Proč to říkám? Dvaadvacet statečných zemí tenkrát se proti tomu postavilo a Česká republika poprvé nikoliv, protože pan ministr zahraničních věcí neměl tu odvahu hlasovat pro čistě proto, že pak, tuším, předsedali té radě. No to je samozřejmě součástí vnitřní politiky a musíme to tady otevírat, jinak to nejde. Kde jinde než zde?

A nakonec mi ještě dovolte reagovat na to, co tady celá řada z vás otevřela, a to je ta nová totalita. Ano, já to říkám tak, že jsou zde určité prvky nové totality, ale ani není možná podstatné to, co říkám já, to, co říkají moji kolegové, to, co říkáte vy. Dívejme se na to, jak se na to dívají lidé. Netvařme se elitářsky. A nemůže nás nechat klidnými a chladnými to, že nemalá část naší populace - a popravdě řečeno roste podíl těch, kteří toto tvrdí - tento názor zcela zjevně má. Tak to je první věc. A jakýkoliv poslanec, ať už je ze strany té, či oné, by měl dbát na to, co si lidé myslí. Minimálně když s tím nesouhlasí, tak by jim to měl vysvětlovat. A nesrovnávejme to jenom s tím, co zde říkal pan poslanec Hayato Okamura, to je to zatýkání, mučení a tak dále. Ano, to je ten nejvyšší stupeň té totality. Já se absolutně podepisuju pod tím, co řekl naprosto skvěle můj kolega Radek Vondráček. Ono to vždycky nějak začalo. Začalo to trošku pokoutně.

A to, že tvrdím, že jsou zde určité prvky nové totality - a já to tvrdím, že jsou zde prvky - tak se opírám mimo jiné o definici, která totalitu charakterizuje jako "uzurpování veřejného prostoru prostřednictvím byrokratického aparátu s cílem umlčet některé oponenty". Prosím, jenom se nad tím zamysleme a zkusme si do toho dosazovat. Nemáme žádné mučení, nemáme žádné mrtvé. Je to o tom, že tady má dnes pětikoalice naprosto dominantní postavení. A získala ho demokratickým způsobem. Nic proti tomu. Samozřejmě nemusím s tím souhlasit, ale faktem je to, že mají dneska pod kontrolou Parlament, mají dneska pod kontrolou vládu, mají dneska pod kontrolou Senát a mají svého prezidenta. O to více bychom měli dbát na to, aby nikdo z těch, kteří dneska tento prostor mají, toho nezačal využívat a v čase zneužívat. A od prvních náznaků toho, že to tak je, se proti tomu musí jít daleko důsledněji než v situaci, kdyby to tady bylo daleko vyváženější. My se musíme demokratickými prostředky snažit o to, abychom to vyvážili, a věřím, že v příštích volbách a dalších volbách to prokážeme, ale do té doby pochopitelně musíme být velmi ostražití a musíme být daleko důslednější.

A já vám řeknu konkrétní příklad. Konkrétní příklad byl to, že po dobu jednoho roku připravoval tehdejší nově jmenovaný vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi zákon. Rok ho připravoval a byl to zákon právě o tom, jakým způsobem se naloží s těmi nezbednými médii, která šíří dezinformace. Bylo to něco katastrofálního, jak to připravoval. My jsme se proti tomu v momentě, kdy to uniklo ven - víceméně náhodou, což byl prosinec roku 2022 - tvrdě postavili a opravdu začali jsme dělat pětikoalici peklo ze života. Naprosto oprávněně, protože to bylo něco neuvěřitelného, to, co si tam pan Klíma tehdy dovolil dát do toho návrhu zákona. A byl to vládní zmocněnec, čili žádný čučkař. Člověk, který seděl na Úřadě vlády, který říkal, že média, která šíří dezinformace, tak ta rovnou postavíme před soud, a měl připravený nástroj, jak ten zákon změnit, aby před ten soud šla. Pro média, která jsou uvědomělá a nešíří dezinformace, aniž by se jasně řeklo, jak se to bude kontrolovat, to je dost komplikovaná věc, ale možná by se nějaký klíč našel, tak těm naopak dáme 100 milionů korun ročně jakožto podporu na to, aby mohla fungovat, no a neziskovky, které to budou všechno hlídat a mezi tím lítat, tak těm dáme 50 milionů na obživu. Zapomněl nám dodat to, že předtím v té neziskovce byl.

