení ředitele školy, zda si tam ta kritéria nechá na hodnocení vysvědčení ze základky, nebo nenechá. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanislav Fridrich s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji vám za slovo. Hezké dopoledne všem. Já bych se chtěl vyjádřit k tomu, že ten zákon považuji taky za velmi přínosný a pro něj jako celek hlasovat budu. To, co mi ale vadí, tady třeba kolegyně Zajíčková zmínila - velmi důležitý zákon, ale podívejme se na to, jak proběhl. Neprošlo to legislativou, nebylo to na školském výboru, i když to je napříč politickým spektrem, tak to v podstatě podepsali - nechci použít slovo - přímo privilegovaní členové školského výboru, ale my jsme se k tomu ostatní neměli vůbec možnost vyjádřit.
Mám taky trochu jiný názor než kolega Havel na to, že je výhodou, že se nemusí zohledňovat výsledky základního stupně, to znamená deváté třídy. Já osobně si myslím, že děti pracují těch devět let a že by to zohledněno být mělo. A to, co mi velmi vadí, je i to, co zmínil přede mnou kolega Vondrák, to je losování. Víte, bylo tu zmíněno - statistika a velmi řídce a může se stát a nestane se - ale statistika je fajn věc, pokud se nedotkne přímo vás. Pokud se přímo dotkne vás, vašeho dítěte, vašeho vnuka, a není vylosováno, tak já si myslím, že to je špatně, a souhlasím s tím, že by měla být dána možnost ředitelům škol. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktická poznámka pan poslance Jana Berkiho. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Já jenom ve stručnosti. Ten materiál byl i veřejně přístupný v rámci konventu, to znamená, dozajista se na něj mohl podívat úplně kdokoliv. A k vnitřním fungováním klubů. Neočekávejte, že budu jakkoli komentovat. Jenom na kolegu Vondráka, vaším prostřednictvím, a proto jsou tam dva pokusy, to znamená, pokud se náhodou stane, že někdo selže u prvního pokusu, jépézetky má pořád ten druhý.
Co se týká ke známkám, já si myslím, že cesta toho, že si to volí ředitel nebo ředitelka školy, je správná, to znamená, povinnost mu nedávám, ale nechávám to na jeho volbě.
A jenom k tomu přihlížení. Pořád si musíme uvědomovat, že přijímací řízení je správní řízení, to znamená, rozhodnutí musí mít jasná pravidla, musí být přezkoumatelné. Z tohoto důvodu si myslím - a to se vracím zpátky k tomu, co říkal pan zpravodaj - že je na zvážení ředitele, jakou pojistku pro takové případy tam chce nebo nechce mít, tudíž ta školní kritéria. A musíme mít potom jasné pravidlo, když se náhodou stane, že skutečně dva uchazeči mají stejný počet bodů, tak to pravidlo musí být spravedlivé a obhajitelné.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Berenika Peštová a její faktická poznámka. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na svého ctěného kolegu pana poslance Fridricha, prostřednictvím vás. To nebyla žádná skupina. Byla pracovní skupina, která pracovala přes prázdniny, kdy opravdu víme, jak je čas napnutý, protože do konce července jsme ještě zasedali, takže pracovali přes prázdniny. Tímto jim chci poděkovat, že i přesto, že byl perný prázdninový měsíc - jeden, ten druhý bylo volněji - i přesto jste se scházeli anebo jste aspoň spolu komunikovali přes e-maily a dávali jste tento materiál dohromady. Takže to nebyla žádná hurá akce a já vám tímto za to děkuji (Důrazně.) všem.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Faktická poznámka pana poslance Ivo Vondráka. Prosím.
Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. Já určitě nechci být a nechci stát v cestě tomu zákonu. Já jsem tady možná chtěl trošku a pokusil jsem se o zobecnění celého toho principu. Já vím, co to je mít něco soudně přezkoumatelné. Byl jsem děkanem, byl jsem rektorem, byl jsem hejtmanem a vím, že to vnáší do rozhodovacích procesů celé řady lidí velké problémy. My eliminujeme lidský faktor, v duchu toho to musí být soudně přezkoumatelné. A co se stane? Každý z těch lidí, který rozhoduje, potom radši nerozhodne a zvolí si los. A já tvrdím, že to není dobrá cesta.
Já si myslím, že si musíme uvědomit, že v podstatě jestli necháme rozhodovat o přijímacím řízení umělou inteligenci - a prosím vás, nedělejme si iluze, že se to dříve nebo později nestane, protože já se jí zabývám a vnímám to, jak je to silný nástroj - a my v podstatě přeneseme celou řadu rozhodovacích procesů směrem k digitálním systémům, ale buďme opatrní v těch zákonech, a teď nejde jenom o školský zákon, já nevím, jestli je v jiných zákonech něco takového, ale my se můžeme dostat do problémů, že se bude rozhodovat o nás základě skutečně vyhodnocování nějakých algoritmů, a já si nemyslím, že to je dobrá cesta.
Mimochodem, já jsem byl v květnu v Izraeli, kde jsme se bavili s poměrně velkou komunitou lékařů na téma evidence-based medicine, která ukazuje - a říkají to profesoři i z univerzit, kde jsme byli - kde říkali: Já si myslím, že evidence-based medicine je fajn, ale v určitý okamžik tvrdím, že já jako lékař jsem schopen rozhodnout se lépe než jenom na základě faktů, které mám k dispozici. Takže já tady nechci zpochybňovat tyto věci, já jenom chci zpochybňovat to, abychom se nedostali do situace, že vyeliminujeme rozhodovací pravomoci směrem k nějakým algoritmům. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní vystoupí s řádnou přihláškou paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, protože si myslím, že se chýlíme ke konci debaty, tak nebudu navazovat tady na možnou diskusi, byť by byla velmi zajímavá, o tom, kde všude je potřebné zachovat lidský faktor rozhodování. Taky si myslím, že nás ta debata čeká vzhledem k umělé inteligenci, ale i přes takovéto menší výhrady, které tady zazněly v debatě, současně bylo myslím jasné, že je celková shoda. Zaznělo tady hezky, že to je nejenom ušlechtilý záměr, ale i něco, co je další, praktický krok v digitalizaci ve školství, a proto tady chci za Piráty také říct, že jsme rádi, že se to děje, a chci říct, že to je radost, když se na něčem podaří spolupráce napříč Poslaneckou sněmovnou a když rezortní digitalizace nyní na Ministerstvu školství představuje něco, co je takový - můžeme si říct s klasikem - malý krok pro Českou republiku, ale velký krok pro rodiče a pro studenty, pro mladé lidi, kterých se to týká zejména. ***