V rámci tohoto usnesení jsem byl pověřen, abych informoval, že po úvodním slově náměstka ministra financí Marka Mory, zpravodajské zprávě poslance Michaela Kohajdy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, vyslovila souhlas, a to ve znění těchto pozměňovacích návrhů. Tady bych v podrobnostech odkázal konkrétně na to usnesení, protože samozřejmě ty návrhy jsou tam kompletně citovány. Pokud je mohu jenom shrnout, tak se jedná o novelu zákona o spotřebitelském úvěru, zavedení principu přiměřenosti při posuzování úvěruschopnosti ve vztahu k vlastnostem úvěru, výslovné zakotvení možnosti používat automatizované modely při ověřování údajů od spotřebitele, dále novela zákona o daních z příjmů, kdy se doplňuje pojištění dlouhodobé péče mezi daňově podporované produkty spoření na stáří, dále pak novela zákona o spotřebitelském úvěru, úprava přechodného ustanovení, kdy by se nová pravidla pro předčasné splácení u stávajících smluv měla aplikovat až po jejich refixaci a samozřejmě pak až následně u nových smluv, a současně také novela zákona o daních z příjmů, která provádí legislativně technické změny v návaznosti na přijetí konsolidačního balíčku. V podrobnostech tedy odkazuji na usnesení rozpočtového výboru číslo 268 ze dne 20. září 2023, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 474/1. Dále v rámci tohoto usnesení jsem byl zmocněn, abych s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, což právě nyní činím.

Co se týká obsahu tohoto zákona, navážu na pana ministra. Jenom krátce: mění se několik zákonů, které se vztahují k finančním trhům. Je to zákon o daních z příjmů, zákon o České národní bance, o penzijním připojištění se státním příspěvkem, exekuční řád, zákon o finančním arbitrovi, o dluhopisech, o podnikání na kapitálovém trhu, insolvenční zákon, zákon o doplňkovém penzijním spoření a o spotřebitelském úvěru, to vše s cílem, abychom zavedli taková opatření, která by přispěla k rozvoji kapitálového trhu, což navazuje na koncepci rozvoje kapitálového trhu České republiky pro roky 2019 až 2023, jak byla schválena vládou 4. března 2019.

Pokud mohu jenom shrnout, protože těch změn je tam poměrně dost, v tomto návrhu zákona jsou obsaženy legislativní změny zejména v následujících oblastech: zavedení dlouhodobého investičního produktu jako nového produktu spoření na postproduktivní věk, jako součást třetího pilíře důchodového systému, zavedení alternativního účastnického fondu, což umožňuje penzijním fondům, aby měly agresivnější investiční strategie, které nabízejí svým klientům, stejně tak zvýšení mobility účastníků v transformovaných fondech, kdy je potřeba poznamenat, že v současnosti většina účastníků si na stáří spoří v těch původních, takzvaných transformovaných fondech, ve kterých je sice garance nezáporného výnosu, ale mají i z toho důvodu velmi konzervativní investiční strategii. Nově by bylo možné umožnit být účastníkem transformovaného fondu, pokud je daná osoba současně účastníkem účastnického fondu, což v současné době možné není.

Stejně tak se tam zvyšuje maximální výše státního příspěvku v penzijních fondech, která aktuálně činí 230 korun měsíčně, na 340 korun měsíčně s tím, že se zvyšuje spodní hranice měsíčního spoření ze současných 300 korun na 500 korun měsíčně a taktéž horní hranice pro získání příspěvku ze současných 1 000 korun na 1 700 korun. V takovém případě by tedy státní příspěvek mohl činit až těch 340 korun namísto 230. Současně je potřeba poznamenat, že v rámci tohoto tisku se odebírá státní příspěvek v penzijních fondech pro účastníky v důchodovém věku.

Dále se zvyšuje podpora obchodování s korporátními dluhopisy ve smyslu zavedení povinnosti informovat o emitentovi tak, aby bylo na základě těchto informací možno posoudit schopnost emitenta tyto dluhopisy splatit, a to i pokud se jedná o dluhopisy, u nichž se nevyhotovuje prospekt dluhopisu, to znamená dluhopisy s emisí pod 1 milion eur nebo ekvivalentu.

