Česká republika je v krizi bydlení, myslím si, že to nikdo nezpochybňuje. Za posledních 10 let vzrostly reálné ceny bytů více než o 60 %. My na to reagujeme v rámci reformy Bydlení pro život, podle mě jednou ze zásadních legislativ je zákon o podpoře bydlení, který teď půjde do vlády. Ten zákon v České republice chybí 15 let. Upozorňuje na to NKÚ, upozorňuje na to i Evropská komise. Je to velký dluh předchozích vlád. Ostatně představení zákona o sociálním bydlení v minulém volebním období bylo absolutní fiasko. My jsme za rok a půl zákon o podpoře bydlení napsali, prošel mezirezortním připomínkovým řízením a v listopadu jde na vládu.

Myslím si, že ten zákon je naprosto zásadní. V České republice žije 154 000 lidí v bytové nouzi, dvě třetiny z nich jsou děti, ale 1,3 milionu osob je ohroženo ztrátou bydlení. Když neřešíme bytovou situaci v České republice, tak dle vyčíslených nákladů to stojí ročně státní rozpočet zhruba 4,1 miliardy korun. Reálně to bude ještě o dost výše. Zákon o podpoře bydlení toto řeší, proto je investicí do budoucnosti.

Když hovořím o investicích, a často je to opomíjeno i v té veřejné debatě, my jsme v dubnu spustili první program pod SFPI, kdy zájem o něj daleko předčil očekávání. My ostatně víme, že 75 % dotazovaných obcí chce stavět obecní dostupné bydlení. My jsme spustili ten program a žadatelé hlavně z obcí si řekli o celou připravenou částku. Bylo to 800 milionů. Celkový objem prostředků na úvěry jsme proto ještě navýšili o 256 milionů, tedy na jednu miliardu. Díky tomu vznikne téměř 500 nájemních bytů. Jen abych to srovnal, když jsem hovořil o tom, že předchozí vedení Ministerstva pro místní rozvoj v tomto dělalo pramálo. V celém programu Výstavba bývalé ministryně paní Kláry Dostálové se postavilo 30 dostupných a 196 sociálních bytů. To skutečně krizi v bydlení v České republice nemůže vyřešit. Proto je důležité mít programy, které fungují, a shánět na ně potřebné prostředky.

Vytvořili jsme a Evropská komise schválila komponentu dostupného bydlení. To je oněch 8 miliard, o kterých ve veřejném prostoru často hovořím. Jsou to investice do tří finančních nástrojů. To je ten moment, kdy ty peníze se vám zpátky do toho systému vrací. Není to tedy čistě dotační politika na vznik několika málo bytů, ale systém, který umožňuje dlouhodobě se věnovat výstavbě. Také notifikujeme dostupné bydlení Evropské komise, abychom lidem mohli nabídnout obecní bydlení se sníženým nájemným. To bude ten další nosič. A já věřím, že toto bude do konce roku notifikováno. V příštích letech má jít do investic do dostupného bydlení z různých zdrojů až 20 miliard, tedy v kombinaci evropských peněz, SFPI, ale i soukromých investic, které se na to vážou.

Velkou otázkou, do které se každý bál hrábnout - ale já věřím, že ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti se nám tuto část podaří také narovnat - je otázka nájemních vztahů. V České republice aktuálně žije v nájmu zhruba 20 % obyvatel. My jsme zatím představili na kulatém stolu návrhy reformy těchto nájemních vztahů, které by měly zlepšit jak situaci majitelů bytů, tak i nájemníků. Ať je to zkrácení doby vyklizení nemovitosti, což je velká věc, která trápí majitele bytů, pokud mají v bytě dlouhodobě neplatiče nebo někoho, kdo porušuje smlouvu, na základě které je jim poskytnuto to bydlení, a skutečně zbavit se problematického nájemníka trvá šest měsíců a klidně i několik let. Na druhou stranu - a myslím si, že musíme hovořit o vyváženém systému - pojďme se bavit o nastavení a fenoménu řetězení krátkodobých smluv. Půl milionu lidí žijících v nájmu má v tuto chvíli nájemní smlouvu maximálně jednoho roku, někteří kratší. Je to velká nejistota. Většina z těchto lidí jsou slušní nájemníci, a proto pojďme ty nájemní vztahy vybalancovat.

Další důležitá věc, a tady bych chtěl poděkovat, možná i nevím, jestli se to nosí, ve spolupráci Patrika Nachera, byť si ve spoustě dalších věcí s ním rozhodně nerozumím, ale společně jsme připravili s ČVUT novelu vyhlášky, která začne platit od příštího roku. Nastavujeme rozúčtování tepla tak, aby bylo spravedlivější pro ty lidi, kteří šetří teplem. Myslím si, že tato vyhláška bude kvitována. Ostatně i odborná veřejnost, zástupci všech, jak se říká, stakeholderů, hodnotila velmi kladně tuto změnu.

