(9.30 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Pokud se jedná o výdaje, po dlouhé době dochází k celkovému poklesu výdajů státního rozpočtu, a to o 31 miliard, pokud je to včetně evropských peněz, a bez evropských peněz je ten pokles zhruba o 20 miliard. Jinými slovy, celkový pokles je o 1,4 %, a pokud si vezmeme výdaje, které nejsou financovány z evropských zdrojů, je to pokles o 1 %. To se samozřejmě promítá do salda státního rozpočtu, které je, ať už se započtením, nebo bez započtení evropských peněz, nižší o 43 miliard. Evropské peníze se tradičně rozpočtují rozpočtově neutrální, to znamená, že celková suma příjmů rovná se celkové sumě výdajů, ale jak víme z praxe, v některých letech na tomto podúčtu, jestli bych to mohl říct obrazně, dochází k deficitu a někdy k přebytku, protože čerpání evropských peněz logicky nemá lineární charakter. Pokud to vezmeme opět v procentuálním vyjádření, dochází k poklesu deficitu státního rozpočtu o necelých 15 %, přesněji o 14,6 procentního bodu. To znamená, pokračuje to v trendu, kdy deficit v roce 2021 byl 420 miliard, loni byl deficit 360 miliard - to zaokrouhluji, omlouvám se, neříkám číslice za desetinnou čárkou - letos, jak jistě víte, máme schválený deficit 295 miliard. Je vysoce pravděpodobné, že ho dodržíme, a kdybych to zaokrouhlil, tak je to 300 miliard a příští rok zhruba 250 miliard. To znamená, každoročně klesá deficit státního rozpočtu, přitom nominálně roste HDP, takže v procentuálním vyjádření, pokud si to vezmeme a srovnáme si deficit veřejných rozpočtů, což je číslo, které se používá v mezinárodním srovnání, když porovnáváme hospodaření členských států Evropské unie, tak minus 5,0 % HDP deficitu v roce 2021 a minus 5,1 % v roce 2022, odhadujeme, že příští rok to bude minus 2,2 % HDP. Jinými slovy, po několika letech budeme opět plnit jedno z maastrichtských kritérií, a to to, že roční deficit veřejných financí má být nižší než 3 % vůči HDP.
Jenom připomenu, že do toho deficitu veřejných financí, do toho ročního ukazatele, se kromě deficitu státního rozpočtu počítají deficity či přebytky hospodaření všech samosprávných celků, dále výsledek hospodaření zdravotních pojišťoven, výsledek hospodaření veřejných vysokých škol a výsledek hospodaření státních fondů, z nichž ty největší jsou Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond životního prostředí.
Teď pojďme trochu podrobněji na příjmy státního rozpočtu navržené pro příští rok. Já bych řekl, že všechny klíčové údaje, které se týkají státního rozpočtu, že ta dokumentace je standardně poměrně robustní. Obsahuje sešit B, kde máte všechny základní informace k rozpočtu. V kapitole Příjmy se nejprve zabýváme složenou daňovou kvótou. Máte tam vývoj od roku 2018, kdy logicky léta 2018 až 2022 jsou již výsledek, rok 2023 je odhad a stejně tak odhad roku 2024. Daňová kvóta je odhadovaná pro příští rok v celkové výši 34 %. Jenom připomenu, že v letech 2018 až 2019 byla 34,6 %, v roce 2020 34,1 %. Pak došlo k poklesu na 37,3, 33,3 a letošní rok je 33,5. Pro příští rok odhadujeme 34, z toho 0,2 % jsou mimořádné příjmy.
Největší součástí příjmů státního rozpočtu jsou daňové příjmy a potom příjmy ze sociálního pojištění. Pokud si porovnáme daňové příjmy, které budou směřovat - protože mnohé daně jsou sdílené daně, tak budu mluvit jenom o té částce, která směřuje do státního rozpočtu - jsou odhadovány o 5 miliard korun vyšší než v roce 2023 na celkovou částku 952 miliard.
V tabulce na straně 12 v sešitu B máte vývoj jednotlivých daní opět od roku 2018 až po rok 2024. Opět platí, že léta 2018 až 2022 už mají reálný výsledek, reálné plnění, pro rok 2023 a 2024 je to odhad. Ale pokud si vezmeme letošní rok a podíváme se na aktuální data státního rozpočtu, ke včerejšímu dni jsou daňové příjmy plněny na 78,4 %, potom pojistné na 82,1 %, to znamená, je předpoklad, že daňové příjmy budou odpovídat velmi přesně odhadovaným daňovým příjmům i příjmům ze sociálního pojištění. V některých statistikách se to uvádí dohromady, v některých zvlášť, ale já jsem ta čísla uvedl zvlášť. Když to sečteme, ke včerejšímu dni je celkové plnění těchto příjmů ve výši 80 %. Připomínám, že daňové příjmy neplynou lineárně do státního rozpočtu. Je logické, že například v měsících, kdy je čtvrtletní platba DPH, nejenom ta měsíční, v měsících, kdy se platí buď záloha, nebo doplatek na daň z příjmů právnických osob, jsou ty příjmy vyšší než v jiných měsících. Ale když se na to číslo podíváme, matematicky lineárně by ty příjmy měly za deset měsíců udělat něco přes 82 %, tak příjmy na konci října se budou velmi blížit této lineární hodnotě, kdy by daňové příjmy byly opravdu každý měsíc stejné.
Když se podíváme na rozklad jednotlivých daní v odhadu pro příští rok, odhad spotřebních daní, výběr ze 152 miliard je zvýšení na 158,7 miliard, to znamená o necelých 7 miliard. U daně z příjmů je to odhadováno na 198 miliard. Dostával jsem otázku ve veřejném prostoru, ale i na rozpočtovém výboru, zda je započten do návrhu rozpočtu i příjem z windfall tax. Tak ano, ve výši 17 miliard korun. Poroste podle našeho odhadu a makroekonomické predikce příjem z daní z příjmů fyzických osob, a to ze 105 na 122 miliard. Stejně tak poroste odhadovaný příjem ze srážkové daně, říká se tomu oficiálně zvláštní sazbou.
Silniční daň zůstane zhruba na úrovni roku 2022. Víte, že jsme podstatným způsobem omezili rozsah povinnosti platit silniční daň. V této chvíli na evropské úrovni platí povinnost mít silniční daň i pro vozidla (nad) 12 tun. Nám se zatím nepodařilo dosáhnout jednomyslnosti, abychom tuto povinnost zrušili. Usilujeme o to, aby ta povinnost byla zrušena. Jinými slovy, který stát bude chtít, tak ji může mít, pokud by byl akceptován náš návrh, který ji nebude chtít, tak ji nebude muset zavádět. Připomeňme si koncept silniční daně pro zejména nákladní vozidla, je z dob, kdy neexistovalo a nepoužívalo se v mnoha státech včetně České republiky mýto, takže vlastně máme dva nástroje. My jsme přesvědčeni jako Česká republika, že stačí mýto. Musím říct, že dochází k politickému paradoxu. Pokud sledujete debatu o... (Hlasitý hovor v sále.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o ztišení v sále. Prosím na levé straně, opravdu!
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Pokud sledujete debatu o potenciálním zrušení jednomyslnosti rozhodování Evropské unie neboli Rady ministrů v jednotlivých oblastech, v daňové oblasti je naštěstí pro Českou republiku jednomyslnost a v této debatě o zrušení povinnosti se ukazuje, že ty státy, které velmi často hovoří v obecných politických projevech o zrušení jednomyslnosti, tuto pravomoc využily. ***
