(9.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Jsem si vědom této komplikace, přesto jsem přesvědčený, že jednomyslnost v oblasti daňové je správně, protože je to výsostné právo politického souboje, například v Poslanecké sněmovně a Senátu. I tak máme některé věci harmonizované a myslím, že úroveň harmonizace stačí. Můžeme se bavit, jestli ještě u některých spotřebních daní by nemohla být nějaká míra harmonizace. Tam jsme připraveni jako česká vláda se této debaty aktivně zúčastnit. protože tu daň nemůžeme zrušit, tak vlastně předpokládáme zhruba stejný výběr jako v minulém roce. A pak ty ostatní položky - já je nebudu číst, jsou vlastně objemově mnohem nižší, většina z nich je v objemu pod 10 miliard ročně.
Pokud se podíváme na největší, objemově největší položku v příjmu státního rozpočtu, je to příjem z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku (zaměstnanosti?). Na straně 15 máte vlastně zase číselnou řadu roku 2018 s odhadem na rok 2024. Jak jsem řekl, my jsme v září upravili odhad příjmu právě díky odhadovanému vyššímu počtu pracovníků na našem pracovním trhu, takže v této chvíli odhadujeme, že příjmy z pojistného budou celkem 756 miliard, z toho na důchodové pojištění 664 miliard. To navýšení je takřka o 10 % a platí, co jsem říkal v obecné části mého úvodního slova - předpokládáme, že objem platů a mezd poroste rychleji, než bude roční míra inflace, tudíž tento pozitivní jev, to znamená vysoká míra zaměstnanosti, nízká míra nezaměstnanosti a k tomu růst reálných mezd, zabezpečí rozhodující příjmy pro státní rozpočet. Dá se říct úplně jednoduše, že je to přibližně tři čtvrtě bilionu korun. Tak pokud si sečteme tyto dva základní údaje, které platí daňoví poplatníci, to znamená, já to zaokrouhlím, 950 miliard daňových příjmů a zhruba 750 miliard, nebo 756 miliard příjmů ze sociálního pojištění, jednoduchým výpočtem (nesrozumitelné) daňoví poplatníci příští rok zaplatí více než 1 700 miliard korun, neboli v jiné jednotce více než 1,7 bilionu korun.
A pak jsou samozřejmě ostatní příjmy, které slouží k tomu dopočtu a ty jsou odhadovány pro příští rok zhruba 231 miliard, z toho nedaňové příjmy jsou necelých 29 miliard, kapitálové příjmy zhruba 42,7 miliardy korun a přijaté transfery zhruba 160 miliard korun. Z toho jsou příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů celkem 127 miliard, to znamená, je to většina těch ostatních příjmů.
Nyní se budeme věnovat trochu detailněji výdajové stránce státního rozpočtu. Jak jsem už říkal, celkové výdaje státního rozpočtu klesají na 99 % roku 2023 bez započtení evropských zdrojů, takže celkové výdaje budou 2 063 miliard a evropské peníze je 128,6 miliardy. Do kupy je to 2,192 bilionu korun.
Na straně 18 máte tabulku, která zachybuje poměry těch výdajů, to znamená, co jsou mandatorní výdaje a ostatní nemandatorní výdaje. Mandatorní výdaje rostou takřka o 20 miliard korun proti roku 2023. Hlavní důvody - hlavní legislativní změny, které se pak logicky musí projevit v návrhu rozpočtu - jsem již zmínil.
Mandatorní výdaje můžeme obecně rozdělit do dvou skupin: to jsou ty, které vyplývají ze zákona, a potom ty, které vyplývají z jiných právních norem, respektive ze smluvních závazků státu. Kvazimandatorní výdaje jsou odhadovány pro příští rok zhruba 330 miliard korun, to znamená podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích bez evropských peněz je zhruba 67,4, takže si můžeme zapamatovat - zhruba dvě třetiny všech výdajů bez evropských peněz jsou mandatorní výdaje a k tomu zhruba 16 % jsou kvazimandatorní výdaje.
Kapitálové výdaje, to je věc, které je věnována každoročně velká pozornost. Nejprve se zmíním o letošním roce. V roce 2022 jsme měli rekordní kapitálové výdaje. To už je skutečnost, ověřený fakt. Pro letošní rok je nakonec rozpočtováno zhruba 207 miliard. Na začátku to bylo 202 miliard, ale pak probíhají souvztažná rozpočtová opatření na straně příjmů a výdajů, co se týče evropských peněz. V této chvíli máme proinvestováno více než 151 miliard, takže v procentuálním plnění zatím jsme mnohem víc, než bylo obvyklé procentuální plnění. Zase ze zkušenosti víme, že to platí zejména u kapitálových výdajů, ty nejsou zdaleka lineární. Nejvyšší jsou ve druhém pololetí a v posledním kvartále díky tomu, že finišuje zejména stavební sezona, takže je vysoký předpoklad, že letos číslo celkových kapitálových výdajů bude vyšší než rekordní číslo v loňském roce. Celková částka je 184,2 miliardy, z toho 117 miliard je z národních zdrojů, to je druhé nejvyšší číslo v historii. Nejvyšší podíl národních zdrojů je v rozpočtu roku 2023 a zhruba za dva měsíce a deset dnů přibližně budeme vědět jak celkové kapitálové výdaje, tak potom ten poměr, kolik z kapitálových výdajů byly výdaje z české části rozpočtu a kolik bylo z evropských zdrojů. Všechno to jsou výdaje státního rozpočtu.
Logicky největší část výdajů státního rozpočtu tvoří výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti. Návrh sociálních výdajů a výdajů služby zaměstnanosti budou příští rok vyšší než 1 bilion korun, a to 1,065 budou celkové výdaje, a ty jsou vyšší proti očekávaným výdajům v letošním roce zhruba o 2,4 %. Nejvyšší meziroční přírůstek výdajů oproti očekávané skutečnosti v roce 2033 - proti očekávané skutečnosti, ne proti rozpočtu -- je v oblasti dávek důchodového pojištění, a to zhruba plus 19,4 miliardy, což představuje nárůst o 3 %. Zavedení automatické valorizace platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění představuje zvýšení v této částce, v této položce státního rozpočtu takřka 11 miliard korun a je to nárůst o necelých 8 %, přesně 7,8 % proti očekávané zkušenosti (skutečnosti?) v letech 2023. Určitě si vzpomínáte na naši debatu o zavedení tohoto valorizačního mechanismu - příští rok ho použijeme poprvé a myslím, že tak za tři roky bude vhodná příležitost vyhodnotit, jak funguje tento valorizační mechanismus. My si od něj slibujeme, že přinese stabilitu a střednědobé plánování systému veřejného zdravotního pojištění.
Dále odhadujeme, že bude významný nárůst u dávek nemocenského pojištění o 2,6 miliardy, což je nárůst o 5,5 %, více, než je očekávaná skutečnost letošního roku. Naopak očekáváme výrazný pokles proti skutečnosti roku 2023 ve výdajích na dávky hmotné nouze, a to takřka 10 miliard, přesně o 9,3 miliardy, a pokles podpory v nezaměstnanosti zhruba o 700 milionů korun. ***
