Stejně tak dobře zpracované analýzy dopadů, v tom si myslím, že máme pořád také poměrně velkou rezervu a můžeme velmi výrazným způsobem tuhle oblast posílit, zejména co se týče dopadů na různé cílové skupiny. Potřebujeme ale také schopnost umět dobře popsat lidský rozměr těch řešených problémů, cíle a smysl našich opatření a umět jít příkladem. A věřím, že i když v rámci konsolidačního balíčku jsme se o to snažili třeba úpravou platů ústavních činitelů a podobně, tak pořád v tomto máme velmi nevyužitý potenciál.

Za druhé má v tomto směru rezervy nejenom vláda, ale určitě i Poslanecká sněmovna. Mně u tohoto pultíku jako vedoucímu stálé delegace do Meziparlamentní unie nezbývá než zmínit některé věci z mezinárodního srovnání. V řadě zemí, které jsou opravdu úspěšné v realizaci dlouhodobých a velkých reforem, tak mají orgán, kterému se říká komise pro budoucnost. Je to vlastně parlamentní komise, která řeší právě ty dlouhodobé problémy daného státu a snaží se nacházet shodu aspoň v těch klíčových věcech. Možná, že kdybychom takový orgán měli, a říkáte si možná, jako zase další komise?, tak tou kultivovanou debatou za účasti odborníků bychom možná byli schopni dosáhnout aspoň elementárního souladu jak mezi koalicí a opozicí, tak možná i šířeji ve společnosti nad některými většími tématy a systémovými problémy, které máme.

A máme k tomu možná teď jedinečnou příležitost. Z Národního plánu obnovy je financován Národní institut SYRI, konsorcium Karlovy univerzity, Masarykovy univerzity, Akademie věd, které je schopné poskytnout k tomu patřičnou podporu. Máme Parlamentní institut, který by se dal možná v tomto směru také posílit, a možná by stálo za to opravdu tu debatu, pokud myslíme rozvoj České republiky a její budoucnosti vážně, i nad tímto otevřít. Příkladem země, které se to daří, je Finsko a dlouhodobá aktivita, kterou dělají ve vztahu třeba ke svému vzdělávacímu systému jako jedné ze základních priorit. I my potřebujeme priority pro Českou republiku tímto způsobem systematicky diskutovat, porozumět jim a nejen je prezentovat jednostranně. A kde jinde by se to měl odehrávat než na půdě parlamentu, který reprezentuje všechny občany České republiky?

Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že nás čeká spousta práce, nejenom té politické, i té odborné. Jako stát a občané určitě nejsme v úplně lehké situaci a myslím si, že k posunu vpřed potřebujeme spíše nacházet shodu než hledat rozpory. Hledat rozpory umíme všichni krásně. Myslím, že ta debata, pokud bychom se na ni podívali z takového obecnějšího úhlu pohledu a nadhledu, to ukazuje. Umíme na sebe krásně útočit. Zkusme také najít to, v čem se shodneme. Budu rád, když se nad tím zamyslíte, poněkud možná myšlenkově vykročíte. A to platí pro obě dvě strany. Víc se tady otáčím k opozičním poslancům, protože je vás víc, ale otočím se i k těm koaličním, aby to bylo spravedlivé. Doufám, že poněkud myšlenkově všichni vykročíte z těch úzkých, koaličně-opozičních mantinelů a budete hledat možná řešení i ve způsobu naší práce. Můžeme se tady pozastavovat nad jednacím řádem, nad spoustou dalších věcí, ale myslím si, že máme i spoustu jiných možností, jak něco dělat jinak, zvlášť když se ukazuje, že dlouhodobě to úplně dobře nefunguje. Protože obraz naší práce u veřejnosti opravdu není valný, ať jsme vpravo, nebo vlevo. A mělo by být naším zájmem to změnit. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a poté pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já za to děkuji panu poslanci Vojtkovi, za to vystoupení, a mám k tomu v podstatě dvě poznámky. Máme tady, nebo měli jsme jeden velice klíčový zákon a blíží se nám druhý. Teď byl ten konsolidační balíček a teď budeme mít pravděpodobně velice brzy na stole důchodovou reformu. Já jsem ocenil pozvání na seminář, který proběhl tuším minulý týden v pondělí vlastně k třetímu pilíři, a tam se vyjevilo, tedy aspoň tak jsem to já pochopil, že skutečně konkrétně ze strany NERVu, kterým se často zaštiťují vládní poslanci, nebo spíše členové vlády, skutečně nedošlo k nějakému analytickému, nějakým analýzám, které by přispěly k té důchodové reformě. Což si myslím, že je velká chyba. To je reakce vlastně na vás, když jste říkal, že chybějí analýzy. To je jedna věc.

