(22.10 hodin)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobrý večer, paní poslankyně, páni poslanci. Já načtu nejdříve omluvy, než připustím dalšího řečníka, kterým je pan ministr Mikuláš Bek. Paní poslankyně Dražilová Lenka se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Nacher Patrik od 17,30 do 20 hodin z rodinných důvodů, Pastuchová Jana od 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Wenzl Milan od 20 hodin ze zdravotních důvodů.
Nyní poprosím o vystoupení s přednostním právem pana ministra Beka, který už je přítomen, a následuje paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych využil této příležitosti ke shrnutí pokroku v agendách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za období působení této vlády. Sluší se připomenout, že tento rezort vláda koncem roku 2021 přebírala v ambivalentní situaci. Na jedné straně doznívala covidová epidemie a vyčerpání ze zvládání té situace ve školství bylo jasně patrné, na druhé straně tu byla vysoká očekávání veřejnosti vyvolaná přísliby budoucích reforem školského systému. Obsáhlá Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, příprava nového rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, proměna přípravy budoucích učitelů na fakultách nebo reforma financování regionálního školství jsou příklady iniciativ, které, přiznávám, jsme zdědili od předchozí vlády. S výjimkou změn financování, které se skutečně začaly uvádět do praxe a k jejichž zhodnocení se můžeme vrátit později, to byly na začátku našeho působení především strategické vize ve stadiu věcného záměru a z velké části tyto plány reflektovaly nějakou dlouhodobou shodu odborné veřejnosti, a považuji proto za přirozené a správné, že na ně naše vláda vědomě navázala, začala je seriózně rozpracovávat a postupně uvádět v život.
Dovolte mi tady poznámku. Školství je oblastí, ve které je nezbytné pracovat v delších časových horizontech, a ve srovnání s jinými rezorty je tam naprosto nezbytná určitá kontinuita, která překračuje horizont jednotlivých funkčních období vlád.
Tyto reformní cíle byly vtěleny do řady ministerských dokumentů a zároveň vzniklo očekávání na úrovni celé řady aktérů, že víceméně inkrementálním způsobem bude možné dosáhnout výrazného pokroku v řešení hlavních neduhů českého školství, což jsou například sociální nerovnosti nebo kvalitativní rozdíly v úrovni vzdělávání v jednotlivých regionech. Po pěti měsících ve funkcí ministra školství si troufám odpovědně říci, že český vzdělávací systém naléhavě potřebuje některé reformní kroky zrychlit a spektrum cílů a nástrojů rozšířit o některé nové prvky. Je jasné, že pokusy o čistě technokratické a odborné řešení tady nestačí a je třeba významného politického konsenzu o hlavních cílech.
Teď mi dovolte se detailněji věnovat některým klíčovým agendám, které vyplňovaly čas před mým nástupem do funkce. Je jasné, že rezort školství stál vlastně od začátku působení této vlády díky agresi na Ukrajině před nezbytností integrovat do vzdělávacího systému ukrajinské děti, žáky a studenty. Na konflikt na Ukrajině ministerstvo reagovalo téměř obratem a pro ukrajinské uprchlíky vytvořilo okamžitě síť informačních kanálů od portálu pro Ukrajinu přes telefonické linky až po sociální síť v ukrajinštině.
Jen pár dnů po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se podařilo připravit takzvaný lex Ukrajina, který umožnil našim školám jednodušší navyšování kapacit a současně stanovil jasná pravidla, jak mají školy postupovat v případě, že by se i přesto nedařilo umístit všechny děti a žáky do škol. Musím ale říci, že se povedlo umístit do škol téměř všechny děti s dočasnou ochranou na našem území, což považuji za velice dobře zvládnutou situaci v oblasti vzdělávání. Od školního roku 2023-2024 jsme doporučili školám, aby obsah vzdělávání upravovaly pro uprchlíky, kteří jsou v adaptační fázi, tedy do jednoho roku, a po uplynutí této doby je žádoucí, aby se děti uprchlíků vzdělávaly již plně podle českého kurikula. Téměř současně se zákonem lex Ukrajina jsme připravili výzvu na takzvané adaptační skupiny, jež po dobu prvních 90 dnů pobytu mohou ukrajinské děti využívat tak, aby nastoupily do školy až ve chvíli, kdy jsou na to připraveny a nevnímají školní docházku jako stresující. Kromě finančního pokrytí adaptačních skupin vyčlenilo ministerstvo další prostředky na okamžité jazykové vzdělávání ukrajinských dětí. Jednalo se o prostředky ze státního rozpočtu, operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání, Národního plánu obnovy i takzvaných Norských fondů.
Ve stejném časovém období jako první výzva k adaptačním skupinám byla pro starší děti z Ukrajiny vyhlášena i výzva na jazykové kurzy. V mateřských školách probíhá jazyková příprava v rámci běžné činnosti, v těch s větším zastoupením cizinců pak v rámci skupin pro jazykovou přípravu. Ministerstvo podpořilo formou dotace z Norských fondů kurzy českého jazyka nejenom pro ukrajinské studenty, ale také pro pedagogické pracovníky a pokračuje také financování ukrajinských asistentů pedagoga. V tomto roce je celkový objem přes 300 milionů korun, což umožňuje financovat více než 700 plných úvazků. Ve spolupráci s vysokými školami se podařilo zajistit studium pro 3 500 nově příchozích ukrajinských studentů. Celková alokace na stipendia činila v roce 2023 200 milionů korun.
Dále považuji za úspěch to, že se podařilo rychle zahájit čerpání z OP Jan Amos Komenský, který má celkovou alokaci 87 miliard korun, z toho 43 miliard je určeno na podporu výzkumu a vývoje, 18 na podporu vysokých škol a 26 miliard pro regionální školství. Dosud bylo vyhlášeno 25 výzev za 65 miliard korun, bylo vydáno 8 000 správních aktů za 23 miliard korun a do konce roku 2024 má být vyhlášeno dalších 12 výzev. To je významná pomoc pro české školství, kterou se podařilo v posledních měsících také urychlit z hlediska dostupnosti finančních prostředků.
Za třetí. Daří se úspěšně realizovat aktivity v rámci Národního plánu obnovy. K podpoře vzdělávání i výzkumu je využíváno části Národního plánu obnovy v celkovém objemu přes 20 miliard korun. Klíčovými aktivitami je podpora znevýhodněných žáků v některých školách českých regionů. Dále byly vyhlášeny výzvy na budování tří velkých univerzitních kampusů, dva jsou Univerzity Karlovy v Hradci Králové a v Praze a jeden se týká Masarykovy univerzity v Brně. V programu excelentního výzkumu je připraveno 5 miliard korun, které posílí kapacity českých výzkumných organizací.
Za čtvrté. Podařilo se dokončit takzvaný kompetenční rámec absolventa učitelství. Vlastně poprvé v polistopadové historii došlo ke shodě mezi většinou aktérů ve školství o tom, jakými schopnostmi, dovednostmi má být vybaven učitel, a kompetenční rámec absolventa učitelství vznikl jako jeden z výstupů spolupráce ministerstva s fakultami připravujícími učitele a dalšími organizacemi. Tento dokument bude sloužit jako vodítko pro reformu přípravy učitelů na vysokých školách. Klade maximální důraz na profesní dovednosti, využívání moderních technologií, formativní hodnocení, vytváření bezpečného prostředí pro učení nebo spolupráci mezi učiteli.***
