(11.40 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Další věc, kde šetříme na dotačním byznysu, to je také zajímavé: 1,6 miliardy korun spoříme na zahlazování následků hornické činnosti. Výborné. To jako doly, které se musí zahladit, bez toho to prostě nejde. Na tom se nedá ušetřit, to je jenom posun v tom, že to utratíme v tom příštím roce, takže tam budeme mít do té doby špinavou díru. Dobře, ale uznávám, úspora to je, ale tedy fakt s dotačním byznysem to nemá nic společného.
Ministerstvo zemědělství je kapitola sama pro sebe. To prosím ať se tady obhajuje pan ministr zemědělství, kde ukazuje úspory 10 miliard korun, přičemž víme, že 2,8 miliardy korun jsou maximální možné úspory na národním dotačním byznysu. Ale co je nejdůležitější, to je něco úplně jiného, a to jsou desítky miliard, které se přesouvají v rámci regulované energie. Zjednodušeně řečeno, navzdory slibům, které nám tvrdil na konferenci, kterak je Česko ve formě, pan ministr Stanjura, že se nepřevedou poplatky za regulované složky, zejména tedy za obnovitelné zdroje energie, zpátky na spotřebitele a na firmy, tak to přesně učinil. Ale víte co je na tom horší? On převádí víc, než kolik to bylo předtím, než byla ta krize, což samozřejmě fatálně dopadne zejména na firmy, které v tu chvíli budou mít nárůst cen za regulovanou složku energie i o stovky procent. U těch firem, které jsou energeticky náročnější, je to 250 %, u těch méně energicky náročných je to 100 až 130 %. Včera se to řešilo zrovna na sněmu Svazu průmyslu.
Celkem z té částky 54 miliard korun, které budeme spořit na dotačním byznysu - já vím, že se usmíváte, pane poslanče, ale já to myslím v dobrém, takže si vás vážím (hovoří k lavicím ODS.) - jde 51 miliard korun na přesun plateb energií na zákazníky. Neuvěřitelné. Já si vůbec nedovedu představit, že bychom něco takového udělali my. To pomíjím, že jsme v situaci, kdy se opět ukázalo, že v přepočtu na kupní sílu máme nejdražší cenu energie v celé Evropě.
Včera došla trpělivost podnikatelům na mezinárodním strojírenském veletrhu. Mimo to, ať jsem korektní, že pochválili vládu za to, jak zvládla ukrajinskou krizi, tak pan premiér i pan ministr průmyslu dostali tedy do kožichu právě ve smyslu energií. Myslím si, že podnikatelé včera zcela nepochopili vládní činitele, a to říkám velmi kulantně. Já jsem tam byl celou dobu, a měl-li bych použít vlastně to, co zde říkal pan poslanec Žáček, nechtěl bych, aby vládní činitelé slyšeli to, co o nich ti podnikatelé říkali.
Premiér byl zjevně opět dezorientovaný, protože vysvětloval s vážnou tváří, že restart hospodářství je založen na nákupu plynové infrastruktury a na investicích do dopravy. No, tak za prvé, investice do dopravy jsem se snažil vysvětlit: 150 miliard, které tam jdou, je ve skutečnosti 120 miliard. Dáváte tam méně, než jsme dávali my v roce 2021, a ten zbytek si pan ministr Kupka musí půjčovat. Nákup plynové infrastruktury tedy úplně ten restart neudělá. Pomíjím to, že pan ministr Síkela kupuje octavii za dva miliony korun a že ta infrastruktura je předražená. Ale jinak souhlasím s tím, že je to správný krok uvažovat o nákupu té plynové infrastruktury a bylo by i správné ji koupit, kdyby to bylo za nějakých rozumnějších podmínek. Ale to podstatnější je to, že tím se tady fakt restart neudělá. Ten restart byl a bude vždycky v rukou privátních subjektů, ten je v rukou firem, jejich zaměstnanců, je v rukou živnostníků, je v rukou malých a středních podnikatelů, protože ti jsou schopni hospodářství otočit. Stát ho neudělá nikdy a neudělala by to ani naše vláda.
