(18.00 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
Je naší povinností, naším úkolem, abychom dokázali na tyto dopady reagovat, včetně podpory výsadby nových lesů. Děje se to, a to částkou, která není malá, pohybuje se kolem 4 miliard korun ročně. Samozřejmě jsme výrazně změnili skladbu té výsadby. Reagujeme na klimatickou změnu. To znamená, dvě třetiny vysazovaných stromků jsou listnáče, pouze třetina jsou jehličnany. Snažíme se tady skutečně diverzifikovat a nesázet lesy k tomu, aby nám je kůrovec za dvacet třicet let opět sežral. Ta podpora směrem k nestátním vlastníkům lesů musí být zachována i v příštích letech. Opět konkrétní čísla: v loňském roce jsme v České republice vysázeli 226 milionů sazenic stromků na ploše, která odpovídá zhruba hlavnímu městu Praze. Čili to jsou obrovská čísla.
Problémem je to, kolik těch stromků skutečně vyroste a do jaké míry nám tuto výsadbu ničí přemnožená spárkatá zvěř. Tím se vlastně plynule dostávám k tématu, které je vysoce aktuální a na kterém pracuji i po mém předchůdci, a to je novela mysliveckého zákona, kde jedním z hlavních cílů a úkolů novely je redukce přemnožené spárkaté černé zvěře tak, abychom se chovali opět - znovu to říkám - s péčí řádného hospodáře. Ročně ty škody na výsadbě a na těch mladých stromcích okusem a dalšími zásahy zvěře jsou v řádu několika miliard korun, střízlivé odhady hovoří o 4 až 5 miliardách ročně. To znamená, že to, co do těch lesů investujeme, tak zároveň házíme do kanálu. A tomuhle musíme bránit všemi možnými prostředky, včetně skutečně účinné redukce přemnožené zvěře.
Kromě toho se snažíme samozřejmě reagovat při obnově lesů také na proměny klimatu. Chceme zvyšovat biodiverzitu, chceme také chránit ty nejkvalitnější enklávy českých lesů. Ve spolupráci s Lesy České republiky jsme spustili program takzvaných biotopových stromů. Je naším dlouhodobým cílem zajistit co nejbohatší biologickou rozmanitost v krajině. Jedním ze způsobů, jak tohoto dosáhnout, je také ponechávat právě v lesích vhodné biotopové stromy, které umožňují život hmyzu, houbám a dalším mikroorganismům. Takhle budeme mít do roku 2025 vytipovaných 40 000 stromů. Je to opět příspěvek Lesů České republiky a Ministerstva zemědělství k větší míře biodiverzity a biologické rozmanitosti v krajině. Připravujeme také novelu lesního zákona, která má také být schopna reagovat na ty proměny v oblasti péče o les a krajinu. Krátce mi také dovolte se zmínit o problematice vodního hospodářství, které také patří do rezortu zemědělství. Jsme správci všech pěti povodí v České republice. V loňském roce vláda schválila národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro období do roku 2027. Ty plány povodí počítají do roku 2027 s realizací 2 469 opatření za více než 68 miliard korun jak z národních, tak i evropských zdrojů. Snažíme se tady samozřejmě diverzifikovat - a to platí pro oblast lesní politiky i vodohospodářské politiky - a pro ty finanční zdroje maximálně využít finanční prostředky z emisních povolenek.
