Jak jsem už zmiňoval, v rámci toho prvního kola společné zemědělské politiky bylo rozděleno více než 8 miliard korun pro české zemědělce a potravináře. To je věc, která je pouze prvním kolem, v příštím roce a další roky budeme vypisovat žádosti v druhém kole, třetím a dalším. To znamená, i když jsme nebyli schopni teď v některých programech, u potravinářů jsme pokryli všechny žádosti, nicméně u zemědělců to tak nebylo, tak na ty, na které se nedostalo v rámci podpory investic, tak bude příležitost samozřejmě v těch druhých kolech. Tolik tedy asi k oblasti zemědělství.

V rámci potravinářství velkým tématem samozřejmě loňského, letošního roku jsou ceny potravin. A ta analýza celého řetězce od té prvovýroby, od toho zemědělce, farmáře přes zpracovatele až po obchodníka a spotřebitele, který přichází do obchodu na ten pult a kupuje si danou potravinu. Tady musím znovu připomenout, a zaznívá to z mých úst opakovaně, nejsem ministr cenotvorby, nejsem ministr, který by určoval ráno na Těšnově, kolik ten den bude stát kilo chleba, kolik budou stát jablka či litr mléka. Žádné takové nástroje ministr zemědělství nemá. To, co je mojí ambicí, je kontrolovat dodržování kvality a bezpečnosti potravin. Na to mám nástroje prostřednictvím Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy. To také činíme velmi důsledně. Padni komu padni, bez ohledu na to, jestli se jedná o českého producenta, nebo zahraničního. Tady je potřeba prosím zdůraznit, občas to nezaznívá dostatečně nahlas, že české potraviny patří k těm nejkvalitnějším v rámci Evropy. Záchyty to jasně dokládají, to tady neříkám jen tak z ničeho. A když se podíváte na čísla potravinářské inspekce i veterinární správy, tak české potraviny, čeští producenti jsou zárukou kvality a bezpečnosti. Nechť i toto je jedno z kritérií, podle kterých se potom spotřebitel, kterému opět jako ministr zemědělství fakt nemám ambici říkat, kam má jít nakupovat, jestli má kupovat na té farmě samotné, jestli má jít na samosběr, jestli má kupovat v malém obchůdku na vesnici, na venkově, nebo má jít do řetězce nebo někam jinam. To je každého rozhodnutí. Zaplať pánbůh, že žijeme ve svobodné společnosti a každý se může rozhodnout zcela svobodně, kde bude nakupovat.

Co já chci stále zdůrazňovat, je ta kvalita. Co chci zdůraznit, a to chci po všech článcích toho řetězce, aby byla zachovávána férová pravidla. Férová pravidla, aby český spotřebitel, český zákazník byl ve stejném postavení, jako je zákazník v Bavorsku, v Rakousku, v Polsku, na Slovensku, kdekoliv jinde. Tohleto musí respektovat všichni. Od těch prodejců. Ano, 90 % prodeje potravin v České republice obstarává 8 velkých řetězců a po nich chci, aby tato pravidla byla skutečně respektována. Aby tady ty podmínky byly srovnatelné, stejné, aby se to odrazilo v cenách potravin. Aby se řetězce férově chovaly k dodavatelům v případě zeleniny, ovoce, tady toho zemědělského sektoru zvlášť. Nepovažuju za logické, když farmář prodává na farmářských trzích svoji cibuli za 17 korun a tu samou cibuli někdo z prodejců nabízí za 32 korun. To pro mě není přiměřená obchodní přirážka. A je potřeba se ptát, kde ty problémy jsou.

Já se snažím, tak jak jsem to nakonec deklaroval při svém nástupu, velmi trpělivě komunikovat se všemi, včetně prodejců, včetně těch řetězců. Myslím, že to nese do jisté míry plody, protože když se podíváte na současný stav, tak je to cena potravin, která klesá už pátý měsíc po sobě. A zase musíme vnímat, že cena potravin není reakcí bezprostředně na to, co se událo včera. A je to cena potravin, která táhne inflaci v České republice dolů. Čili evidentně to je, neříkám, že jsem ten jediný, kdo to způsobil, ten jediný, kdo za to má zásluhy, ale to, že se tady samozřejmě dávají dohromady všechny synergicky věci, které tady jsou, i tlaky ze strany Ministerstva zemědělství, tak to si myslím, že je neoddiskutovatelné a těžko to lze nějakým způsobem popřít.

