(10.50 hodin)
Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, prosím vás, přece to navýšení energií bude mít dopad na HDP už příští rok. Firma, které rostou náklady, omezí investice, nezvýší platy zaměstnancům, odkládá hned v čase své rozvojové plány. Bude to mít přímé dopady na státní rozpočet 2024. A jestli se chcete jenom otrocky držet daně z příjmů právnických osob, tak co se stane? Ano, ta firma to platí zálohově a samozřejmě úplně lehce prokáže Finanční správě, že prostě jí narostly náklady a že ty zálohy jsou nereálné, a bude žádat o - buď o zproštění povinnosti zálohovat podle daňového řádu, případně snížení záloh. To je naprosto legitimní nástroj, zákony, které ona doloží jednoduše. A ten střednědobý výhled taky je přece váš, ne? Tak ten - taky se ho neodříkejte. Prostě měl jste požádat výbor, aby ty dopady kvantifikoval. Neudělal jste to, protože se vám to nehodilo do krámu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a vzhledem k tomu, že nevidím žádnou další faktickou poznámku, můžeme přejít opět do rozpravy. S přednostním právem jsem přihlášen já, ale vzhledem k tomu, že tady teď nemám náhradu, tak v momentě, kdy mi sem dorazí kolegové, si vezmu to přednostní právo, a poprosil bych tedy přihlášenou poslankyni paní Pokornou Jermanovou. Máte slovo.
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane předsedající. Hezké dopoledne všem. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, my tady opakovaně slýcháme od představitelů vlády, jak se máme báječně, jak jdeme k lepším zítřkům, ale je zřetelně vidět, jak propastný rozdíl je mezi vládní bublinou a realitou. Platí to dvojnásob o rezortu kultury.
Já se často setkávám s lidmi, kteří v ní pracují, a ti mají úplně jiný názor než premiér Fiala nebo pan ministr Baxa. Tento rezort je Popelkou v rozpočtu a kultura zmírá. Dovolím si citovat z programového prohlášení vlády: "Kultura spoluvytváří hodnoty a vnáší do našich životů krásu. Kultura spojuje, protože posiluje soudržnost společnosti, je tmelem, který nás spojuje napříč národem, i mostem mezi námi, našimi předky a budoucími generacemi. Má také svůj ekonomický rozměr, za pomoci rozumné politiky státu může generovat značné finanční zdroje, zaměstnávat řadu lidí a zlepšovat obraz naší země za hranicemi. Naším cílem je proto posílení místa kultury v životě české společnosti." To mohu jen podtrhnout a pravděpodobně by to podepsal téměř každý z nás. Realita je ale úplně jiná.
Ještě mi dovolte jednu citaci z programového prohlášení: "Rozpočet Ministerstva kultury bez náhrad církvím a náboženským společnostem budeme v tomto volebním období směřovat k 1 % státního rozpočtu." A jak takové směřování ve skutečnosti vypadá? V roce 2023 odpovídal objem rozpočtu na kulturu 0,81 % státního rozpočtu a s jakou výší se počítá pro příští rok? 16,577 miliardy korun, a to je přibližně 0,75 % státního rozpočtu. Nevím, jak vy, ale já si přibližování k 1 % představuji jinak.
Letošní výše rozpočtu na kulturu odpovídá v nominální hodnotě zhruba tomu, kolik bylo vyčleněno v roce 2021, tedy za předchozí vlády. Tehdy to bylo ale 0,87 % ze státního rozpočtu. Navíc nynější ministři kultury a financí zapomněli na to, že od té doby je kumulovaná inflace 33 %, takže reálně jde na kulturu o třetinu méně než v roce 2021, a to je hodně znát.
Významnou položkou v rozpočtu kultury jsou platy. Hodně se tu mluví o platech učitelů, zejména vysokoškolských, zdravotníků a podobně. Ano, určitě mají pravdu v tom, že byli vládou podvedeni. Ale co mají říkat lidé v kultuře? Z velké části jde rovněž o lidi, kteří mají vysokoškolské vzdělání, vysokou kvalifikaci, publikují nejen u nás, ale i ve světě. Jde o umělce, kteří se ze svých platů nemohou živit a musejí k tomu vyvíjet další aktivity, aby mohli jakžtakž vyjít. Průměrné platy se drží na prakticky stejné úrovni už od roku 2021, přičemž inflace jim sebrala třetinu z reálné hodnoty. Výdaje na platy oproti letošku mají naopak klesnout. Výsledkem jsou demonstrace a protesty a já je považuji za naprosto oprávněné.