Co tím chci říct? Byl to nějaký akt, z mého pohledu šílený. Dobrá zpráva je ta, že pan premiér poté, co tohle vyšlo navenek, ale já jsem spíš přesvědčen poté, co jsme do toho začali šít, tak ho odvolal. Co tím vlastně říkám? Kdybychom na to neukázali a kdybychom nekřičeli a nebouchali do stolu - a je to prvek totality, ten zákon, přečtěte si ho - tak možná dneska jsme tady nad ním diskutovali ve Sněmovně. Tak to je to, co já jenom říkám, že dělat musíme, a prosím, nedivte se nám. Kdybychom my takto zneužívali v době covidu naši silnou pozici, kterou jsme měli tehdy, zlynčovali byste nás. Nikdy, nikdy nás nenapadlo použít takovýhle nástroj pro umlčování těch, kteří byli tehdy proti nám v rámci doby covidové. A byly to skutečně podivné existence a byli mezi nimi slovutní lékaři a tak dále. Takže musím říct, že nikdy nás nenapadlo tímhle způsobem postupovat. A to je možná ten rozdíl. My jsme nezneužívali naši pozici, neuzurpovali jsme veřejný prostor a nezneužívali jsme byrokratický aparát pro to, abychom někoho umlčovali. Tak si to do toho dosaďme. Děkuju.

Ale teď už půjdu k tomu hlavnímu tématu, a to k poslední fázi konsolidačního daňového balíčku. Musím zde zmínit jednu věc. Od května tohoto roku, kdy zde byla ta neslavná tisková konference, kterak všechno bude lepší, tvrdím - a já to musím tady zopakovat, i když to tady říkám podesáté, ale to nevadí - že posuzovat konsolidaci, kterou zde řešíme, pouze z úhlu pohledu toho balíčku, který tady před námi je, je zavádějící. Vidíme pouze část, a já tvrdím menší část, a to zvyšování daní. Chybí kontext a detail úspor, bez toho není možné tu konsolidaci posoudit.

Od května, od té doby rovněž tvrdím, že nám vláda lhala. Lhala, protože slibovala úspory zejména z dotačního byznysu. Ještě jednou - úspory z dotačního byznysu 54 miliard korun. Tvrdili jsme, že to je nesmysl. Opakovaně říkám, že není možné šetřit na dotačním byznysu národní zdroje. Můžu šetřit jedině evropské, pak je nemusíme přijmout, ano. K tomu se ale pochopitelně nikdo neodhodlal ani neodhodlá. A nedivím se vládě. Pak je zřejmé, že úspory z dotačního byznysu byl švindl, marketingový trik. A od května vyzývám vládu, aby předložila vedle těch daňových opatření, která tady řešíme, konkrétní úspory. Detail. Teprve nyní, je to pár dní, ten detail máme a ukázalo se, že jsme měli pravdu. Ale musím říct, že jsme úplně brutálně měli pravdu. Nečekal jsem, že to bude až takhle. Protože zjevně vidíme, že to je konsolidace, která není založená na úsporách, myslím tím na úsporách státu, abych byl přesný, a už vůbec ne na krácení dotačního byznysu. To, že to nemůže být založeno na krácení dotačního byznysu, jsme věděli a teď se to potvrdilo. Je to snaha o konsolidaci, to nemohu říct zase, že ne, ale je založená zcela jednoznačně, zcela jednoznačně na zvyšování daní, buď přímým způsobem, či nepřímým způsobem. Účetně přeléváme peníze, přehazujeme peníze a platby na domácnosti a na firmy, anebo se bavíme o virtuálních částkách, které by v rozpočtu stejně nebyly, případně je to úspora na infrastruktuře. Tady souhlasím, tady se spoří, ale nikoliv na dotačním byznysu, ale jednoznačně na infrastruktuře.

Povznesu se nad některými úsměvnými přesuny, ale ty jsou v rámci stamilionů korun, jako jsou investice, které se nestihly dokončit, na školství, jako jsou nespotřebované výdaje, to bychom dělali asi taky, taky bychom nespotřebované výdaje prostě posouvali, to není nic mimořádného, ale jsou to relativně malé položky. Větší průšvih jsou už jednotky miliard korun, které se šetří na dotačním byznysu, nikoliv, na infrastruktuře, a to je na Ministerstvu dopravy, případně na Ministerstvu průmyslu. Zatím se bavíme o jednotkách, za chvíli vytáhnu ty desítky miliard a tam už půjde do tuhého. Protože 8,9 miliardy korun ušetřených na rezortu dopravy zní impozantně ve smyslu státních úspor přesně do doby, než zjistíme, že si pan ministr Kupka bude půjčovat - opět jako tenhle rok - desítky miliard korun, na příští rok to vypadá zřejmě 26 miliard korun, v tomhle roce si půjčil 24 miliard korun. Z externích zdrojů. Prosím nás, může mi někdo z vás, kdo jste tady, a jste zde chytří, vzdělaní lidé, vysvětlit, co je to za úsporu, když mu to vezmu a současně mu řeknu, aby si ty peníze půjčil? Co řeknu. Já mu to povolím, doporučím. A víte co je zajímavé? On si půjčuje více, než kolik spoří! Takže já spořím u něj 9 a umožním mu půjčit si 26 miliard korun. Tak to je asi stejné, jako když budu mít doma potřebu spořit, řeknu - nemáme na to peníze, prostě nemůžeme jet na dovolenou, rodino, tento rok budeme na chatě, načež přijde manželka, že ta dovolená, která by stála 30 000 korun, už je vyřešena a že si na to půjčila 100 000 korun v bance, a je to vyřešeno. Tak to je úplně stejná logika. ***