(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přeji všem hezké odpoledne a dovolte, abych zahájil další bod číslo
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří
/sněmovní tisk 474/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Dobrý den.
A poprosím všechny v sále, aby se ztišili, případně aby si vyřídili vše, co potřebují, mimo jednací sál. Ještě jednou prosím o klid, kolegyně, kolegové, ještě jednou, prosím. Děkuji.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v krátkosti přednesl hlavní body vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Chci jenom říct, že ten zákon se už zpracovával v minulém volebním období a z důvodu voleb proběhlo pouze první čtení, neproběhlo už druhé a třetí čtení, takže jsme vlastně plynule navázali na ten materiál, který byl předložen. Tento návrh obsahuje sadu opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji českého finančního trhu.
Hlavní navrhovaná opatření se týkají produktů, které mají podpořit spoření lidí na stáří, takzvaného dlouhodobého investičního produktu a změn ve třetím pilíři penzijního systému. Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, je souhrnný název pro finanční produkty investičního nebo spořicího typu, které již dnes existují a které umožňují vytváření úspor na stáří. DIP může být účet s cennými papíry, na kterém je možné (ukládat?) například akcie, vybranými dluhopisy nebo podílovými listy, ale může to být taky obyčejný bankovní účet. Aby se na takový produkt mohlo čerpat daňové zvýhodnění, musí být splněna podmínka, že k čerpání prostředků může dojít nejprve po 10 letech trvání produktu a zároveň k němu nedojde dříve než po dosažení 60 let věku střadatele. Takže z toho systému, který známe u třetího pilíře - 60/60 - se vytváří pilíř 60/120, to znamená minimální věk klienta, občana 60 let a minimální doba trvání DIPu 10 let neboli 120 měsíců. DIP bude mít při dodržení stanovených podmínek v zásadě stejné daňové zacházení jako penzijní fondy či životní pojištění.
Ve třetím penzijním pilíři se navrhuje zavést takzvaný alternativní účastnický fond, což bude nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření. U tohoto fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožní penzijním společnostem investovat dynamičtěji a dosahovat pro účastníky vyššího zhodnocení. Návrh taky motivuje k přechodu z transformovaných fondů, což jsou fondy z doby před rokem 2013, do účastnických fondů tím, že umožňuje paralelní účast v obou systémech. V současnosti není paralelní účast umožněna, což snižuje motivaci účastníků od přechodu do účastnických fondů. To motivuje k setrvání v transformovaných fondech, zejména takzvané garance černé nuly, která v účastnických fondech neplatí. Tato garance má však za následek, že transformované fondy investují vysoce konzervativně a dosahují pro své účastníky pouze velmi nízkého zhodnocení hluboko pod současnou výší inflace, a to platilo i v okamžiku, kdy se v České republice dařilo centrální bance splňovat inflační cíl či pohybovat se v tolerančním pásmu inflačního cíle. Ve třetím penzijním pilíři se také navrhují změny v poskytování státního příspěvku.
Jenom připomenu, že třetí pilíř je vlastně jediný produkt, který má dvě výhody ze strany státu, za prvé státní příspěvek a za druhé daňové zvýhodnění. V tomto návrhu navrhujeme zvýšit spodní hranici příspěvku nutnou pro získání minimálního státního příspěvku ze současných 300 na 500 korun měsíčně a horní hranici příspěvku účastníka, nad kterou již státní příspěvek neroste, zvýšit ze současných 1 000 na 1 700 korun. Zároveň navrhujeme nastavit výši státního příspěvku jako lineární, a to ve výši 20 % příspěvku účastníka.
Současně navrhujeme, že státní příspěvek nebudou dostávat osoby, jimž byl přiznán starobní důchod. Tato úprava vychází z myšlenky, že produkty třetího penzijního pilíře nemají sloužit jako prostředek krátkodobého či střednědobého zhodnocování peněžních prostředků s podporou státu, ale mají sloužit k dlouhodobému odkládání spotřeby za účelem zmírnění případného propadu příjmů, který může být spojen s odchodem do důchodu.
A poslední věc, která tady byla velmi široce - nejenom tady, ale i veřejném prostoru - debatována, je změna v oblasti spotřebitelských úvěrů určených na bydlení, a jedná se o předčasné splacení hypoték během fixace. Já chci jenom připomenout, že ta debata se vede, jestli náklady ponesou všichni účastníci hypoték nebo pouze ti, kteří mimo zákonné důvody chtějí předčasně splatit. Chci připomenout, že rozpočtový výbor už schválil pozměňovací návrh s podporou Ministerstva financí, aby se taková úprava vztahovala pouze na nové fixace či nové smlouvy. A současně z tohoto místa říkám, že jsem připraven, pokud budou podány pozměňovací návrhy k tomuto bodu, vést debatu ještě před třetím čtením s cílem nalézt nějaké řešení. Nechci předjímat, jestli se k nějakému společnému řešení dostaneme, nebo ne, jenom jsem chtěl zdůraznit, že to není tak, že jedno řešení nesou na svých bedrech klienti a v druhém řešení nenesou nic klienti na svých bedrech. Připomenu, že buď to bude rozloženo mezi všechny klienty, nebo jenom mezi ty, kteří využijí možnosti předčasného splacení. Jenom připomenu už známý fakt, že rozšiřujeme seznam životních situací, kdy předčasné splacení bude zdarma, mimo jiné bohužel v České republice velmi obvyklou rodinnou situaci, to znamená rozvod a s tím vypořádání společného jmění manželů, kdy velmi často pro vypořádání závazků je třeba prodat nemovitost, která je zatížena hypotékou. Já jsem nechal zpracovat pro mnohé z vás i mezinárodní srovnání, abychom viděli, jak tuto problematiku řeší v ostatních členských státech Evropské unie.
Děkuji za úvodní slovo, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a podotýkám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jakožto garančnímu výboru, usnesení vám bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 474/1.
Nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Michael Kohajda, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a aby uvedl případné pozměňovací návrhy a odůvodnil je. Děkuji.
Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane předsedající, paní ministryně, páni ministři, dovolte mi jenom, abych shrnul dosavadní průběh. Tento návrh novely zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, vláda předložila Sněmovně 15. 6. 2023. Byl rozeslán jako tisk 474/0 15. 6. 2023 a organizační výbor tedy určil mne jako zpravodaje.
První čtení tady na plénu proběhlo 29. srpna 2023 na naší 73. schůzi s tím, že návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a lhůta k projednání výborům byla určena na 30 dní, tedy zkrácena o 30 dní. Garanční rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona dne 22. září 2023 a vydal usnesení, které bylo nám všem doručeno jako tisk 474/1. ***
