(10.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Nově máme povinnost - pokud se můžu chvíli věnovat příjmům z emisních povolenek, tak ty příjmy se vlastně dělí do dvou částí. Doporučuji použít - my jsme si je barevně označili, abychom tu debatu ve veřejném prostoru zpřehlednili.
Zelené - říkáme tomu zelené příjmy z emisních povolenek - jsou ty, které nesmí být součástí příjmu státního rozpočtu. Jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a Evropská směrnice určuje oblasti, do kterých tyto peníze mohou směřovat. My můžeme v rámci těch oblastí rozhodnout o procentuálním podílu jednotlivých oblastí. V příštích třech letech se odhaduje, že to bude částka kolem 40 miliard korun ročně. Musí to být zelené projekty a musí to být investiční projekty.
Pak je druhá část příjmů z emisních povolenek, které jsme označili barevně jako žluté pro zjednodušení té debaty, abychom věděli, o které části emisních povolenek mluvíme. Ty mohou být součástí příjmu státního rozpočtu, jsou součástí příjmů státního rozpočtu, ale mají také předem určené oblasti, do kterých se tyto peníze mohou investovat, a nově od příštího roku všem členským státům vzniká povinnost je v rozpočtu označit a vykázat tím, že jsme splnili povinnost danou příslušnou Evropskou směrnicí. Rozdíl mezi zelenými a žlutými kromě toho, zda to může, nebo nemůže do státního rozpočtu, je v tom, že u těch žlutých se ty žluté příjmy z emisních povolenek se mohou použít i na neinvestiční projekty, ne pouze na investiční. Samozřejmě musí to být opět zelené projekty. My z hlediska opatrnosti v rozpočtu jsme obarvili zhruba 76 miliard těch příjmů, to znamená, je to skoro dvojnásobně toho, jakou povinnost máme, protože pak to bude předmětem pravidelného hodnocení ročního a Evropská komise bude zkoumat, jestli jsme ty peníze z příjmů z této části emisních povolenek použili v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.
Na straně 46 máte přehlednou tabulku, ve které vidíte, které výdaje státního rozpočtu mohou být financovány z příjmu z emisních povolenek. Když se na to podíváte, nejvyšší částku tvoří dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, a to výhradně na železnici. Ty peníze se nemohou použít na budování silnic a dálnic, ale mohou se použít samozřejmě na dopravní infrastrukturu v oblasti železnic. Stejně tak se mohou použít ke zvýšení dostupnosti hromadné železniční dopravy osob, a to je ta kompenzace ztrát dopravcům, kteří zajišťují veřejnou hromadnou dopravu na železnici, stejně tak příspěvek, který dáváme krajům a hlavnímu městu Praha na zajištění této dopravní infrastruktury. Stejně tak se z těchto příjmů mohou financovat výdaje, které my jsme zvyklí v politické debatě v České republice označovat nebo pojmenovat slevy na jízdné. To přesně odpovídá, protože ty příjmy z těch žlutých se mohou použít na kompenzaci sociálních dopadů, nákladů na transformaci energetiky, a je to jasný příklad.
Stejně tak se mohou tyto peníze použít na částečnou úhradu nebo na vybrané sociální výdaje zhruba 20 % příspěvku na bydlení. I to vykazujeme, ta částka je odhadovaná zhruba 3 miliardy korun ročně. A pak tam jsou nepoměrně zajímavé částky i v rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, to je podpora lesního hospodářství, zachytávání CO2 v lesních porostech, pozemkové úpravy a podpora vodního hospodářství.
Z hlediska opatrnosti, říkám, ta částka je mnohem vyšší než povinně vykazovaná část využití těch peněz, ale je třeba říct, že to je minimální hranice. To znamená, pokud vykážeme mnohem víc, jsem si jistý, že této povinnosti Česká republika dostojí, a peníze z emisních povolenek, které mohou skončit v příjmech státního rozpočtu, jsou využity plně v souladu s Evropskou směrnicí.
Sešit B pak obsahuje poměrně podrobný komentář k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu. Myslím, že není účelné, abych je v této chvíli všechny prezentoval. Co si myslím ale, že je podstatné, a je to věc, o které mluvíme dlouhodobě, tak jsou to vlastně výdaje na obsluhu státního dluhu neboli úroky, které zaplatíme. Máte tam poměrně podrobný komentář s tím, jak nabíhají splatnosti dluhopisů, které by byly vydány v předchozích obdobích, a na straně 52 máte tabulku, která ukazuje, že v loňském roce jsme za úroky dali necelých 50 miliard, letos rozpočtujeme zhruba 70 miliard a příští rok takřka 95 miliard. To znamená, za dva roky je to navýšení takřka o 100 %, a to je vlastně částka, která by mohla být použita i na jiné účely.
Bohužel, odhad všech makroekonomů a renomovaných finančních institucí je, že doba mimořádně levných peněz se již nevrátí. Samozřejmě, pokud inflace bude klesat tak, jak je předpoklad, bude klesat nepatrně i úrokové zatížení a úroky, které platíme. Kolegové z opozice velmi často říkají, že schováváme nějaké výdaje do Státního fondu dopravní infrastruktury. To tedy určitě neděláme. Za prvé se to tam schovat nedá., takže nemůžeme být ovlivňováni z toho, že se to tam schovat dá. Víme samozřejmě, že to je součástí veřejného dluhu za příslušný kalendářní rok o těch procentech vůči HDP, kde jsem mluvil na začátku. A když jsme vloni projednávali návrh rozpočtu, když jsme poprvé zmínili a uvedli možnost, že pokud budou výhodné úrokové podmínky, tak si to půjčíme z EIB, protože dluh to bude jako v každém případě, a každý, kdo si půjčuje, posuzuje, jakou úrokovou míru vám nabídne instituce, která vám ty peníze půjčí.
Spolu s týmem ministra dopravy Martina Kupky jsme v loňském roce zahájili jednání s Evropskou investiční bankou a povedla se nám dojednat možnost na úvěrový rámec až do roku 2027 v celkové výši 7 miliard euro a platit - co už jsme říkali loni a co říkáme letos, vždycky vyjednáváme o konkrétní tranši z tohoto úvěrového rámce, a pokud se ukáže, že ty úroky jsou výhodnější než úroky, které platíme za běžné české státní dluhopisy, tak je to výhodnější. Jako příklad můžu uvést letošní rok. My jsme v minulých dnech čerpali první tranši. Úroková míra byla 4,065 a v této chvíli dluhopisy prodáváme zhruba za 4,5 %, tak je to zhruba o 44 bazických bodů nižší neboli o 4,4 % HDP. Myslíme si, že to je správný postup. V okamžiku, kdy by se ukázalo, že úrokové míry jsou srovnatelné nebo vyšší u státních dluhopisů, samozřejmě bychom šli cestou státních dluhopisů, standardní emisí, a nešli bychom si pro ty peníze, které by nebyly výhodnější než běžný úrok, který platíme.
Když shrnu základní čísla, o kterých dneska máme jednat: snižujeme celkové výdaje státního rozpočtu roku 2023, nepatrně, kolem 1 procentního bodu, zvyšujeme příjmy státního rozpočtu a o 14,6 % neboli o 42 miliard korun snižujeme deficit státního rozpočtu. Nejenom já, ale všichni členové vlády, protože vláda o tom návrhu hlasovala jednomyslně, to znamená, všichni přítomní členové vlády, ministři a ministryně tento návrh podpořili. Považujeme tento návrh rozpočtu za vyvážený a realistický. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji pěkně a předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 64 předložený návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 549/1. ***
