(17.40 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
Jenom velmi krátce. Po prvních dvou letech nás samozřejmě potkalo evropské předsednictví, kterého jsme se na půdě Rady AGRIFISH, tedy ministrů zemědělství a případně rybářství, což se týká států severní, západní Evropy, jižní Evropy, velmi dobře, řekl bych až výborně zhostili. Nakonec ta hodnocení od mých kolegů, která dodnes slýchávám, vyjadřují velký kompliment i mému předchůdci. Podařilo se schválit všechny strategické rámce nové zemědělské politiky pro všechny státy včetně České republiky. Soustředili jsme velké úsilí na férový přístup ke snižování spotřeby pesticidů. Tady jenom připomenu, že podle "strategie od zemědělce ke spotřebiteli" má Evropská unie ambici snížit používání pesticidů o 50 % do roku 2030.
Ale co chci zdůraznit, nemůžeme, a já jsem to znovu opakoval na Radě ministrů před měsícem, není možné, a Česká republika nikdy nepřistoupí na to, aby se jednalo o plošné snížení o 50 % v situaci, kdy naši zemědělci, naši farmáři už výrazným způsobem v tomto pokročili a u nás používání pesticidů je na nějakých 2,5 % na rozdíl třeba od Itálie nebo Holandska, kde jsme na osmi. Takže není možné, aby to všude bylo 50 %, vlastně by to vytvářelo velkou nespravedlnost vůči těm, kteří ty ambice, které má Evropa, už naplnili, a Česká republika k těmto státům zcela jistě patří. I podle procent je to jasné. Co to znamená? Je to velký kompliment a poděkování celému agrárnímu sektoru v České republice, protože jsme na toto dokázali zareagovat, a to je věc, která si zaslouží velký respekt, velké poděkování, a nemůže za to být nikdo, nemůže za to být nikdo z našich zemědělců trestán.
Téma, které jsme otevřeli na neformálním zasedání ministrů zemědělství tady v Praze, byly nové genomické techniky. Zdůrazňuji genomické, protože někdy se to zaměňuje za termín geneticky modifikované, tak opravdu to není o geneticky modifikovaných plodinách nebo potravinách, je to o genomických metodách šlechtění například osiva. Pokud chce české zemědělství zůstat konkurenceschopné i v rámci dopadů klimatické změny, tak toto je jedna z cest, která nám umožní jednak bezpečně šlechtit nové, odolnější odrůdy rostlin. Nebudeme je muset v budoucnu tolik chemicky ošetřovat a přitom to zajistí dostatečnou produkci. Je to o té produkci. Mně občas někdo vyčítá, že zapomínám na to, že zemědělství je produkční. Samozřejmě, agrární sektor má několik funkcí a jedna z nich je i ta produkční, a právě využívání těch moderních genomických technik nám umožní, abychom zůstávali i v té produkci konkurenceschopní i v měnících se klimatických podmínkách.
Tolik několik poznámek k evropskému předsednictví. Když se vrátím do sektoru zemědělství a řešení dopadů energetické krize, to, čím jsme si procházeli v prvních dvou letech, aniž bych chtěl jakkoli ukazovat, kdo kde za co může a podobně, tak je potřeba říci, že složitá situace, do které se dostaly některé části agrárního sektoru zvlášť, tak nezůstala stranou pozornosti naší vlády, ani Ministerstva zemědělství, ani mého předchůdce Zdeňka Nekuly. Soustředili jsme se na pomoc těchto výrazně postižených a řekněme velmi citlivých komodit. V rámci živočišné výroby se jedná o chov prasat, který se nám podařilo stabilizovat. Já když opravdu na denní bázi komunikuji se zemědělci, s chovateli prasat, tak vím, že situace se výrazně zlepšila oproti tomu, co bylo před dvěma třemi lety. A je to i díky tomu, jak se nám podařilo přemodifikovat a přenastavit dotační podporu, a v tuto chvíli tento segment máme stabilizovaný.
Problém je ještě, nebo jenom ukázka toho, že sektor je složitý i ve schopnosti reakce. Když se rozhodnete, že chcete zareagovat na situaci na evropských světových trzích a přestat produkovat čipy v továrně, tak to uděláte ze dne na den. Prostě linku vypnete, lidi necháte doma na překážkách nebo na něčem, nebo nějakým způsobem změníte výrobu a nebudete vyrábět čipy. V zemědělství tohle prostě není možné. Vy nemůžete reagovat na klesající výkupní cenu mléka tím, že řeknete krávě, že nebude týden dojit, protože cena mléka klesla, týden počká. A pak vám nadojí za týden sedmkrát tolik. To prostě možné není. Stejně tak jako když chcete z toho telete mít dojnou krávu, tak to chvíli trvá, to jsou tři roky minimálně. Čili to jsou věci, které jenom říkám na margo toho, nebo na důkaz toho, že ten sektor v tomto smyslu je složitý a je velmi důležité, aby k němu bylo citlivě přistupováno i ze strany státu, Ministerstva zemědělství, a já jsem přesvědčen a jsem si jist, že naše vláda toto skutečně dokáže plnit.
Jenom abychom připomněli konkrétní čísla v rámci právě těch nejohroženějších sektorů: Prasata, drůbež, v případě živočišné výroby částečně dojný skot, v případě rostlinné výroby pěstitelé ovoce, chmele, zeleniny, tam skutečně ty problémy reálně jsou, tak jsme dokázali rozdělit více jak 831 milionů korun z mimořádné krizové pomoci. Byly to tři balíčky. Tři balíčky krizové pomoci Evropské unie, které směřovaly do českého zemědělství, a to včetně kofinancování z českých národních zdrojů. Podpořili jsme v rámci národních i evropských zdrojů pěstitele brambor, od letošního dubna se mohou sdružovat do organizací producentů, tím pádem společně budou silnější při vyjednávání podmínek prodeje s obchodními řetězci. Mohou získat také výraznější podporu v následujících letech v rámci dotačních programů.
Jenom připomenu to, že poslední balíček krizové pomoci, který byl dojednán už za mého působení v létě tohoto roku, byl v objemu 243 milionů korun, a rozhodnutím Ministerstva zemědělství, ministra zemědělství směřuje v těchto dnech do nejcitlivějších a nepostiženějších sektorů, to znamená, v případě rostlinné výroby jsou to pěstitelé zeleniny, ovoce, chmele. Chmel, typicky česká komodita. Mimochodem jsme třetí největší exportér na světě, a tak jak k českým zemím patří pivo, tak patří i pěstování chmele a sladovnického ječmene, jak rád dodávám, protože samozřejmě i v tom jsme špička a i v rámci exportu. Čili tyto sektory jsme podpořili z toho třetího balíčku pomoci nejvíce.
Podařilo se připravit a schválit v prvních dvou letech také novelu zákona o ochraně chmele, který jsem teď zmiňoval, která nám narovnala evidenci, nebo zmodernizovala evidenci chmelnic. Cílem zákona je tu evidenci zmodernizovat kvůli zachování odrůdové pravosti a kvality chmele. Zase chceme, aby výjimečná kvalita českého chmele byla garantována i do budoucna. To byl jeden z cílů této změny, této úpravy. ***
