(11.10 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Je zde žádost, abychom na dnešní den zařadili nový bod s názvem Selhání úředníků Ministerstva dopravy České republiky v tendru D35. V případě, že tento bod bude zařazen na program dnešní schůze, dám hlasovat o jeho zařazení jako prvního bodu dnešního jednání. Předpokládám, že všichni víme, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu na program schůze s názvem Selhání úředníků Ministerstva dopravy České republiky v tendru D35? Kdo je proti?
Hlasování s pořadovým číslem 35, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 68. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.
Z toho důvodu, že nezazněly žádné další návrhy na pořad schůze, budeme pokračovat dle schváleného pořadu.
Předpokládám, k hlasování? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Beitl: Chtěl bych jenom do záznamu uvést, že jsem hlasoval proti a na záznamu mám pro. Nezpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, tedy pro stenozáznam.
A já tedy otevírám první bod, a tím je
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb.,
o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 410/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr dopravy Martin Kupka. Já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si tedy předložit v druhém čtení a představit změnu takzvaného liniového zákona. Ta změna na samém začátku představuje především implementaci, a to implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady ze 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě TEN-T do vnitrostátního právního řádu.
Zmíním několik základních parametrů, které bychom do českého právního řádu tou implementací měli přenést. Je to jednak zakotvení definice vybrané transevropské dopravní infrastruktury, na kterou se jednotlivá opatření té legislativy budou vztahovat. To nejpodstatnější je ukotvení závazné lhůty pro ukončení všech správních řízení. Ta lhůta představuje čtyři roky od okamžiku, kdy příslušný správní úřad sezná, že všechny klíčové podmínky to podání splňuje. Pak tedy plyne lhůta, která je striktně omezená čtyřmi lety na to, aby se podařilo zvládnout všechna příslušná správní řízení a jednotlivé jeho fáze s tím, že v okamžiku, kdyby se ta lhůta nestihla, nadřízené úřady mohou pak podniknout příslušné kroky proti nečinnosti prvoinstančních správních úřadů.
Další změnou, kterou pak v mezirezortním řízení přinesly jednotlivé kraje, bylo vypuštění z přílohy zákona dálnici označenou jako D43 a její správné nahrazení označením silnice první třídy jako 1/73.
Hospodářský výbor pak doporučil přijmout k tomu návrhu zákona celou řadu pozměňovacích návrhů a zároveň tady si dovolím doplnit klíčové informace k celému souboru těch pozměňovacích návrhů, protože jsou vyjádřením důležité snahy urychlit celou řadu klíčových investic, které Česká republika potřebuje pro nastartování ekonomiky, pro odstraňování dlouhodobých dluhů v infrastruktuře. Zároveň přicházíme s pozměňovacími návrhy, které rozšiřují ten okruh staveb o klíčové energetické stavby, ať už se jedná o gigafactory, nebo se jedná o další důležité součásti energetické sítě a energetických zdrojů s tím, že proto, abychom dokázali snadněji území vytrasovat, klíčové stavby infrastruktury...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale kolegyně, kolegové, zvláště v tomto případě z pravé části sálu, poprosím o ztišení a případně diskusi přeneste do předsálí. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Jedna z těch klíčových změn, kterou přinášíme do liniového zákona, je úprava možnosti trasování dopravních staveb, které představují národní prioritu, jako jsou například vysokorychlostní tratě. Pro takový institut zavádíme právě dílčí územní rozvojový plán. I v této oblasti se podařilo najít shodu jednotlivých ministerstev a věřím, že se podaří najít shodu i tady v Poslanecké sněmovně na řešení, které dává nezbytné nástroje do rukou Ministerstva dopravy a zároveň je to řešení, které vnímá práva všech samospráv a dává dostatečný prostor pro zhodnocení všech klíčových veřejných zájmů.
Další dílčí změny byly představeny jak na hospodářském výboru, tak věřím, že na ně dojde i v případě dnešního jednání, kdy kromě té konkrétní změny, jak jsem zmínil, jde také o důležité vyloučení například institutu blanketního podání v případě odvolání. Je to věc, které čelíme třeba teď právě v případě stavby D11 a pokládáme za důležité, aby tady stát s klíčovými záměry nebyl legislativou tlačen do kouta, ale aby měl možnost uplatnit své strategické zájmy, pro které má jednoznačnou a významnou podporu české veřejnosti.
Další z těch změn, kterou pak načtu už v podrobné rozpravě, ale zmíním ji i tady na úvod, je úprava názvu zákona. Celá řada důležitých pozměňovacích návrhů totiž významně rozšiřuje působnost té normy a jsem přesvědčený o tom, že je to důležité a že to opravdu Česká republika potřebuje, že to potřebuje i v souvislosti s tím, že se rozběhla práce výboru pro strategické investice, pro posílení ekonomiky, pro posílení konkurenceschopnosti České republiky. Nutně potřebujeme nejenom dobudovat základní dopravní infrastrukturu, dostavět scházející dálniční síť, ale potřebujeme nutně zajistit i energetickou bezpečnost a v tomto směru významně usnadnit projednávání a výstavbu celé řady klíčových součástí bezpečné energetické infrastruktury.
Proto si také dovolím navrhnout, aby nová změna názvu odpovídala lépe působnosti finální podoby zákona a nový název by měl znít, že půjde o zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Ta infrastruktura v tomto směru může zahrnovat jak právě zmíněnou infrastrukturu dopravní, vodní, energetickou, ale například také datovou, a v tomto směru bude schopna lépe odpovídat na reálné potřeby Česka 21. století a doplnění těch klíčových bodů pro posílení konkurenceschopnosti našeho státu.
Děkuji za pozornost. Věřím, že tohle je norma, na které budeme schopni najít shodu napříč Poslaneckou sněmovnou pro to, aby nejenom v tomto volebním období, ale aby i v dalších volebních obdobích bylo možné se snadněji vypořádat s dlouhodobými historickými infrastrukturními dluhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 410/1-3. A já prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru, poslanec Ondřej Lochman. Informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy, aby zdůvodnil. Prosím.
Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Pěkné dopoledne, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, hospodářský výbor projednal po prvním čtení tento zákon 21. září 2023. Tedy zákon, je to novela o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Já se potom k tomu usnesení odkážu se na něj v obecné rozpravě.
Alespoň na začátek - krátce. Tento zákon, jak už bylo řečeno, je transpozicí předpisu Evropské unie a je ucelenou reakcí na problémy, které jsou s investicemi ke strategickým stavbám, a to především těm liniovým. Jedná se tedy o systém evropský, TEN-T, tou strategickou infrastrukturu, kterou máme, ať už je to silniční, železniční nebo vodní doprava. Jedná se také o další strategické investice. Je zde několik desítek pozměňovacích návrhů, které byly projednány v hospodářském výboru, jedná se o více než tři desítky. Na to usnesení bych se potom odkázal právě v obecné rozpravě. Pokud bych měl v kostce shrnout tuto novelu, tak samotná novela, ta transpozice, je jednou částí, nicméně ty tři desítky, více než tři desítky pozměňovacích návrhů velmi rozšiřují samotný obsah liniového zákona neboli zákona o urychlení výstavby infrastruktury a jedná se tedy o to, abychom byli schopni kvalitně a také v kratším horizontu nejenom vystavět dálnice a vysokorychlostní železnice, ale i například energetické stavby, které znamenají bezpečnost České republiky v energetice. ***
