(13.40 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Možná bych zmínil i oblast cestovního ruchu. Nám se podařilo po několikaměsíční kampani získat místo ve Výkonné radě UNWTO pro roky 2023 až 2027. Historicky je Česká republika poprvé členem této rady a pro mě je podstatné, a dali jsme si to za cíl i jako vláda Petra Fialy, více být aktivní na mezinárodním poli, zapojovat se do institucí, které mají vliv na globální politiku, nejenom evropskou, nastavují trendy a jsou u toho, kdy se rozhoduje o strategiích, které pak ovládají nebo ovlivňují globální politiku. V této oblasti připravujeme program pro destinační management, který by měl fungovat od roku 2025, a jeho uplift pro regiony v roce 2024.
Měli jsme zde novelu veřejných zakázek, legislativa, kde jsme byli kritizováni Evropskou komisí za nedostatečnou transparentnost. Uvědomme si, že skrze veřejné zakázky, což jsou investice veřejného sektoru, proteče ročně 990 miliard korun, zhruba 15 % hrubého domácího produktu České republiky, takže je to jeden z nejvýznamnějších nástrojů realizace veřejných politik. Zakázky by neměly být zbytečnou brzdou hlavně v klíčových oblastech, ale měly by být motorem, že stát si umí - nebo obce si umí říct, co chtějí, kam se chtějí posunout, a právě skrze veřejné zadávání si potom tyto služby nebo tato řešení vyžádají, ať už je to v oblasti energetiky, bydlení, nebo dopravy.
Kdybych se posunul dál - a možná už dosti bylo k Ministerstvu pro místní rozvoj. Často zmiňovaná digitalizace a to, jakým způsobem byla digitalizace řešena předchozími vládami, nikoliv pouze v předchozím volebním období, jedním z hlavních problémů digitalizace byl způsob, jakým je digitalizace řízena. A byť jsem v řadě věcí podporoval vládního zmocněnce Vlado Dzurillu, skutečně ten rezortismus či nějaké smysluplné řízení využívání věcí, které stát už má, určení klíčových projektů a klíčových investic, skutečně nikdo nedokázal říct ještě před dvěma lety, kolik nás ta digitalizace stojí, jak se prioritizují projekty a zda jdeme tím správným směrem. A často brzdou byla i byrokracie a vlastně nevůle měnit nějaké zákony, které když se zjednoduší, tak se pak zjednoduší i ty digitalizační procesy.
Já jsem uvedl ten příklad v oblasti MPSV, kde to není jenom o chytrých formulářích, ale je to i o změně legislativy, která umožňuje sdílení dat. A já si myslím, že i na úrovni rezortů i ve změnách řízení digitalizace máme výsledky, a teď do konce roku i budeme spouštět další klíčové projekty, které v tom roztříštěném řízení nebylo možné efektivně dodat. My nejsme ti, kteří by si něco vymýšleli někde v kuchyňkách či kancelářích. Stačí se podívat na úspěšné země - Estonsko, Dánsko, Velká Británie, s kterými jsme dlouhodobě už v opozici spolupracovali. Tyhle země jsou označovány za lídry digitalizace. Proč se jim daří? Protože pochopily, že digitalizace musí mít nezávislou instituci, kde se postupně shromažďuje zásadní know-how o digitální strategii, o tom, jakým způsobem se řeší digitalizace a digitální transformace státu, kam budou moci přicházet i lépe placení experti či talenty a přenášet ty nadrezortní trendy do agend mezi jednotlivými ministerstvy.
Proto jsem usiloval a vznikla na konci roku od 1. 1. i Digitální informační agentura, nikoliv jako software house státu, který by měl programovat nějaké aplikace, ale řešit ty nejklíčovější mezirezortní věci, směřování a jádro české digitalizace, jako jsou například registry, z kterých se doslova za minulých vlád sypaly šroubky. My jsme uvolnili 300 milionů na hardwarový upgrade těch registrů a všechny ty nové hardwarové prvky jsou pod střechou, ty peníze byly investovány v daném roce a v příštím roce bude - a já věřím, že s ambicí cloudového řešení do budoucna - poslední hardwarový upgrade registrů, tedy jádra digitalizace, a podaří se nám do budoucna řešit skutečně ty věci levněji, spíše v cloudech než v datových centrech. A to je jenom jeden z kroků, které DIA ve velmi krátké době udělala. Fakticky začala fungovat až přijetím části pracovníků z Ministerstva vnitra v rámci procesu delimitace v měsíci dubnu, přesto již teď pracujeme a budeme dodávat projekty, jejichž výsledky uvidí občané ještě v tomto roce.
Myslím si, že důležité je zmínit redesign Portálu občana a vznik nové aplikace do telefonů, online žádost o nový řidičák, výpis z rejstříku trestů, potvrzení o studiu a řada dalších služeb, kdy občané budou moci - a už mohou - žádat prostřednictvím Portálu občana, jenom o tom nevědí, budou v novém kabátě, tak jak jsou lidé zvyklí na používání služeb třeba internetového bankovnictví nebo běžných komerčních aplikací. Když se podíváte na to, co nám tady zůstalo po předchozím řešení, ta aplikace gov.cz je nepraktická, neintuitivní, musíte se do ní přihlašovat, neumí takovou běžnou věc jako upozornění na displeji telefonu, že se odehrálo něco v té aplikaci, že vám přišla nová zpráva. Toto ta aplikace bude obsahovat. Datové schránky budou se tvářit směrem k občanovi konečně jako email - přijatá, odeslaná, smazaná, archivovaná. Vyřešíme problém s archivací zpráv. Toto všecko přijde do konce roku.
Portál občana v tom moderním hávu bychom chtěli pouštět v listopadu a tu moderní aplikaci, která umožní vše dělat z pohodlí mobilního telefonu, pak si budou moci lidé stáhnout již v prosinci 2023. Jenom bych chtěl říci, že za ty dva roky a publikací těch služeb uživatelů Portálu občana je již zhruba jeden milion. A občas slyším, že marketing a placený marketing je něco špatného. Samozřejmě, pokud stát něco umožňuje, byť o tom máme možnost hovořit v médiích, ale vy si jaksi nevyberete, na jaké téma půjdete do nedělní debaty, spoustu věcí tento stát má, jenom o tom ten občan neví. A je zcela správné ve smyslu ne honění si trika jako vlády, ale ve smyslu public announcement informovat občany, že nějaká služba je v danou chvíli k dispozici online, nemusí si proto brát dovolenou, aby došli na nějaký úřad, jakým způsobem to ovládat.
Zároveň na přelomu roku vznikne - a já děkuji za podporu té legislativy ve Sněmovně, která zde prošla prvním čtením, představoval ji pan ministr Šalomoun, jsou to eDoklady. Vzniká aplikace, která umožní občanům prokazovat totožnost pomocí mobilního telefonu místo plastové kartičky. Elektronická občanka je v řadě případů lépe zabezpečena než plastová kartička, protože je jako mnoho jiných aplikací zamknutá. Při ztrátě telefonu si ji vypnete na dálku, automaticky ji můžete zneplatnit, zatímco když oznámíte ztrátu občanského průkazu, tak s ním ještě někdo může různě běhat a používat ho. Tuto vaši aplikaci nikdo zneužít nemůže.
My bychom chtěli, aby zavedením eDokladovky se změnil trend využívání jednak ze strany občana, ale hlavně aby všechny úřady postupně - a v tom zákoně je i harmonogram - uměly načítat elektronickou identitu nebo tu elektronickou identifikaci, ten QR kód, aby až se bude implementovat na evropské úrovni eWallet, kterou jsme schválili v době našeho předsednictví, tak aby stát byl připraven. Není to o tom tedy naprogramovat aplikaci a aplikaci pro čtení, ale je skutečně potřebné, aby instituce, úřady, ale i soukromý sektor uměly pracovat s technologií, která někdy ověří totožnost, někdy pouze ověří to, že vám je 18 let, nebo bude dokládat potvrzení o studiu.
Myslím si, co je velká věc, a bude ji využívat spousta rezortů, a tedy i spousta občanů, my jsme zahájili práci, a ten projekt už je oficiálně odstartován na registru zastoupení, magické jméno v prostoru, REZA. Je to nový rejstřík, který má řešit pro občany velmi důležitou situaci, kdy člověk nebo firma jedná jménem někoho jiného, vlastně zastupuji v nějakém jednání jinou osobu nebo jsem zastupován jinou osobou či firmou. Ten registr zastoupení umožní v online prostředí vyřizovat záležitosti například za vaše blízké, bude se hodit třeba v rámci implementace v Portálu dopravce, u přepisu automobilu firmy určitě ocení možnost pověření jiné osoby k zajištění povinného procesu, jako je hlášení o zaměstnancích, daně, cla a podobně. ***
