(19.20 hodin)
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, krásný dobrý podvečer. Na Ministerstvu životního prostředí činíme konkrétní kroky k modernizaci české ekonomiky takovým způsobem, abychom zajistili dlouhodobou udržitelnost, dlouhodobou konkurenceschopnost, zároveň abychom dokázali naši zemi předat v dobrém stavu budoucím generacím, našim dětem a našim vnukům. Já bych rád svůj příspěvek zarámoval do čtyř oblastí, čtyř priorit, čtyř hodnot, kterým se Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě věnuje.
První záležitost je adaptace a mitigace na klimatickou změnu, druhou záležitostí je cirkularita. Další, obnova přírody a adaptace volné přírody a krajiny. Ve všech těchto čtyřech oblastech plníme sliby a děláme konkrétní kroky, které pomáhají českým rodinám, rodičům, domácnostem, firmám zlepšovat podmínky v životním prostředí a také k modernizaci české ekonomiky. To, co je zásadní, my jsme už přestali být, a je to zásluha celé české vlády, přestali být v rámci Unie vnímáni jako ti troublemakeři. Jsme těmi, kteří vědí, co chtějí vyjednávat, mají jasné priority. Ne že někoho posloucháme, ale naopak aktivním způsobem dokážeme vyjednávat, dokážeme získávat koalice a dokážeme prosazovat české zájmy. Proto také české předsednictví v rámci Evropské unie bylo tak úspěšné, tak efektivní. Z toho důvodu jsme dokázali prosadit celou řadu politik a celou řadu dokumentů a záležitostí.
Hodnocení českého předsednictví: Jenom zřídkakdy jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější - tolik hodnocení místopředsedy Evropské komise.
Za celé české předsednictví byly schváleny zásadní dokumenty, které zajišťují Evropské unii zvýšení její dlouhodobé konkurenceschopnosti, ať už se to týká sociálně-klimatického fondu, to znamená vytvoření jasné odpovědi na to, jakým způsobem modernizace nesmí dopadnout na ty nejzranitelnější, nejchudší části obyvatel. Fond přinese historicky nejvyšší množství finančních prostředků a díky tomu Česká republika dosáhne zhruba na 50 miliard korun, které dokážeme využít takovým způsobem, aby modernizace nezasáhla ty nejzranitelnější, seniory, rodiče s dětmi, lidi, kteří z důvodů, které si často ani nezaslouží, jsou nějakým způsobem hendikepovaní.
Další. Je to samozřejmě celá řada opatření, která směřují k úsporám emisí CO2, k dekarbonizaci, ať už se to týká průmyslu, dopravy, budov, zemědělství a dalších a dalších segmentů. Velmi důležité je zavedení uhlíkového cla, protože není možné, aby Evropa dekarbonizovala, ale zároveň dovážela a neochránila své vnější hranice k dovážení materiálu ze zemí, které nedekarbonizují, nepoužívají emisní povolenky, a tím pádem mohou případně vyrábět svoje výrobky levněji. Uhlíkové clo budeme muset do budoucna dále diskutovat v rámci evropské platformy a rozšiřovat i na další segmenty, na další výrobky. Nabízí se tady zateplovací materiály a další a další záležitosti takovým způsobem, aby výrobci uvnitř Evropské unie byli konkurenceschopní.
Nařízení o udržitelných bateriích - naprosto zásadní záležitost. Všechna nová zařízení, naše mobily, tablety, počítače, elektrokoloběžky tak budou mít povinně vyjímatelné recyklovatelné baterie takovým způsobem, abychom jednak prodlužovali činnost našich zařízení, ale zároveň aby všechny ty baterie, jejich vzácné kovy, které obsahují, se mohly recyklovat, zpátky používat. Není dlouhodobě udržitelné, abychom naši planetu neustále těžili, využívali tyto vzácné kovy pro nové a nové baterie, pokud část těchto materiálů dokážeme využít ze starých zařízení.