Jak pan ministr zmínil, provádějí se tam taktéž změny u spotřebitelského úvěru na bydlení, tedy u hypoték, s cílem posílit vyváženost úpravy předčasného splácení spotřebitelského úvěru na bydlení stanovením způsobu určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých poskytovateli v souvislosti s tímto předčasným splacením, to znamená, aby se tam napevno stanovila pravidla, kterými se tyto účelně vynaložené náklady určí.

V rámci novely insolvenčního zákona se pak zpřehledňuje úprava informační povinnosti soudu vůči České národní bance v případě úkonů vůči některým osobám působícím na finančním trhu, to znamená finanční instituce, které se dostanou do stavu insolvence.

V rámci usnesení rozpočtového výboru se tedy navrhuje také doplnit do toho původního návrhu právě nový produkt, a to sice to pojištění dlouhodobé péče, jak už jsem jej zmínil, když jsem citoval to usnesení rozpočtového výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: v tuto chvíli tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Munzar. Máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové, já si dovolím ve svém slově představit tři pozměňovací návrhy, které dnes budu i po dohodě v koalici - a dodržím, že to představím u jednotlivých pozměňovacích návrhů - budu předkládat.

Začnu tím dlouhodobým diskutovaným investičním produktem. Po diskusích v rámci koalice jsme se shodli na společném pozměňovacím návrhu, ve kterém zúžíme de facto identifikace cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které budou moci být takto využívány, a to konkrétně na ty, které by měly být obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo obdobném trhu ve státech mimo Evropskou unii, dále pak například do státních dluhopisů vydávaných státy Evropské unie, tedy včetně České republiky, do dluhopisů vydávaných centrálními bankami států EU a do takzvaných krytých dluhopisů. Když řeknu důvod, proč jsme se takto dohodli, tak je to určité snížení rizik, která samozřejmě každou transakci na finančním trhu provází, a je to i vzhledem ke snížení rizikovosti takových obchodů. Dlouhá diskuse například v odborných kruzích byla u takzvaných dluhopisů s prospektem, které ale vlastně tímto návrhem z tohoto návrhu zákona vyjímáme právě z důvodu rizikovosti.

Druhý pozměňovací návrh se týká oblasti hypoték. Chtěl bych tady navázat na úvodní slovo pana ministra, protože součástí odborné diskuse je, jak řešit účelně vynaložené náklady u poskytování fixací u hypoték. Ona se strhla i před létem velká veřejná diskuse, ale značná část veřejnosti se začala mylně domnívat, že se jedná o zavádění poplatků za jakékoliv splacení hypotéky. K tomu je třeba skutečně říct, že se jedná pouze o dobu fixace, tedy dobu, kdy ten, kdo si hypotéku bere a získá díky fixaci lepší sazbu, má lepší sazbu než bez fixace. Netýká se to hypoték bez fixace. Je potřeba si uvědomit, že se zajištěním dlouhodobých prostředků na mezibankovním trhu jsou spojeny také závazky a náklady pro poskytovatele hypotečního úvěru a vlastně se, jak tady říkal pan ministr, bavíme v té veřejné diskusi o tom, kdo má náklady na získání lepší ceny z důvodu fixace, kdo je má hradit, zda ten, kdo tu lepší cenu získal, to je ten, kdo získal tu fixaci, anebo ji má poskytovatel rozprostřít do cen pro všechny ostatní své klienty. Vnímám hlasy, že by do toho stát neměl vůbec mluvit, já bych dokonce i souhlasil, ale tento Rubikon byl překročen v roce 2016, kdy se přijal zákon o spotřebitelském úvěru, a stát začal tento trh a poplatky regulovat. Na druhou stranu i vnímám hlasy a obavu těch, co hypotéku s fixací mají a mají obavy ze změny podmínek právě v průběhu fixace. Proto jsem navrhl, a rozpočtový výbor, jak tady řekl pan ministr, přijal můj pozměňovací návrh, že by se tyto případné náklady, účelně vynaložené náklady vztahovaly už pouze buď na nové smlouvy, nebo na nové fixace stávajících smluv. Zároveň budu v podrobné rozpravě předkládat návrh, který dávám ke zvážení v rámci veřejné diskuse, a to ten, že znovu formulaci občany vynaložených nákladů, to znamená, že za každý započatý rok do konce fixace by spotřebitel měl zaplatit maximálně 0,25 % z předčasně splacené částky, celkově však nejvýše 1 % z předčasně splacené částky. Uvidíme, jakým způsobem tento návrh zvážíte. ***