Ale druhá věc, že konkrétně k tomu konsolidačnímu balíčku jsme analýzu měli, respektive ona existuje doteď a byla součástí vlastně toho prvního návrhu a byla to analýza v podstatě samotného Ministerstva financí, takzvaná RIA. Na stránkách ministerstva se píše: "Dobrá RIA napomáhá zlepšení efektivity vládnutí, přispívá k výkonnosti hospodářství," a tak dál. A k tomu konsolidačnímu balíčku. Já to tady říkám už potřetí a nejsem sám. Jako ta RIA, ta analýza říká, mezi náklady vládního balíčku patří zbrzdění, nebo dokonce pokles HDP, růst nezaměstnanosti a negativní sociální dopady.

Takže my jsme analytiku k tomu měli. Já jsem ji tady neslyšel od nikoho z koaličních poslanců, ani z představitelů vlády, mluvili jsme o tom jenom my, protože tahleta kritika ze strany samotného Ministerstva financí se tak nějak nehodila. Takže na jedné straně máte pravdu, ale tady v tomhle tom případě nikoliv, že by analýza k tak klíčovému zákonu chyběla. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Karel Rais. Prosím.

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Na mě ten váš projev působil tedy skutečně jako takový dost úřednický projev. Bylo tam hodně takových věcí, jako kdybyste už dostali infekci, úřednickou infekci, někde z té Evropské unie. Ale přesto jsem se snažil chytnout něco řekl bych normálně lidského. Souhlasím s tím, že samozřejmě je potřeba udělat strategii, to jsou klasické věci, ale podívejte se, jaká je realita. Ve středu máme schvalovat rozpočet republiky, nebo začne se se schvalováním. Dneska, dodneška nemáme v podstatě žádná pevná data v těch jednotlivých kapitolách, teď mluvím za školský, nevím, jak je to jinde. Tak vlastně my nevíme, čeho se chytnout, kde je slabé místo, kde je silné místo téhle kapitoly. Čili bavíme se o strategii, a přitom tedy v operativě mám informaci, že to dostaneme v úterý večer... V úterý, nevím, jestli večer, v průběhu úterka a ve středu se o tom máme začít bavit. Takže ono to je prostě, taková je realita. Takže pěkná slova, ale na můj vkus trochu obecná. A říkám, trochu jste nakažen těmi úředníky. Ale to berte jenom jako subjektivně, nic proti vám nemám samozřejmě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy řádně přihlášen... Hlásíte se s přednostním právem? Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já opravdu jakoby nebudu dlouhý a moc děkuji za ten příspěvek mého ctěného kolegy pana Vojtka, se kterým jsme, vaším prostřednictvím, ve výboru pro sociální politiku. Velmi jsem se těšil na jeho příspěvek, proto jsem tady seděl. Mrzí mě, že se i paní kolegyně Pivoňka Vaňková odhlásila, poněvadž jsem se těšil i na její příspěvek z hlediska těch sociálních věcí, abych mohl trošičku více polemizovat, a myslím si, že všechny ty věci, které jste tady naznačoval, tak fungují na výboru pro sociální politiku. Budeme tam samozřejmě pokračovat i v těch dalších polemikách, které nás čekají z hlediska například sociálně-právní ochrany dětí, zákona o sociálních službách a tak dále. A samozřejmě i v té další části toho podzimu, který máme před sebou, co se týká důchodové, takzvané důchodové reformy. Takže se na to velmi těším a děkuji za ta vstřícná slova a ten pokus nás nějakým způsobem spojit.

Nicméně v tuto chvíli přednesu své argumenty, proč s touto vládou nesouhlasím a proč jí vyslovím dneska, doufám, že dneska - nebo zítra, nebo pozítří, uvidíme - nedůvěru. Tato vláda nemá mou důvěru, je totiž netransparentní, je nekomunikativní, je arogantní k občanům, není schopná se jakkoliv napojit na občany, vysmívá se jim. Tato vláda neplní nejen své sliby, ale ani ve svém programové prohlášení vlády, které již změnila, a neměla ani tu slušnost s novým programovým vládním prohlášením předstoupit před Sněmovnu, jak říkala má kolegyně Jana Pastuchová.***