(19.30 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Co se týká druhé oblasti, a to je Nová zelena úsporám, tak rok 2022 a 2023 jsou ve znamení rekordního zájmu o program Nová zelená úsporám. O tuto dotaci si řeklo 168 000 žadatelů v souhrnné výši 37 miliard korun a díky digitalizaci Státního fondu životního prostředí je administrace takto obrovského počtu žadatelů možná, a to možná v řádech dní až týdnů. Opravdu na Státní fond životního prostředí jsme nepřijali žádné nové zaměstnance, přesto se zněkolikanásobil počet žádostí a díky digitalizaci, díky zefektivnění, díky zjednodušení principu vykazování je možné tento nápor zvládnout.
Velmi dobrou spolupráci máme potom s panem ministrem Jurečkou, s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Díky této spolupráci jsme zacílili v době energetické krize na výraznou podporu úspor směrem k seniorům, směrem k lidem s hendikepem a směrem k lidem s nižšími příjmy, a to dotačním titulem Nová zelená úsporám Light. Od jeho spuštění v září do dnešních dnů si o ni požádalo 45 000 domácností v celkové výši 5 miliard a drtivá většina těchto finančních prostředků již byla poukázána na účty a také zrealizována. Tam je opravdu ta realizace velmi rychlá. Kromě zateplení podporujeme také solární ohřev vody takovým způsobem, aby právě domácnosti s nižšími příjmy nebo tam, kde bydlí senioři, dokázali ušetřit.
Samozřejmě v rámci Nové zelená úsporám, kterou jsme znovu otevřeli teď v září, máme celkem šest dotačních podtitulů. Tři z nich směřují k rodinným domům, tři z nich k bytovým domům. Co se týká bytových domů, je to pomoc do vlastnických bytových domů, to znamená tam, kde jsou nájemníci, to je, až 50 % dotace vyplácíme zpětně. Potom SVJ a družstva. Tady opět 50 %, ale dotaci vyplácíme zálohově dopředu. Potom jsou to obce a města, kde ta dotace může být až 70%. Co se týká rodinných domů, máme tu klasickou Novou zelenou úsporám, tady vyplácíme dotaci zpětně. Potom Oprav dům po babičce, tady vyplácíme zálohově a s bonusem 50 000 na dítě. Potom k nízkopříjmovým seniorům Nová zelená úsporám Light.
V oblasti operačního programu Životní prostředí, toho aktuálního, to znamená po roce 2021, patříme jednoznačně k premiantům v implementaci. Máme téměř 3 000 podaných žádostí v objemech dotací, které skoro vyčerpávají tento dotační titul. Schváleno je již 18 miliard pro 1 000 žádostí a vyplaceny jsou už 4 miliardy na účty příjemců.
Operační program Spravedlivá transformace pomáhá ve třech regionech, které jsou postiženy těžbou uhlí - Moravskoslezský, Karlovarský, Ústecký kraj. Chci zdůraznit, že ta spolupráce je vždycky ministerstvo a kraj. To znamená, že je to opravdu společná práce. Zhruba polovina těchto finančních prostředků je určena na takzvané strategické projekty, druhá polovina potom do otevřených výzev. Těch strategických projektů je několik. Jsou to opravdu ty velké transformační projekty. V těch otevřených výzvách je aktuálně vypsáno 41 výzev s celkovou alokací 48 miliard korun. Tyto finanční prostředky pomohou těmto regionům opravdu transformovat svoji ekonomiku směrem k jiným nástrojům než jenom zaměření na uhlí a uhelnou energetiku.
Co se týká výzev z Národního programu Životní prostředí, z něho byla podpořena celá řada nákupů, především elektrických vozidel pro veřejnou správu. Jsou to ty známé multikáry a jiné vozíky. O ně je mezi starosty opravdu velký zájem a my bychom v příštím roce chtěli také větší mírou podpořit právě veřejnou správu obce, aby tu flotilu těchto vozidel, kterou využívají pro svoz komunálního odpadu, pro údržbu, pro čistotu, pro sekání trávy, tak aby ji mohly dále rozvinout a samozřejmě pořídit si nejenom tyto vozy, ale také adekvátní nabíječky.
Já bych rád od toho tématu mitigace přešel k adaptaci. Nejenom Česká republika, ale celá střední Evropa se otepluje vzhledem k tomu pásmu, ve kterém žijeme, rychleji. Průměrně se celá zeměkoule oteplila asi o 1,1 nebo 1,2 stupně. Česká republika a země v naší zeměpisné šířce asi o 2,1 stupně. Ty dopady změny klimatu vidíme všude. Vidíme to na našich městech v tvorbě tepelných ostrovů, vidíme to na volné přírodě, krajině, na tom, jakým způsobem se střídají extrémní sucha, období, kdy neprší, naopak s intenzivními dešti. Změny klimatu budou čím dál tím častější a ty projevy budou rapidnější. Proto potřebujeme adaptovat naši generaci, nás, kteří dnes žijeme na této planetě a v této zemi, naše města, naše obce, volnou přírodu a krajinu. Tady opravdu děláme hodně a ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a s panem ministrem Výborným jsme připravili několik legislativních změn.
První z nich je zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato novela přináší naprosto radikální změnu ve vnímání toho, co je ve volné přírodě a krajině, takzvaných krajinných prvků. To znamená stromořadí, solitérních stromů, remízků, mokřadů. Považte ten paradox. Dnes, pokud by chtěla obec nebo ten zemědělec zasázet stromořadí, tak prvně to musí vyjmout ze zemědělského půdního fondu a zaplatit státu za toto vynětí. Toto měníme, tyto krajinné prvky budou součástí zemědělského půdního fondu a nebude se muset dělat administrativní zátěž, nebudou muset obce a zemědělci za to platit. Zároveň chceme zvýšit zadržení vody v krajině, předcházet erozním událostem a také zachovat kvalitní zemědělskou půdu pro příští generace. Proto na těch nejhodnotnějších půdách bonity jedna a dva už dál nechceme velká logistická centra, velká nákupní centra a také fotovoltaiku. Tady výrazným způsobem zpřísňujeme. Také nově definujeme prostor pro rozvoj takzvané agrovoltaiky, něčeho, co je v zahraničí už běžné. To znamená, primární zemědělskou produkci se sekundární výrobou elektrické energie.
Druhým takovým zákonem, který už prošel vládou a míří do Poslanecké sněmovny, je ústavní ochrana vody. Touto také plníme programové prohlášení vlády, protože voda je strategickou surovinou. Jejím nedostatkem může být do budoucna ohrožena opravdu celá řada lidí. Česká republika potřebuje zajistit dostatek kvalitní pitné vody pro svoje obyvatele. Proto chceme více posílit tuto hodnotu spíše symbolickou formou. Ale i proto, že ten důraz na ochranu pitné vody je stěžejní, tak dáváme formou ústavní ochrany důraz na šetrné využívání vody a vody jakožto přírodních zdrojů, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu.
Na to do jisté míry navazuje novela, takzvaná krizová novela vodního zákona, která také prošla vládou a vyjasňuje kompetence, kdo řeší havárie. Veškeré havárie na vodě řeší v operativním smyslu hasiči, Hasičský záchranný sbor České republiky, vyšetřuje je potom Česká inspekce životního prostředí, případně vodoprávní úřady na základě jasně definovaných postupů. Ty postupy už v praxi fungují, my je teď jenom legislativně ukotvujeme. ***
