(15.20 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Nechci jít tak daleko, protože já se radši držím těch odbornějších témat. Nicméně si myslím, že na tomhle pomyslném smyslu slova si můžete zlámat vaz. V závorce, mně se to stalo jednou. Nepředložila jsem zákon o státním zastupitelství po roce, co jsem na něm pracovala. U nás ty podmínky byly dosti přísně nastavené. Vy už máte dva roky. Sice jsem tady zaslechla, konečně ta novela tady je, od pana poslance Michálka, to potvrzuji, jsem zpravodajkou, jenom ne úplně nejvýznamnější, nebo ne úplně klíčové změny, já je tam v rámci těch svých pozměňovacích návrhů uplatním. Ale to je novelička. To je novelička, to je novelka, to není žádná koncepční velká novela. Ale myslím si, že pro současnou dobu to státnímu zastupitelství jako fungování bude stačit, a do té jinak rozjitřené doby ještě dělat reformu státního zastupitelství, to asi by byl příliš velký krok. Já jsem to chtěla udělat, chtěla jsem zrušit vrchní státní zastupitelství. Chápu, že na to není vhodná chvíle.
A já asi skončím svůj projev právě ještě jednou připomínkou a ta se týká tedy také problematiky Ministerstva spravedlnosti. Hrozně mě mrzelo, že ministr spravedlnosti připustil pragmaticky, i když dobře, stejně jako já, ví, že to je velmi riskantní cesta, aby se do konsolidačního balíčku dostalo i to, a dokonce tady pan poslanec Michálek, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, řekl, že platy soudců jsou - to mě vážně nadzdvihlo - adekvátní, no, spíše více než adekvátní, tak to vůbec by neměl hodnotit, jako že může říkat cokoliv, ale měl by si uvědomit ty důsledky s tím spojené. To zpochybňuje výkon justice. Tak jestli to takhle je, dobře, tak ať to pan ministr Blažek řekne. Ať řekne, že prostě souhlasí s tím, aby ty platy soudců se zmrazily až snížily. Tam nebudu chodit do těch detailů, že vlastně se snižuje ta platová základna, ze které se potom vypočítává, respektive ten koeficient z těch tří na 2,85. Prostě výsledek je, že budou mít méně než bez toho zásahu a uspoříme zanedbatelnou částku. A samozřejmě se mě to dotklo jako někoho, kdo kdysi, před těmi lety, asi v roce 2014, s nimi udělal dohodu a dal jim čestné slovo, to jsem byla ještě naivní, že už se do toho sahat nebude. Takže se do toho sáhlo opakovaně. I když přímo odpovědnost za to nemám, mrzí mě to doteď, že jsem tenkrát tak hloupě to slovo svoje dala. A teď on připustí v rámci konsolidačního balíčku, že tedy se opravdu sáhne na platy soudcům, kteří samozřejmě logicky podají žalobu k Ústavnímu soudu, s rizikem, že to dopadne pro ně dobře. Myslím s rizikem samozřejmě v uvozovkách. A bez uvozovek, s velkým rizikem pro nás pro všechny, že to dopadne pro ně dobře, protože výsledek bude, že budeme muset doplácet. Tenkrát šlo skutečně o miliardy. Teď by to nebyly ty miliardy, protože by šlo o relativně krátkou dobu. Ale je otázka, kdy toto bude Ústavní soud řešit. Věřím, že velmi brzy.
Takže ministr spravedlnosti, který toto připustí z pragmatických důvodů, nepřesvědčí svého kolegu ve vládě o tom, že je to cesta takzvaně do pekla, to je ministr, kterého bych se ráda tady zeptala, jestli si myslí, že si naši důvěru, že bude dělat nepopulární, ale nutné kroky a neohánět se tabulkou, že soudní funkcionář má více, předseda Nejvyššího soudu, než premiér, to je trošku populistický argument. Protože justice je nezávislá právě proto, že není závislá na moci výkonné, a tady moc výkonná, respektive teď konkrétně moc zákonodárná zasahuje, byť zprostředkovaně, do těch garancí. Tak jestli by mi vysvětlil, proč tedy tu odvahu v sobě nenašel, i když to atraktivní není. Ministři musí dělat často nepopulární opatření. Myslím, že pan ministr financí Stanjura by vám o tom mohl povídat.
