(22.20 hodin)
(pokračuje Mikuláš Bek)
Za páté. Pokračujeme v přípravě rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Od jeho zavedení v roce 2005 nedošlo k žádné zásadní změně školního kurikula, byť původní koncepce počítala s pravidelnými revizemi přibližně v pětiletých intervalech, tak aby dokument mohl průběžně vstřebávat nové podněty a lépe odrážet proměny forem a metod vzdělávání. Ten záměr provést kurikulární reformu vyhlásila již minulá vláda. Teprve v posledních dvou letech se podařilo najít dostatečnou odbornou shodu na základních parametrech té proměny. Ta reforma má posílit především rozvoj klíčových kompetencí, základních gramotností a vzdělávací obsah se má přizpůsobit současným nárokům a potřebám.
Kurikulární reforma je nyní už ve fázi samotné tvorby rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání, kterou odborně garantuje Národní pedagogický institut podle zadání ministerstva. Návrh revidovaného rámcového vzdělávacího programu předložím do veřejné konzultace počátkem příštího roku, finální schválení předpokládám do konce roku 2024. Od školního roku 2025-2026 začne probíhat pokusné ověřování ve vybraných školách, které podpoříme rovněž tvorbou učebních materiálů. Povinné zavedení revidovaného rámcového vzdělávacího programu pro základní školy pak předpokládám od školního roku 2027-2028.
Za šesté. Aktualizujeme a upravujeme školskou legislativu. Připravili jsme a dokončujeme novelizaci všech hlavních školských zákonů a podzákonné legislativy, což je nezbytným základem modernizace českého školství. V létě tohoto roku byl dokončen legislativní proces novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, které zlepšují postavení pedagogických pracovníků, přispívají k vyšší prestiži učitelského povolání a posilují atraktivitu profese zejména pro mladé adepty učitelství. Novelou byl průměrný plat učitele navázán na průměrnou mzdu v národním hospodářství a učitelé se tak stali jedinou profesní skupinou se státem garantovaným objemem platových prostředků. Za velice důležitý posun lze považovat také podporu začínajících učitelů, která má zabránit předčasným odchodům mladých pedagogů ze školství a zároveň zefektivnit předávání zkušeností ze strany zkušených učitelů.
Novela také posílila postavení ředitele školy a zároveň umožnila, aby ředitel uznal nekvalifikovanému pedagogovi na dobu tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají absolvovanému studiu. Lhůta tří let má zároveň fungovat jako motivace, aby si takový učitel co nejdříve doplnil potřebné pedagogické vzdělání.
Připraveny jsou rovněž další změny školského zákona, jejichž hlavním cílem je nově nastavit systém pedagogické podpory prostřednictvím asistenta pedagoga na základních školách. Návrh tak lépe definuje podmínky poskytování, přičemž stanovuje pomyslný strop v systému tak, aby bylo reálně možné tento tolik potřebný druh podpory poskytovat všem žákům, kteří jej skutečně potřebují.
Finalizací před předložením vládě prochází v těchto dnech novela zákona o vysokých školách. Návrh řeší mimo jiné potřebnou reformu doktorského studia, zejména neefektivní finanční podporu doktorandů, která má negativní vliv na úspěšné dokončování doktorského studia. Navrhované změny přispějí ke zlepšení situace z pohledu studentů i škol, a to především motivací k pečlivějšímu výběru studujících, kterým pak budou vysoké školy schopny dedikovat intenzivnější a cílenější podporu.
Dokončujeme - a to je sedmý bod - nový dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na léta 2023-2027. Ministerstvo pod mým vedením v současnosti dokončuje přípravu tohoto dokumentu, který detailně popisuje směr, kterým se české regionální školství vydá do roku 2027, a přináší zejména významná vodítka pro opatření uskutečňovaná ve školství krajskými samosprávami.
