(0.40 hodin)
(pokračuje Zdeněk Kettner)
Další bod a další téma, opět cituji z programového prohlášení vlády, už i toho upraveného, recyklovaného nebo upgradovaného: Garantujeme kvalitní platové ohodnocení a udržíme 130 % průměrné mzdy. A my v reálu vidíme, že to tak není, a ani nebude. V roce 2023 to bylo nějakých 116,6 % a v roce 2024 vzhledem k tomu, že se tam dal ten přílepek, že se vlastně rozhoduje, můžeme libovolně rozhodovat, z jakého roku budeme vycházet, a rozhodlo se, že to bude, že budeme vycházet z roku 2022, tak to vychází na nějakých 113 %.
A jsme u toho. Poslední dobou si myslím, posledních pár let zpátky, skutečně se situace zlepšila v tom ohledu, že se zvýšilo procento absolventů pedagogických fakult, chuť jít učit, protože i to finanční ohodnocení začalo být v takové rozumné míře tak, aby jim to zajistilo nějaké slušné živobytí. A pokud tyto reálné mzdy budou takhle klesat, tak samozřejmě s tím bude klesat i motivace absolventů do toho školství jít. A nemluvím tady jenom o té takzvaně nové krvi, i ti stávající učitelé. Je to logické. Je to ve všech oblastech lidského života. Ano, vždycky se najde určitá skupina zapálených zaměstnanců, kteří to skutečně berou jako poslání bez ohledu na příjmy, ale myslím si, že lidská přirozenost je taková - my nejsme jako některé státy v Asii, kdy ty národy skutečně žijí proto, aby pracovaly. My jsme evropský národ a převážná většina populace přemýšlí tak, že pracuji proto, abych mohl žít. A pokud ty finance takovýmto způsobem budou klesat, tak logicky i ta ochota pracovat, dát ze sebe něco navíc, logicky se bude snižovat. Výsledkem - opět nižší kvalita výuky.
Další téma, další bod z programového prohlášení vlády ohledně školství: Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky, budeme garantovat navyšování. Výsledek je, že to vypadá, že v roce 2024 to bude minus 2 %. Minus je opak navýšení. Pak se mluví o propouštění nebo o zrušení nějakých 3 000 pracovních pozic. A na rovinu si řekněme, že tyto pozice byly využívány k tomu, aby ředitel mohl nějakým způsobem rozumně doplnit ten finanční propad pro ty nepedagogické pracovníky tak, aby si tam nějaké ty zaměstnance škola prostě udržela. A když se podíváte, protože ve školství se samozřejmě platy odvíjejí od těch tabulek, tak opravdu to není žádné terno. To znamená, ještě předtím, než nastane tato situace, tak ti ředitelé měli na ty pozice problém někoho sehnat. Mám tomu tedy rozumět tak, že už se tady připravuje zase nějaký byznys ve školství? To je mimochodem jedna věc, která mně bytostně vadí, když se ze vzdělávání dělá tvrdě výdělečný byznys. Mám tomu rozumět tak, že tedy zrušíme školní jídelny, které mají svůj smysl, mají své opodstatnění, a budeme mít nějaké řetězce, které budou na zakázku velkosériově vyrábět polotovary, které se potom v té škole jenom ohřejí v mikrovlnkách, které se budou rozvážet, jako se to děje v některých firmách? Ale to tím pádem asi trošičku ztratí ten smysl, to, na čem se pracuje už dlouhodobě, aby strava pro děti nejenom byla pouze dostupná, ale aby byla i kvalitní. A co si budeme povídat, čerstvě připravená strava těsně před konzumací bude vždycky kvalitnější než nějaký průmyslový potravinářský výrobek, který se rozváží.