Takže já jsem se probrala některými tisky, které zvláště mě tíží, a na nich jsem chtěla demonstrovat to, že pan ministr spravedlnosti Blažek, tomu musí zvonit v uších, to se omlouvám, že bohužel ale mu to nemůžu klást jako konkrétní otázky, jemu osobně, nevyužívá své kompetence a že nenaplňuje to očekávání, kdy já, když byl jmenovaný do té funkce, tak jsem si říkala dobře, to bude... sice je to koaliční ministr, není to náš ministr, ale v té oblasti spravedlnosti určitě využije té příležitosti a nějakou pomyslně rýhu do té oblasti legislativy, kterou má pod svou gescí, udělá a zanechá za sebou nějaké větší kodifikační dílo. Kéž by to bylo i menší a kéž by některé věci opravdu pod jeho velením ten odbor legislativní připravil. A kéž by se soustředil více na řízení v oblasti vězeňství a na to, aby zajistil dostatek finančních prostředků pro fungování, které odpovídá evropským standardům.
Úplně na závěr vám řeknu jenom, jak vypadá třeba taková interpelace a odpověď. Já si nemůžu stěžovat, já když pošlu písemnou interpelaci, což už tedy posílám, tak dostanu vždycky velmi obsáhlou odpověď Ministerstva spravedlnosti, se kterou jsem relativně spokojena, byť samozřejmě ten výsledek je vesměs, proč to nejde. Ale jsou tam rozebrány podrobné argumenty. Já jsem nicméně pochopitelně v některých věcech taková nepříjemná, když vidím například judikaturu, která je v zájmu těch nejzranitelnějších, jako například poskytování peněžité pomoci dětským obětem sexuálních napadení. A v této souvislosti jsem podala jednu interpelaci, bylo to... vteřinečku, 15. června 2023. Poskytování peněžité pomoci dětským obětem sexuálních napadení. A pan ministr mi odpověděl hned 5. července 2023. Obsahem té mé interpelace bylo, že jsem odkázala podle mého názoru velmi nešťastnou novelizaci zákona o obětech trestných činů, která už neumožňuje, aby tu chybějící právní úpravu nahradilo judikaturní rozhodnutí, a to skutečně v minulosti tak bylo. A tyto dětské oběti sexuálního napadení pro zhoršení své sociální... jako kompenzaci své zhoršené sociální situace, ke které velmi snadno může dojít a dochází v praxi, dostaly peněžitou pomoc. Říkám to teď svými slovy, mám to tady asi na čtyřech listech, ale nebudu zdržovat. Ale proč vám to říkám? Protože pan ministr mně tady napsal, když já jsem chtěla vědět, co k tomu udělá, jestli skutečně je připravený nějaký legislativní návrh, který by nevyhovující a nezdařenou novelizaci napravil, tak odpověď pana ministra byla: Výklad, který časem beze změny právní úpravy zaujal Nejvyšší správní soud, který přiznával těmto obětem jakoukoliv škodu, pokud o ní bylo rozhodnuto soudem, a tak se odchyloval od začátku zamýšleného smyslu těchto ustanovení, na což reagovala vláda předložením návrhu, který následně byl tedy přijat, a to je ta nešťastná novela, kde jsem zdůraznili ryze procesní charakter tohoto ustanovení, tak samozřejmě, že i ta stávající úprava není neměnitelnou. Může se o tom vést diskuse. I o účelu, o okruhu příjemců, to je zajisté legitimní. A samozřejmě probíhá jednání s vládní zmocněnkyní pro lidská práva, to je Klára Šimáčková Laurenčíková, kdy bylo dohodnuto, že toto téma bude dále projednáváno. - Pověřil svého náměstka, aby se se mnou spojil ve věci připravované novelizace. ***