Samozřejmě otázka zneužívání postavení na trhu je otázka také novely zákona o významné tržní síle. Přes masivní odpor bývalého ministra průmyslu a obchodu, dneska místopředsedy Sněmovny, a jeho hnutí se podařilo tuto novelu skutečně schválit a prosadit tak, abychom dneska mohli ty kontroly a posuzování dodržování významné tržní síly ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže posuzovat u širšího okruhu firem. Abychom byli zcela konkrétní: v minulosti to bylo možné jen u 12 největších obchodníků, nově podle té novely to je možné u více než 800 podniků, včetně velkých potravinářských a zemědělských firem. Pomůže to samozřejmě zprůhlednit trh. Je to zásadní dobrá zpráva pro české spotřebitele. Ty nekalé praktiky ale musí být kontrolovány. Ano, toto já chci. A měl jsem před nedávnem jednání i s šéfem antimonopolního úřadu, to je věc skutečně Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Tady opět musí platit padni komu padni. A to, co se někdy schovává za cenové následování, tak je potřeba vědět, jestli to opravdu je cenové následování, nebo jestli tady existují nějaké dohody v rámci toho segmentu 8 řetězců, které nejsou vždy dodržovány.

Stejně tak je potřeba vnímat i ten sektor potravinářský a ten sektor agrární. Situace roku 2022 byla výjimečná. Byl to úspěšný rok pro všechny, včetně zemědělců. Je potřeba ale také vnímat to, že ten poměr zisku je výrazně, dramaticky odlišný mezi zemědělci a třeba těmi prodejci, těmi řetězci. Tohle je potřeba vědět. Je potřeba také vnímat to, že ten agrární sektor nelze posuzovat pohledem na jeden rok, ale minimálně na pět let, lépe řečeno na dekádu, deset let, a postavit si to do toho kontextu. Ale to je potřeba, aby tak to vnímal i ten agrární sektor. To znamená, není možné říkat, letos je špatně a jsme na tom bídně. Je potřeba vidět, že také ty předchozí roky byly v ničem výjimečné, a to i pozitivně.

Pokud jde o ceny potravin, byla k tomu zřízena pracovní skupina, probíhají jednání. Podařilo se v pátek schválit ten konsolidační, nebo ozdravný balíček, chcete-li, kde se snižuje DPH na potraviny z 15 na 12 %. Všechny řetězce při mém jednání s nimi deklarovaly, že toto se projeví. Samozřejmě někdo můžete namítat, jsou to jenom 3 %, to se v tom rozpustí, ztratí a podobně. Ale to, že se to na cenách potravin, které už dneska klesají, pozitivně projeví od 1. ledna, bylo jimi takto deklarováno.

V rámci potravin bych také rád zmínil důležité téma a to je podpora kvalitních lokálních regionálních potravin. Máme tady dvě klíčové značky. Jednak je to značka Regionální potravina. Funguje výborně ve spolupráci se všemi kraji. Nespadá do Prahy, to je pravda, ale se všemi ostatními kraji jsme dokázali v posledních letech pravidelně vyhodnocovat takzvané regionální potraviny. Je to značka kvality a lokální produkce, která je velmi specifická pro ty jednotlivé regiony. Když se podíváte - mimochodem, velmi často tady zaznívá od mých kolegů potřeba podpory strukturálně postižených regionů. Tak si tipněte, v kterém kraji má Regionální potravina nejvíce přihlášených produktů. Je to Ústecký kraj. Je to Ústecký kraj. To znamená, že v tom Ústeckém kraji máme nejvíce lokálních producentů z oblasti potravinářství, zemědělství, a to od malých rodinných pivovarů přes mléčné farmy, pekárny a podobně. Já jsem se na výstavě v Litoměřicích potkal s jedním drobným pekařem z Děčína. A to je přesně ta ukázka toho - některým jsem teď trošku přihřál polívčičku, tady kolegům z opozice - a to je přesně ukázka té bohatosti a pestrosti naší země, a to, že tady máme skutečně skvělé kvalitní producenty i zemědělce a farmáře. Velmi si toho vážím.

Máme tady značku Klasa, i na ní pracujeme samozřejmě, to už je trochu jiný příběh těch velkých producentů. Myslím, že tady si do budoucna i ta značka samotná možná zaslouží nějakou míru redefinice. Na tom samozřejmě pracujeme.

Dovolte mi přejít k oblasti lesní hospodářství, aby bylo zřejmé, že tedy rezort zemědělství nejsou jenom zemědělské produkty rostlinné a živočišné výroby a potraviny, ale také lesy. Lesní hospodářství samozřejmě prochází také velmi složitým obdobím doznívající kůrovcové kalamity. Nemáme ještě stoprocentně finále. Máme stále lokality - Šluknovský výběžek, Lužické hory - kde se teď aktuálně také potýkáme s vrcholící kůrovcovou kalamitou. Ale v zásadě jsme na jejím výrazném poklesu. Kůrovcová kalamita dramaticky změnila českou krajinu. Když jedete po D1 na Brno, tak si toho nemůžete nevšimnout. ***