(10.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)

Zopakuji, že ty příjmy jsou realistické, jsou potvrzeny nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy. Samozřejmě, čas nás rozsoudí, ale jsem si jistý, že ten odhad je velmi přesný, velmi realistický. Paní bývalá ministryně velmi ráda mluví - a řekl bych, že správně - o kvalitách expertů na Ministerstvu financí. To jsou ale jejich odhady, to nejsou odhady ani ministra financí, ani vlády jako celku. My děláme výdaje především, ale příjmy nám predikují experti na úrovni Ministerstva financí. A mně to vlastně nevadí, ale jaká je realita? To je návrh ministra financí, to je návrh vlády. Ono mi to vlastně nevadí, když říkáte, že co navrhnu, mi vláda schválí. Ono to tak není, ale mně by to vlastně nevadilo, kdyby to tak bylo. Ale to není a být nemůže. Já se za to neschovávám. Já jsem předložil návrh na jednání vlády, a jak jsem říkal, získal jsem podporu všech členů vlády, což nebylo obvyklé ani v dvoučlenné koalici v minulém volebním období. Nás je pět politických stran a jednomyslně jsme tento návrh jako realistický a vyvážený podpořili. Ještě jednou děkuji, pane místopředsedo, za vstřícnost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ty otázky jsou naprosto věcné, technické, jenom bych je upřesnila ještě jednou. Vůbec nemám pochybnost o expertech Ministerstva financí, proto také se držím částky 7,5 miliardy, protože ta vychází z predikce Ministerstva financí a dopadů daňového balíčku číslo 1. Nicméně oni nemohli posuzovat těch 19 miliard, které se tam objevily v mezidobí mezi tím, co byl poslán rozpočet z Ministerstva financí na vládu, takže tam těžko bychom mohli z něčeho vinit Ministerstvo financí.

A moje otázky jsou jednoduché. Proč jste na výbor pro rozpočtové prognózy, který na váš popud jednal znovu 6. října, nedal i dopady toho daňového nebo energetického balíčku číslo 2, aby to zohlednili, protože to bezesporu má dopad na příjmovou stranu? A pak je moje naprosto jednoduchá otázka. Rozumím vaší odpovědi, já jsem jej predikovala, že pokud by byl nevýhodný ten úrok EIB, tak ho brát nebudete, to se shodneme, o tom nepochybuji, že tak budete postupovat, ale co bude pak? Jak to budete řešit? Jednoduché technické otázky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr chce reagovat.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: My se neshodujeme v tom, že omezení dotací má dopad do příjmů státního rozpočtu. To je váš názor? Veďme o něm debatu. My si to nemyslíme. Ministerstvo financí vědělo, když sestavovalo návrh rozpočtu, že tam ty dotace nejsou uvedeny. Nebyly tam ani v srpnu, ani v září, takže to není překvapivý fakt pro experty Ministerstva financí.

A odpověď na druhou otázku je poměrně jednoduchá. No, pak bychom šli tou druhou cestou, to znamená, šli bychom standardní (nesrozumitelné) emisí státních dluhopisů a s největší pravděpodobností bychom těch 18 miliard našli na straně jiných výdajů, zejména mé oblíbené položky - běžné výdaje, objem platů a podobně. Zase, to číslo je samozřejmě veliké, ale v procentuálním vyjádření to není nic tak velikého, aby si s tím státní rozpočet neporadil. A samozřejmě, pokud budou klesat úrokové míry u státních dluhopisů, předpokládám, že budou klesat i podmínky úroků Evropské investiční banky, ale platí ta jednoduchá věc, o tom se nemusíme vzájemně přesvědčovat, na tom jsme ve shodě. Abychom si půjčil od EIB, musí to být levnější než státní... V každém případě ten dluh vznikne a otázka je, za jakých úrokových podmínek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní předsedkyně bude reagovat.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za odpověď. Přece jenom ještě musím reagovat. Já teď úplně odhlédnu s velkorysostí od toho, jak jste mi tady vyčítal kdysi jako ministryni 2,5 miliardy na digitální dani, to už je zapomenuto, odhlédnu od toho, že jste říkal před rokem, že čas nás rozsoudí s windfall tax, a víme, jak to dopadlo - ještě se to samozřejmě upřesní, ale nebude to to, co jste slibovali. Nechme to být.