A těch pozic - samozřejmě teď mluvím o kuchařkách a kuchařích - nepedagogických je opravdu velké kvantum a taková ta představa, že se bez některých obejdeme? To je asi, když jsem se vždycky dětí ptal, kam chtějí jít, a ony, minimální většina chtěla jít na učební obory a všichni chtěli být právníci a všichni chtěli dělat v kanceláři, a neuvědomují si, že máme i jiné pozice, jiná povolání, která jsou nezbytně nutná. A kdyby nebyla nezbytně nutná, tak by ani nevznikla. A prakticky neexistuje nepedagogická pozice na škole, která by neměla svoje opodstatnění. Pokud tedy nechceme ve stylu, tak učitelé zvládají prakticky všechno, tak paní učitelka, když bude mít hodinu volna, tak si vezme kýbl s hadrem a o hodině volného času si půjde vytřít chodbu, jako jenom v rámci, aby se trošičku protáhla, když jenom sedí za tou katedrou. Je to prostě špatný směr!
A pak probleskla i taková ta informace, že by to dofinancovat mohli zřizovatelé. Prosím vás, to je součástí vzdělávání a to je základní úloha státu zajistit kvalitní vzdělávání, protože to je budoucnost toho státu. A my to nemůžeme přehazovat jako horký brambor. Vždyť je to jedna ze základních funkcí toho státu! Takže se staneme, ze státu uděláme eseróčko, uděláme nějaký outsourcing a za chvilku tady budeme mít místo armády, já nevím, námezdní žoldáky. Nevím, nerozumím tomu. Ty obce a kraje už takhle budou bity, co se týká financí. Mají docela problémy s ufinancováním základních potřeb a ta představa, že by ještě odněkud měly vyhrabat nějaké peníze navíc na dofinancování propadu, co by měl financovat stát, tak to si prostě dost dobře nedokážu představit.
Ono vůbec ty mzdy ve školství teď momentálně dostávají na frak. Když se kouknete na reálné mzdy ve školství, když si vezmeme veškeré segmenty lidských činností, oborů, tak to školství, tam ty reálné mzdy poklesly nejvíce. Na druhém místě je zdravotnictví, ale na prvním místě nejhorší propad je právě to školství. V roce 2022 to je o 16 % a podle posledních propočtů za první čtvrtletí v tomto roce, v roce 2023, je to o 11 %. Skutečně v žádné jiné oblasti k tak rapidnímu poklesu nedošlo. Vlastně tím říkáme tomu národu, že školství je prostě nedůležité, protože je to dlouhodobé, a my tady přemýšlíme v horizontu jednoho volebního období, čtyř let, což si myslím, že velice, velice špatně.
Další takové zajímavé, v uvozovkách, nápady, které probleskly mediálním prostorem. Musím říct, že jsem velice ocenil komunikaci pana ministra, co se týkalo třeba elektronického přijímacího řízení na střední školy. Mělo to hlavu a patu, bylo to vykomunikováno a bylo to naprosto skvělé, že jsme se skutečně napříč politickým spektrem shodli, že to je posun k lepšímu, a tím pádem máme jistotu, že se to ze dne na den nebude po dalších volbách rušit. O to víc mě potom překvapuje, když pan ministr do mediálního prostoru vypouští takové jako, já nevím, jestli to jsou pokusné balonky, neprokonzultované, které - a já se nebojím říct, protože se v té komunitě učitelů pohybuji, že vyvolávají někdy až zděšení v té většinové kantorské společnosti. A jeden z takových třeba bylo to rozšíření povinné školní docházky, to znamená, včetně střední školy, s tím, že by se třeba zrušila devátá třída. Vezměte si, když se upravovaly nebo upravují se, stále ještě nebyla dokončena úprava rámcových vzdělávacích programů, což je velice složitý proces, dlouhodobý proces, a v okamžiku, kdy tady najednou vypustíme, co se týká klasického primárního vzdělávání, těch základních škol, vypustíme jeden celý ročník, budeme to nějakým způsobem přesouvat na střední školy, tak ale úplně rozbijeme ten myšlenkový koncept úpravy rámcových vzdělávacích programů. ***