Chci tady poděkovat panu ministru Hladíkovi a Ministerstvu životního prostředí. Myslím, že to nikdy neplatilo, a bývalý pan ministr Brabec by o tom mohl povídat, jak je důležitá synergie mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. My díky tomu, že oba dva ministři jsme z jedné politické strany, tak jakkoliv to je složité a zdaleka se ve všem nepotkáme, tak jsme schopni se dohodnout, aby to bylo ku prospěchu jak péče o krajinu a životní prostředí, tak ve prospěch majitelů, vlastníků lesů, případně povodí. Ukázkově havarijní novela vodního zákona, která řeší ten malér, který bývalý pan ministr zažil na vlastní kůži na Bečvě. K tomu se nechci vracet. Otevírat staré rány a sypat do nich sůl smysl nedává. Ale chci připomenout to, že jsme se dokázali dohodnout na monitoringu výpustí tak, aby to dávalo nějakým způsobem smysl, aby ty instituce, které to budou zajišťovat, to byly schopny zvládnout. V té první fázi se soustředíme na ty rizikové provozy, které jsou jasně identifikovány. Ten monitoring se provede kilometr nad vyústí a 10 kilometrů pod tou vyústí. Bude to vše v režimu povodí a následně potom ty další etapy už budou ve spolupráci i s Českou inspekcí životního prostředí a rezortem Ministerstva životního prostředí. (Poslanec Benda upozorňuje ministra na čas.) Já to registruji, pane předsedo, už se blížím ke konci.
Co považuju za důležité také připomenout, když opustím tedy vodní hospodářství, je ochrana půdy. Tato vláda minulý týden konečně schválila to, po čem všichni volali a co za těch minulých vlád vůbec na stole nebylo, a to je novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Když vypíchnu jednu jedinou věc, tak konečně nebude možné na těch nejkvalitnějších půdách v České republice první a druhé bonitní třídy, to znamená na té kvalitní černozemi, stavět haly, obchodní domy, logistická centra. Přesně to, co se dělo a proti čemu nebyly schopny předchozí vlády zasáhnout, tak tohleto bude konečně znemožněno a je to opět součástí péče o kvalitu půdy v České republice, kterou chceme předávat dál.
Samozřejmě reagujeme i na nové trendy, jako je agrovoltaika. Ale pozor, co chci zdůraznit, fotovoltaika patří nejprve na střechy hospodářských budov, kravínů, zemědělských hal a podobně, a teprve potom - nikoliv na půdu - jako stacionární panely například v sadech, chmelnicích. Tam si to dovedu představit. Nikoliv ale na tu půdu, a už vůbec ne na tu půdu nejkvalitnější, kterou v České republice máme.
Ještě jsem se nedotkl dalších věcí, jako je třeba oblast vzdělávání. Naše vláda a já jako ministr zemědělství to vnímáme jako velmi důležitou věc, protože západní Evropa se potýká s výrazným úbytkem farmářů. Velmi často ta mladá generace nechce přebírat farmy po svých otcích a dědech. Tady i my musíme výrazně zabrat. Mám radost z toho, že se nám daří podporovat i v té složité rozpočtové situaci střední zemědělské školy v rámci podpory center odborné přípravy na těch jednotlivých školách, kam směřuje podpora. Přestože nejsme zřizovatelé, tak centra odborné přípravy na středních zemědělských školách aktivně podporujeme. To je cesta, jak učinit i tu agrární oblast přitažlivou pro mladou generaci. Mám z toho radost, protože v těch školách se také pohybuji, že se přece jenom mění ty reakce žáků, studentů, a už to zdaleka nejsou jednotlivci, kteří říkají ano, zůstaneme na farmě, půjdeme dělat agronoma, půjdeme studovat na Českou zemědělskou univerzitu. Je to řádově možná 50 i více procent těch studentů a to je samozřejmě velmi pozitivní. Já jsem se během těch tří měsíců, nebo kolik jsem v úřadu, sešel už se všemi rektory tří klíčových univerzit, Jihočeské, České zemědělské i Mendlovy univerzity v Brně, stejně tak s výzkumnými ústavy, protože to je také věc, kde chceme zůstat konkurenceschopní.
Poslední věc. Já jsem tady myslím zmiňoval ten minulý týden, že je důležité kromě výzkumu také umět podpořit agrární export. O to se také velmi intenzivně snažíme, protože to jde opět ve prospěch našich producentů, našich zemědělců, a to jak v oblasti genetického materiálu, kde patříme k předním producentům genetického materiálu skotu na světě, tak v oblasti zemědělské strojní výroby, tak v oblasti například osiv, nebo i potom některých specifických oblastí, jako jsou zábrany proti živočichům například na pastvinách a podobně. ***