Velmi důležité bylo také české předsednictví v rámci COP27, kde se podařilo prosazovat jednu zásadní záležitost: Evropa, Amerika i Čína toho pro dekarbonizaci dělají poměrně hodně, ale bohužel světové emise oxidu uhličitého neustále rostou. Proto prosazujeme a dál budeme prosazovat, aby nejpozději v roce 2025 začaly celosvětové emise CO2 klesat.
Ministerstvo životního prostředí má a administruje díky Státnímu fondu životního prostředí a Agentuře ochrany přírody a krajiny celou řadu výzev, dotačních titulů. Rád bych teď pohovořil o některých z nich.
V rámci strukturálních fondů bylo vyhlášeno celkem 150 výzev s celkovou alokací 394 miliard. V rámci výzev bylo podáno 214 000 žádostí, z nich víc jak 200 000 schváleno, z toho bylo zhruba 29 miliard už vyplaceno. Skrze ministerstvo podporujeme plnění svých priorit jak v oblastech adaptace, mitigace, cirkularity i obnovy přírody. Když se podívám do Modernizačního fondu, tak bylo podpořeno celkem 39 investičních návrhů. S obhájenými investicemi v celkové výši 195 miliard je Česká republika dlouhodobě nejúspěšnější zemí v rámci čerpání prostředků z Modernizačního fondu. To potvrdil při páteční návštěvě také nový eurokomisař pro oblast klimatu, který přijel do České republiky a setkal se se mnou jako s ministrem životního prostředí i s dalšími kolegy z naší vlády, a to jako s jediným ministrem životního prostředí v rámci nových států Evropské unie. I to dokazuje to, jakým způsobem dnes Česká republika hraje významnou roli v rámci Evropské unie.
V rámci Evropské komise, Evropské investiční banky se nám podařilo notifikovat dvě významné oblasti dotačních titulů, schémat podpor jak pro teplárenství, tak pro ekologizaci průmyslových podniků. Je to naprosto zásadní pro dekarbonizaci. V České republice je 4,2 milionu obyvatel na teplárenské soustavě a právě dekarbonizace v oblasti těžkého průmyslu, v oblasti teplárenství může výrazným způsobem pomoci našim klimatickým cílům. V období od prosince 2021 do současnosti bylo vyhlášeno 18 výzev s celkovou alokací 94 miliard. Předložené projekty přesáhly 100 miliard a schválená dotace je zhruba 43 miliard, z toho více jak 22 miliard je do oblasti teplárenství.
Když se podíváme na aktuální výzvy, jednu tady zmiňoval už pan ministr Baxa. Musím říct, že jsme se právě s panem ministrem a s Ministerstvem kultury velmi dobře domluvili na naprosto první investiční podpoře směřující do snížení energetické náročnosti památkově chráněných budov. To tady nikdy nebylo. Neznamená to v žádném případě lepení čehosi na fasády, ty krásné, ale dají se i památkově chráněné budovy energeticky využít nebo snížit jejich náročnost ať už zateplením podlah, stropů, podhledy, výměnou osvětlení nebo třeba výměnou vytápění.
Druhou významnou oblastí je potom spolupráce s Ministerstvem školství, s panem ministrem Bekem, kdy byla vyhlášena výzva na novostavby v pasivním standardu do základních, mateřských a středních škol. Tady kombinujeme finanční prostředky jak Ministerstva školství, tak právě Modernizačního fondu na to, aby se tady stavěly opravdu novostavby v pasivním nebo plusovém standardu, které nepotřebují, nebo naopak ještě vyrábějí energii pro další záležitosti. Právě modernizace školství, modernizace veřejných budov, investice do zateplování veřejných budov, do snižování energetické náročnosti veřejných budov je také jednou z priorit a poprvé po dlouhé době, protože kohezní fondy se na to použít nedají, byla také vyhlášena výzva směrem k veřejným budovám ve městě Praze.***