Vy tedy tvrdíte, pane ministře, že trojnásobné zdražení elektřiny - a já jenom chci připomenout, my jsme dneska jednali s Karlem Havlíčkem a s dalšími kolegy se zástupci odborového svazu Kovo, byli tam zástupci asi 130 000 zaměstnanců, všechny průmyslové podniky zastřešují, prostě oni jsou zhrozeni, samozřejmě budou mít dnes za chvíli tiskovou konferenci a opravdu je to něco nemyslitelného, co jste na ty firmy naložili - ale vrátím se k rozpočtu. Vy chcete tedy tady říct, že až trojnásobné zdražení elektřiny firmám nebude mít dopad na HDP a následně na příjmovou stranu rozpočtu? To znamená, když té firmě se zvýší náklady o stovky milionů korun, bude mít o stovky milionů nižší zisk, tak to nebude znamenat nižší daně? To opravdu myslíte vážně? A na to se ptám, na to se ptám! Protože nezlobte se, promiňte mi teď ten expresivnější výraz, ale řekl jste nesmysl. A já se ptám, proč jste si toto nenechal na mimořádném výboru pro rozpočtové prognózy posoudit, kdy jste si tam nechal posoudit těch 19 miliard, respektive 6. Děkuju. (Tleská Hubert Lang.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tleskat samozřejmě můžete. Ale kdy se bude platit daň z příjmu právnických osob za rok 2024? Bude to v příštím, nebo přespříštím rozpočtu? Odpověď úplně jednoduchá: pro příští rok jsou odhadovány příjmy z přímých daní logicky za zdaňovací období 2023, ne za rok 2024. Ta debata by mohla být u rozpočtového výhledu, i když já s tou interpretací nesouhlasím, ale dopad do příštího rozpočtu nebude mít ani zvýšená sazba daně z příjmu právnických osob, která bude platit, když to schválí Senát a podepíše pan prezident, od 1. 1. 2024, ale o rok později. Proč bych si měl nechat posuzovat příjmy, které potenciálně budou nižší v roce 2025,u návrhu rozpočtu na 2024?To jste o rok vedle, paní poslankyně, já se omlouvám, tak to prostě je. Zálohy se budou platit do poloviny příštího roku podle výsledků hospodaření v roku 2022, pak podle toho, kdy právnické osoby platí daň, a může to být v březnu, většina na konci června, ale někteří mají jinak. Finanční rok bude v září. Ty se zaplatí podle hospodářského výsledku roku 2023 a zálohy budou stanoveny podle zákona podle výsledků za rok 2023. Ten potenciální dopad -já říkám, já s tím nesouhlasím, ale můžeme o tom vést debatu - se projeví až ve státním rozpočtu roku 2025. Tak to prostě je.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Martin Kolovratník s faktickou poznámkou a poté se připraví paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré dopoledne. Jen rychle k té EIB, k těm půjčkám, navážu na rychlou sérii faktických poznámek, která tady teď proběhla.

Pane ministře, OK, věcně, co se týká železnice, teď to vyšlo v médiích, a navazuji na debaty, které jsme tu měli s vámi, s ministrem Kupkou při předchozích debatách o rozpočtu. I za naší vlády, bylo to za ministra Dana Ťoka, jsme s EIB podepisovali memorandum, právě do železnice jsme směřovali, tam jsme obě strany ve shodě, ale vy, pane ministře, vy prostě ten příběh neříkáte celý, a je to slovo přepůjčka, přepůjčka do SFDI, které je v důvodové zprávě. Ono pro občany a pro média je to asi těžké, ono to jako není nějak sexy téma, co to je přepůjčka, kde se to objeví, ale prostě - prosím, říkejte to celé. Dobře, jsme ve shodě, bude EIB výhodnější, jasné. Myslím, že každá vláda, každý ministr to udělá. Dal jste dobrý příklad, 4 nebo 4,5 %? Jasné! O tom přece se tady nebudeme dohadovat. Ale jestliže použijete peníze z EIB v letošním roce, bavíme se o 24 miliardách, jestliže plánujete na příští rok, jak tady poslouchám, dalších 18, tak už jsme přes 40 miliard, 42 za dva roky, a jestliže to schováte pod krásné slovíčko - to je češtinský novotvar, já jsem ho tedy nikde nedohledal - přepůjčka, že to tomu SFDI přepůjčíte a udělá vám to na deficitu neutrální bilanci, tak je to zkrátka rozpočtová lež, kterou tajíte! A jestliže za dva roky tady vytvoříte 40 miliard sekeru, která se neobjeví v deficitu, tak to už nejsou ty desetiny procenta nebo procento, jak jste dával v příkladu domácnosti, to už je šestina celkového rozpočtu, kterou vlastně skrýváte, a tohle tady musí zaznít a k tomu byste se přece měl postavit. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní předsedkyně Schillerová. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP