(15.30 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Samozřejmě novelizace nikde, téma se rozplynulo, někde se možná projednává. Já o tom nevím, asi dvakrát jsem na to upozorňovala. Nám zase nezbude než bez legislativního aparátu připravit návrh novely, který se ale obávám, pokud se za něj nepostaví právě pan ministr spravedlnosti Blažek na jednání vlády, jenom kvůli tomu, stejně jako to bylo u toho zrychlení opatrovnického řízení, ten sněmovní číslo 40, nebo u náhradního mateřství, a budou odkazovat, že oni přece včas a lépe nežli my připraví novelu, která se tady potom projedná a schválí.
Tak pane ministře, máte na to dva roky a já budu první, která bude konstruktivně spolupracovat jako opoziční poslankyně, vysvětlovat svým kolegyním a kolegům, proč je třeba zvednout ruku pro váš koaliční návrh, ať už se to bude týkat oblasti reformy trestního práva, uvolnění věznic, sjednocení určitého typu rozhodování, nebo se to bude týkat problematiky náhradního mateřství, alias já říkám nedovoleného obchodu s dětmi. Nebo jak jsem tady naposledy právě četla, té problematiky peněžité pomoci, která by měla překlenout tíživou situaci, do které dostává řada dětských obětí sexuálních trestných činů. To jsou přece alarmující otázky, které bychom tady měli řešit, a vaše ministerstvo má ty kapacity a legislativu, která to může dělat. Pokud my to tady trošku amatérsky někdy na koleně - protože ta legislativní specializace, my to napíšeme sice, ten návrh, i právníci, a to vám potvrdí třeba předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček, ale pak potřebujeme ještě někoho, a samozřejmě si někoho takového seženeme, kdo nám to zkontroluje, opraví a vlastně dovede do té finální, komplexní, už i legislativně korektní podoby. Ale nemáme těch kapacit tolik, abychom kompenzovali činnost celého jednoho rezortu. Vy musíte určitě stanovit priority, všechno se zvládnout nedá. Já jsem se, přiznám se, ztratila v tom, co je vaší prioritou. Rozhodně tedy to není oblast trestního práva, to už jsem pochopila. Ale i jiné oblasti, o kterých tady hovořili kolegové, s výjimkou tedy té oblasti insolvencí, kde jsme ale spojili síly, tak pokulhávají.
Čili byla bych ráda, kdybyste pochopil, proč teď zvednu ruku pro nedůvěru. Je to nedůvěra v poločase. Vím, stejně jako mnoho mých kolegyň a kolegů, že nakonec to s vysokou pravděpodobností ustojíte. Takže budiž to varováním a určitým mementem, že máte ještě dva roky času. A řada věcí z té oblasti legislativní, které má v gesci Ministerstvo spravedlnosti, se zvládnout dá, ale měl byste se dostavovat na jednání ústavně-právního výboru, měl byste více sjednocovat aplikační praxi, měl byste se více stavět za ty, které řídíte, i ty, které neřídíte, to znamená soudce. Protože právní úprava, která teď byla schválena - a já doufám, že Senát ji ještě reviduje - nesvědčí o tom, že byste v tomto směru byl tím ideálním ministrem spravedlnosti. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou chce nyní reagovat pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych se chtěl připojit k apelu, který tady řekla moje předřečnice, paní poslankyně Válková, směrem k panu ministru spravedlnosti týkajícímu se problematiky údajného snižování počtu zaměstnanců ve Vězeňské službě České republiky. Já ty informace také mám. Údajně se na tom momentálně pracuje. Je to výhradní aktivita Ministerstva spravedlnosti, není to aktivita Vězeňské služby. Ta se tomu údajně brání, ale samozřejmě co má dělat, když jí to nadřízený orgán nařídí? Za nesmírně nešťastné bych považoval, pokud by se skutečně mělo v tabulkách škrtat ve Vězeňské službě, aby se škrtaly i u odborných zaměstnanců a obecně u té hlavní činnosti, kterou Vězeňská služba České republiky by měla vykonávat, to znamená na poli bezpečnosti, odborného zacházení a samozřejmě i zaměstnanosti, protože to je velmi důležitá oblast, kterou zajišťuje Vězeňská služba ve vztahu vlastně ke svým klientům, a tak dál. Takže pokud tam jsou nějaké rezervy, což neříkám, že ne, tak by se měli spíše poohlédnout po nějakých pracovních místech, která spadají spíše do těch podpůrných činností a ne do těch hlavních činností, která Vězeňská služba vykonává.
Pan ministr před nějakými zhruba 14 dny v Otázkách Václava Moravce na přímou otázku, zdali se bude snižovat počet zaměstnanců ve Vězeňské službě, odvětil, že nikoliv. Takže se tam možná něco děje. Možná, že to bude nakonec ještě jinak. Finální verze není známa. Ale připojuji se k tomu apelu, aby to skutečně bylo, pokud se budou nějaké stavy snižovat ve Vězeňské službě, uděláno citlivě, s ohledem na věci, o kterých jsem tady před chvílí mluvil. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr Šalomoun. Ještě načtu dvě omluvy. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová se omlouvá od 15 do 20 hodin z rodinných důvodů a pan ministr Výborný od 15 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, děkuji paní poslankyni Válkové za vstřícná slova ohledně spolupráce o tom institutu dětského ombudsmana. Chápu tu výtku, že to trvá dlouho. Tady bych chtěl sdělit jednu takovou obecnou věc, před kterou stojí vlastně každý předkladatel nějakého právního předpisu, každé ministerstvo. Ono vlastně se snaží vyhovět dvěma požadavkům, které nejsou úplně kompatibilní. Jeden ten požadavek je udělat to hrozně rychle. To jsou ty výtky, trvá to moc dlouho, furt to nemáte, nejste vůbec akční a podobně. Další ten paralelní požadavek je dělat to kvalitně. K tomu samozřejmě slouží ty instituty, které k tomu prostě vládní legislativa má, jako jsou konzultační procesy, hodnocení dopadu regulace, připomínkové řízení, Legislativní rada vlády. To samozřejmě trvá. Každý ten předkladatel je pod tímto dvojím tlakem a teď záleží, který ten tlak vlastně je převažující, a v rámci toho se snaží tyto požadavky nějakým rozumným způsobem naplnit. Chápu, že někdy ty tlaky můžou být třeba až takové kvůli vnějším okolnostem, že třeba ty požadavky na kvalitní legislativu v tom dlouhém legislativním procesu nelze úplně dodržet.
Co se týče legislativní aktivity Ministerstva spravedlnosti, k tomu bych jako předseda Legislativní rady vlády řekl, že úplně nevnímám takovou tu liknavost, jak tady naznačila paní poslankyně, protože opravdu můžu říci, že za poslední rok, minimálně půl roku, Legislativní rada vlády odbavovala těch jejich tisků značné množství. Je potřeba si uvědomit, že oni teď řešili x transpozičních věcí, kde už hořela transpoziční lhůta, ať už to byl whistleblowing, hromadné žaloby, preventivní restrukturalizace, a x z těch předpisů byly opravdu nové instituty, které tady nikdy nebyly. Proto je bylo potřeba opravdu dlouze projednat a projednávání takové preventivní restrukturalizace nebo hromadného řízení v těch orgánech Legislativní rady vlády trvalo měsíce, než se to odladilo. Je to vlastně zásah do občanského soudního řádu a je potřeba to udělat opravdu důkladně. Potom, když to uděláte, tak ta práce na tom vlastně vidět není, ale věřte mi, že to trvá opravdu úmorné desítky až stovky hodin, kdy občas se to celé kvůli něčemu zase předělává znovu.
Takže já si nemyslím, že by toho v té legislativní oblasti Ministerstvo spravedlnosti dělalo málo. To jsou jednak ty transpoziční věci, pak ještě dělalo hodně té řekněme protikorupční legislativy, kterou tady zvedají protikorupční organizace, ale hlavně GRECO, což je vlastně ta novela, novelka, státního zastupitelství. Nicméně i tak se vlastně konečně dospělo k nějakému konsenzu. Když se to projednávalo v Legislativní radě vlády, kde je několik bývalých ministrů spravedlnosti, tak ti sami říkali no, to už jsem se snažil řešit já. Možná díky tomu, že obsah je takový menší, než se možná očekávalo, tak tím spíš by se mohl opravdu dostat do právního řádu. S tou protikorupční iniciativou samozřejmě souvisí změna kárných řízení soudců, státních zástupců a exekutorů, která už je teď aktuálně v připomínkovém řízení. Takže to doufám, že bude do konce roku asi také odbaveno. ***