Spolu s dlouhodobým záměrem se dostáváme k poslednímu okruhu mého vystoupení, v němž přiblížím některé cíle, které jsem si ve svém rezortu stanovil pro druhou polovinu funkčního období naší vlády. Tedy je to digitalizace přijímacího řízení na střední školy. Z mnoha vzájemně propojených opatření popsaných v dlouhodobém záměru chci vyzdvihnout především toto opatření, které má zjednodušit procesy u všech zainteresovaných uchazečů, zákonných zástupců škol, Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání. Významnou výhodou digitalizace přijímacího řízení pak bude skutečnost, že v okamžiku vydání rozhodnutí o přijetí bude eliminována doba nejistoty, která souvisela s možností podání zápisových lístků v desetidenní lhůtě. Díky prioritnímu seřazení škol na přihlášce budou mít všichni zainteresovaní okamžitou informaci o své škole, a tedy zmizí problém s takzvaným velkým počtem neumístěných uchazečů v první fázi přijímacího řízení. Pro první i druhé kolo přijímacího řízení už nebudou aplikovány zápisové lístky.
Tedy digitalizace přijímacího řízení přinese tyto hlavní změny: všechny přihlášky jak do maturitních oborů, tak do oborů s výučním listem budou evidovány v jednom informačním systému. V prvním a druhém kole bude možné podat přihlášky až na tři školy, budou zachovány dva pokusy u testů jednotné přijímací zkoušky, střední školy nebudou mít zákonnou povinnost zohlednit jako jedno z kritérií přijímacího řízení výsledky předchozího vzdělávání a školní část přijímacích zkoušek bude skládána v průběhu delšího období.
Za další. Významně urychlíme inovaci oborové soustavy středních škol. Inovace oborové soustavy středních škol je dalším z prioritních úkolů, jimiž se bude ministerstvo v následujících měsících zabývat. Cílem je zjednodušit soustavu oborů středního vzdělávání, která nyní zahrnuje 283 oborů, tak aby byla lépe srozumitelná uchazečům o studium a aby obory odborného vzdělávání byly účinněji navázány na praxi prostřednictvím profesních kvalifikací. Předpokládám, že návrh výrazně upraveného nařízení vlády o oborové soustavě předložím do poloviny roku 2024, a následně ministerstvo zahájí přípravu nových rámcových vzdělávacích programů pro obory středního vzdělávání. S inovací oborové soustavy přímo souvisí také zvýšení podílu žáků ve všeobecném vzdělávání na středních školách a podpora, a to zejména rozšiřováním kapacit čtyřletých gymnázií a lyceí.
Dalším naším cílem je zvýšení prostupnosti ve středním a vysokém školství. Vysoká míra prostupnosti, tedy možnost snadného pohybu mezi úrovněmi vzdělávání, případně trhem práce i mezi různými obory, je považována za jeden z klíčových znaků moderní vzdělávací soustavy. V tomto ohledu má náš vzdělávací systém celou řadu bariér, které je potřeba odstranit. K tomu připravujeme celou řadu intervencí a především k tomu chceme využít nových rámcových vzdělávacích programů.
Další naší prioritou je posílení profesního vzdělávání na postsekundární a terciární úrovni. Česká republika na terciární vysokoškolské úrovni má velmi nízký podíl studijních programů profesního charakteru, které by sloužily lokálním potřebám firem, zaměstnavatelů v daných regionech. Proto připravujeme celou řadu iniciativ, které mají připravit české vysoké školství na populační nárůst, který se do vysokého školství přesune během čtyř let, a ve spolupráci se zaměstnavateli připravujeme vznik nového typu polytechnických vysokých škol zřizovaných ve spolupráci veřejné a soukromé sféry.
Dámy a pánové, závěrem mi dovolte zopakovat tezi z mého úvodu. Pro vzdělávací systém je nezbytné přes všechny politické spory dosáhnout elementárního konsenzu, protože změny, které provádíme ve vzdělávacím systému, teď přinesou své výsledky zhruba za dekádu. Platí to pro jakoukoliv vládu, a tedy i pro vládu naši. Budu ve své agendě dál usilovat o to, abychom v těch klíčových věcech nalezli shodu také s regionálními reprezentacemi a municipální sférou, která je zřizovatelem významné části škol v našem vzdělávacím systému. Děkuju vám za pozornost. ***