Rozpočet na příští rok považuji z pohledu kultury za nepřijatelný, a to nejen z toho důvodu, že je nižší než v předchozím roce, nadto pokračuje v likvidační dotační politice. Škrty, které ministr zasekl do podpory živé kultury v letošním rozpočtu, pokračují. Pro mnohé kulturní instituce nebo akce je toto osekání konečnou. Nebudou mít na to, aby dál ve své činnosti smysluplně pokračovaly. Navíc pan ministr Baxa byl donucen osekat i svou chloubu a vlajkovou loď v podobě filmových pobídek, na které půjde příští rok o 200 milionů méně. Pokud nebudou pobídky, nebude se točit a přijdeme tak o renomé i peníze, které jsou s každou zahraniční produkcí spojené. Je to krátkozraké, kritizovala jsem to už mnohokrát a budu to říkat stále. Politika této vlády nedokáže dohlédnout dál než za technicistní čísla v kolonkách právě chystaného státního rozpočtu.
A teď podrobněji k jednotlivým kapitolám, které stojí za zmínku. Pokud se podíváme na škrty ve výdajích, nalezneme škrty v kapitole Výdaje na výzkum a vývoj, inovace celkem. Dále zde najdeme také zajímavou kolonku, a to je Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kde dochází samozřejmě v souvislosti s inflační doložkou o navýšení finanční náhrady o 400 milionů korun. A já se chci zeptat pana ministra Baxy, zda bude podporovat novelu zákona, kterou jsme my předložili, aby došlo k úpravě inflační doložky u finančních náhrad církvím, protože ty peníze mu pak mohou zůstat v rozpočtu.
Dále zajímavá kapitola, a teď v tom pozitivním - takže, pane ministře, chci vás pochválit - a to jsou výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury. To, co já vidím jako pozitivní, jsou úspory na výdaje na činnosti úřadu, ale co už - a co vidím také pozitivní - je rozvoj a obnova materiálně-technické základny. Jde sice o malé navýšení, ale určitě pro příspěvkové organizace velmi důležité.
Další kapitola, u které bych se chtěla zastavit, jsou obecně příspěvkové organizace, které jsou zřízené Ministerstvem kultury, kde dochází k úsporám ve výši 700 milionů korun. Z mého pohledu samozřejmě máte za úkol šetřit, ale 700 milionů korun je velká částka, a já se chci zeptat, jakým způsobem se to odrazí v činnosti těchto organizací?
To, co vidím za velmi negativní, je úspora právě v rozvoji a obnově materiálně-technické základny státních kulturních zařízení. Ta částka je minus 70 milionů korun zhruba a já to považuju za poměrně velkou částku. A dále je tady položka Kulturní dědictví ve vlastnictví státu podporované evropskými fondy, kde je veliký pokles. A tam bych se také chtěla zeptat, z jakého důvodu a co s tím vlastně potom budeme dělat? To, co vidím pozitivní v této kapitole, je navýšení programu péče o národní kulturní poklad a dědictví. (Otáčí se směrem k ministrovi kultury.) No, děkuju. Pan ministr si píše, já ho vidím, tak na něj tak reaguji.
Další kapitola, kde už tak pozitivní nebudu, je kapitola s názvem Kulturní služby, podpora živého umění, kde dochází ke škrtům ve výši 1,5 miliardy korun.
A teď jednotlivé podkapitoly. Jsou to Programy státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů, kde škrtáme 100 milionů. Pak jsou to kulturní aktivity, kde škrtáme 150 milionů. Ono to z té velké částky vypadá jako malá částka, ale bude to mít dopad na všechny aktivity, které jsou v tom zahrnuty. To znamená symfonické orchestry, různé festivaly, hudební, kulturní akce a tak dále. ***