Už jsem hovořil o stavebním zákonu. Nebudu se k němu vracet. My jsme skutečně nesouhlasili se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, který by zatížil státní rozpočet až 24 miliardami korun. Šli jsme cestou jinou, kdy zůstávají stavební úřady na úrovni samospráv. Vzniká a od 1. 1. začne fungovat speciální úřad, tedy Dopravní a energetický stavební úřad, pro ty složitější stavby. Dále pokračujeme v cestě na zprůchodnění povolování stavebních prací v České republice a toho stavebního řízení.

Samozřejmě jsme nezapomněli na financování odstraňování černých staveb. Máme zde vyhláškou o požadavcích na výstavbu, kdy ta současná právní úprava je roztříštěná. Toto sjednocujeme. Pracujeme na dalších doprovodných vyhláškách - stanovení obecních stavebních předpisů, dokumentace staveb, o stavebním řádu a další.

Co si myslím, že je podstatné - a když se podíváme na to, jakým způsobem umí využívat regiony a sídla v České republice ať už evropské, nebo národní dotační tituly - často se tady zaklínáme magickým slovem absorpční kapacita. Přiznejme si, že obce a města často nemají odbornost, kapacitu nebo prostředky realizovat ty projekty. Ta samospráva nebo i ten starosta ví, že potřebuje nový domov pro seniory, že potřebuje rozšířit kapacitu školy, nicméně připravenost těch projektů v řadě oblastí není vysoká. Obce prostě nemají aparát. My chceme zvýšit připravenost a efektivitu veřejných investic v regionu, proto jsme do Národního plánu obnovy zahrnuli a vzkřísili tu komponentu 4.1, která má zahrnovat právě přípravu projektu. K dispozici bude 1,4 miliardy. Je to nástroj, který má pomoci obcím, a významnou část tohoto nástroje lze použít i na projektování právě bytové výstavby. Tím se vracím k té otázce Bydlení pro život jako priorita místního rozvoje.

Možná bych ještě zmínil věci, jako jsou pevnostní města Terezín a Josefov. Skrze komisi, kterou jsem na Ministerstvu pro místní rozvoj zřídil, se nám podařilo najít shodu mezi rezortem kultury, financí a místního rozvoje, které se tím tématem zabývaly, ačkoliv mu ani ochrana památek, ani finanční nástroje, které uvolňuje Ministerstvo financí, nepřísluší. Podařilo se nám získat prostředky ať už v havarijním programu Ministerstva kultury, tak pro nově připravovaný systémový program Ministerstva pro místní rozvoj právě pro tato města, pro jejich historická centra i ty pevnosti ve spolupráci s kraji i s těmi městy, kterých se to týká, tedy s Terezínem a Jaroměří. Díky za to. Věřím, že se nám podaří zvrátit chod i zub času a ty nejkritičtější objekty opravit a zároveň pomoci samosprávám a krajům dát těm objektům, které se nacházejí v obou dvou lokalitách, nový směr. Stejně tak spouštíme komponentu v Národním plánu obnovy pro brownfieldy, kde bychom měli uvolňovat zhruba 2,8 miliardy skrze Ministerstvo pro místní rozvoj.

Možná věc, která je důležitá. Často slyším ve veřejném prostoru, jak Česká republika nedočerpá, respektive nevyužije evropské prostředky za předchozí programovací období. Tady to musím odmítnout. Dívám na predikce toho čerpání, když Česká republika přebírala evropské předsednictví a řešila mimo jiné i problémy, které dopadaly na jednotlivé samosprávy díky válce na Ukrajině, díky migrační krizi. Vyjednávali jsme balíček s Evropskou komisí Fast-care, který měl pomoci ty krizové projekty zachránit. Tenkrát jsme hovořili, že v ohrožení jsou projekty zhruba za 32 miliard. Nám se to podařilo postupně dostat až do objemu projektů zhruba za jednu miliardu a pevně věřím, že peníze z předchozího programového období budou využity v plné míře pro projekty, které pomáhají zlepšení života v regionech.

Stejně tak jsme nastartovali nové programové období, kde už bylo vyhlášeno za ministerstvo 82 výzev s celkovou alokací 98 miliard korun. To už je 86 % alokace celého toho programu IROP. Já si myslím, že i to, že jsme měli jako jedna z prvních zemí připravenou k podpisu Dohodu o partnerství, tak to čerpání, ve kterém vnímám Ministerstvo pro místní rozvoj i historicky jako úspěšné, neboť je zároveň orgánem, který koordinuje čerpání Fondu soudržnosti, že to je ne velký úspěch pro Bartoše, ale pro města, obce a lidi v České republice, že ty evropské peníze, které jsou na projekty, které zlepšují život, jsou využity a budou využity. ***