(9.50 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Celkové sociální výdaje a výdaje na služby zaměstnanosti lehce přesahují polovinu výdajů státního rozpočtu bez prostředků EU, a to přesně 52 %. Na tomhle čísle chci demonstrovat plnění jednoho z tří hlavních cílů, to znamená udržení sociálního smíru v České republice. Na straně 23 opět najdete podrobnou tabulku, co se týče sociálních výdajů od roku 2018 po rok 2024. Těch prvních pět let už je skutečnost do roku 2023 a v roce 2024 jsou očekávané. Máme tam návrh rozpočtu na rok 2023, očekávanou skutečnost ze znalostí zhruba na konci srpna - je to kvalifikovaný odhad - a potom odhad na rok 2024.
Když se podíváme na důchodové pojištění, to číslo bude příští rok více než 706 miliard. Proti schválenému rozpočtu letošního roku je to necelých plus 35 miliard, navýšení zhruba o 5 %, ale proti očekávané skutečnosti je to zhruba 19 miliard korun. Potom u nemocenského pojištění je odhad 51 miliard, což je snížení proti letošnímu rozpočtu. Potom státní sociální podpora pěstounské péče je vlastně rozpočtována v obdobné výši jako v letošním roce. Je tu snížení dávek v nezaměstnanosti proti očekávané skutečnosti. Příspěvek na péči se zvyšuje zhruba o 1,1 %. Potom zvláštní dávky ozbrojených sborů se zvyšují o 12 % z 13,3 na 14,8 miliardy korun.
Když to rozklíčujeme, co z těch 893 miliard jsou mandatorní výdaje, tak to vlastně celé odpovídá mandatorním výdajům. Jenom zopakuji, že celkové výdaje jsou 1 064 miliard neboli 1,064 bilionu korun.
Další významnou částkou na výdajové straně navrženého rozpočtu jsou výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Máte zase v tabulce od roku 2019 jednak počet míst celkem a průměrný plat za roky 2019 až 2022. To už je skutečnost, odhad roku 2023 a návrh rozpočtu do roku 2024. Po několika letech - řekl bych asi po deseti - kdy křivka celkového počtu státních zaměstnanců měla vzrůstající charakter, dochází ke zlomu a ke snížení celkového počtu státních zaměstnanců, a to o více než 11 000 míst, přesně 11 388 míst, což je vlastně snížení o 2,3 %. Dostáváme se před čísla z roku 2023 i před čísla z roku 2022.
Předpokládám, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech, protože v příštích měsících zaměříme svoji pozornost nejvíce na rušení agend, odstranění duplicit a podobných věcí. Pokud rušíte agendy, máte opravdu jednodušší řešení při snižování celkového počtu státních zaměstnanců. Když se podíváme na přirozenou fluktuaci v sektoru státních zaměstnanců nebo zaměstnanců, kteří pracují pro stát, tak to snížení neznamená žádné hromadné výpovědi, ale v zásadě to znamená, že přirozenou fluktuací se daří snižovat celkový počet pracovních míst. Pak to máte rozklíčované i na organizační složky státu, příspěvkové organizace i celkový objem. Ještě tady máme ty počty zaměstnanců. Máte to v celkové podobě. To znamená, u organizačních složek státu je to snížení zhruba o 1 300 pracovních pozic, u příspěvkových organizací je to více než 10 000. Pak následují grafy, které tato čísla jenom ukazují v grafické podobě. Přitom platí, že průměrný plat poroste, je to zhruba o 1,1 %. Jsou to platy, kde ty pracovní nejsou pod státní službou. To znamená, to jsou to místa, která se obsazují standardně podle zákoníku práce. U těch ostatních platí s výjimkou rezortu školství, že se snižuje celkový objem platů v jednotlivých rozpočtových kapitolách o 2 %. Platí, že je na vedoucích představitelích, ať už organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací státu, jaký zvolí postup, zda budou mít méně pracovních pozic, to znamená méně zaměstnanců, a rychleji porostou mzdy, nebo zvolí opačný postup, že budou více mít zaměstnanců a mzda poroste pomaleji nebo bude stagnovat. Nezvolili jsme žádnou šablonu, žádný přístup. Logicky díky zákonu, který upravuje průměrný plat pedagogických pracovníků, tento princip nemohl a nesměl být uplatněn v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Výdaje se samozřejmě člení mezi běžné a kapitálové výdaje. Nejdřív pár slov k běžným výdajům. Ty budou těsně přes 2 biliony korun. V tomhletom máte vlastně platy, neinvestiční nákupy, neinfekční transfery soukromým osobám, neinvestiční transfery veřejnoprávním osobám, fyzickým osobám, související platby do zahraničí a podobně. V té tabulce to vidíte poměrně podrobně. Dochází proti roku 2023 ke snížení celkovému objemu běžných výdajů.
Na straně 34 potom máte rozklíčované užší běžné provozní výdaje. To je to, co zná každá domácnost, každá firma, kdy z celkové částky vidíte, že největší část tvoří nákup služeb. Pak jsou ostatní nákupy, neinvestiční výdaje, nákup materiálu a nákup energií, které tvoří necelých 9 % užších provozních výdajů. Na straně 35 pak máte podrobné rozklíčování podle typu běžných výdajů. Když se pak podíváte na stranu 37, tak to máte jen pro zajímavost, kolik procent celkových běžných výdajů mají jednotlivé kapitoly státního rozpočtu. Je logické, že pokud se zvyšují výdaje na obranu, 40 % z toho tvoří výdaje na obranu a 19 % výdaje v kapitole Ministerstva vnitra. Pokud se zastavíme u výdajů státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace, tak v navrženém rozpočtu se zachovává stejná částka jako v roce 2023.
Poprvé takhle v jedné tabulce ukazujeme všem poslancům, poslankyním a také veřejnosti, jakou strukturu mají výdaje na obranu. Je to reakce na přijatý zákon. V tuto chvíli jsou výdaje na obranu rozpočtované takřka na 160 miliard korun s tím, že samozřejmě rozhodující část, něco přes 151 miliard korun, je v kapitole Ministerstva obrany. Stejně tak jsou zde výdaje z některých dalších kapitol, ať už z Ministerstva zahraničních věcí, Národního bezpečnostního úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Státních hmotných rezerv, NÚKIB a Všeobecné pokladní správy. Celkově je to asi 2,06 % odhadovaného HDP. Postupovali jsme podle metodiky, jakým způsobem vykazují výdaje na obranu všechny členské státy obranného společenství NATO. ***