Úlohou státu není snažit se litím peněz do ekonomiky nakopnout hospodářství. To můžu udělat v nějaké mimořádné době, s tím souhlasím. V době covidové jsme zvýšili investice do dopravní infrastruktury neuvěřitelným způsobem, udělali jsme absolutní rekord. Popravdě řečeno, snaha této vlády v té energické krizi byla, minimálně pana ministra Kupky, do té infrastruktury peníze dávat. Byť šíleným způsobem, protože na to nedostal peníze od vlády, tak si je musí půjčovat, což je dehonestující. Ale ku jeho obraně musím říct, že má alespoň snahu, aby se stavělo. To beru v té mimořádné době. Ale domnívat se, že tím ten restart uděláme... Stačí se podívat na hrubý domácí produkt a sečíst si to. Ten musíme tvořit spotřebou obyvatel, ten musíme tvořit investicemi firem a ten musíme tvořit saldem mezi exportem a importem. To fakt neudělá stát. A ano, doplňovat to investicemi státu, případně spotřebou státu. Na čem je to dneska postavené? Právě na investicích státu a na spotřebě státu. Úplně šílené! Ale já bych to ani možná panu premiérovi nevyčítal. Je to premiér a svým způsobem prostě potřeboval obhájit kroky svých ministrů, tak to tak jako zakulil do toho, že je to aktivita, která pomůže. Budiž. Nicméně podnikatele dorazil pan ministr Síkela. Ten na přímou otázku, jak vyřeší to, že stát opět porušil slib a převedou se na firmy platby za obnovitelné zdroje, a to dokonce ve vyšší částce, než jak to bylo před tou krizí - což je naprosto věcný, jasný, logický dotaz, který nemohl neočekávat, protože v zásadě to bylo o sněmu Svazu průmyslu - proč jim to poroste o stovky procent, tak začal zmateně mluvit o Bohemia Energy v roce 2021 a o komunitní energetice. Ale to, jestli se to převede zpátky, nepřevede, v jaké výši, jim tam neřekl. No, jestli, pane premiére, jste někdy měl - a vy jste to viděl v přímém přenosu - možnost posoudit, jestli pan ministr Síkela je skutečně svéprávným ministrem hospodářství nebo průmyslu, tak věřím, že jste si udělal definitivní obrázek. Jenom opakuji to, že za regulovanou složku elektřiny ti podnikatelé vyčíslili, že se to bude zvyšovat o 72 až 144 % na třech typech firem. Dokonce u té jedné potom to bylo na 250 %.
Takže ten včerejší účet podnikatelů byl dost nekompromisní. Díky energetické politice, díky rezignaci na výzkum a díky zvyšování daní činí tahle vláda firmy nekonkurenceschopnými. Proč to říkám teď u toho balíčku, u toho třetího čtení? No protože drtivou částí úspor z toho dotačního byznysu, čili 51,5 miliardy korun, jsou pouze skryté daně. To jsou ty převody těch plateb. Takže to zaplatí domácnosti a firmy, a proto my tomu říkáme daňový balíček.
Popravdě řečeno, když s tím paní předsedkyně přišla někdy před třemi čtyřmi měsíci, že to je spíše daňový balíček, tak jsme říkali no, ony tam ale nějaké ty úspory skutečně budou. Trošku jsme si říkali, že možná je to marketingově nazváno jako daňový balíček. Ale čím dál víc jsme se blížili k tomu rozuzlení, tím víc se začalo potvrzovat, že to je jednoznačně daňový balíček. Je úplně jedno, jestli tomu říkáme daň přímá, daň nepřímá a jestli je to daň z příjmu, anebo jestli je to daň zaškatulkovaná v tom, že všichni povinně budou platit za to, co spravuje stát, a to je regulovaná složka energie. Prostě všichni zaplatíme více. Průměrná domácnost 5 až 6 tisíc korun, firmy až o stovky procent více za regulovanou část energie.
Takže já to ukončím tím, že i když se to bezprostředně netýká toho balíčku, který tady schvalujeme, tak není možné ten balíček bez kontextu toho, co jsem zde říkal, to znamená ty náklady, takto schválit. Protože to, co zaznělo v tom květnu, je opět lež. Kdyby to nebylo postaveno na zvyšování daní přímých či nepřímých, tak bych vám musel dát za pravdu - šetříte. Ale vy nešetříte. Vy pouze přehazujete odpovědnost ze subjektu A na subjekt B, snižujete zadluženost jednoho a zvyšujete možná zadluženost toho dalšího, ale v žádném případě neořezáváte ten stát. Šetření je něco jiného: že se začne na tom státním aparátu šetřit. Asi bychom se ne na všem shodli, jako se třeba neshodneme na té dopravě. To znamená, vy řeknete, budeme tam šetřit. Neříkáme není férové šetřit na dopravě a můžeme se bavit i o jiných rezortech. V něčem bychom souhlasili více či méně, protože bychom nakonec stejně skončili na těch 50 miliardách úspor ročně. To byl ten náš návrh, kterému vy jste se smáli.
Víte, jaké je finále? Že rok 2024 budete mít přibližně těch 50 miliard korun úspor, jenomže v úplně jiné struktuře. Ve struktuře takové, že to doháníte tím, že zvyšujete daně, ať už přímé, či nepřímé, zatímco my bychom šetřili na tom státu. V tom je ten základní rozdíl mezi námi. Čili váš daňový balíček - a je to naprosto přesné pojmenování, teď už nikdo nemůže říct, že to je marketing, není nic přesnějšího, než že je to daňový balíček - je šidítko, které vás ani nás stejně nakonec neuspokojí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Milan Brázdil: Ve své faktické poznámce bych chtěl reagovat na svého předřečníka, kterého si nesmírně vážím. Fakt, Karel Havlíček je chytrý člověk. Mluvil tu o dezinformacích. Všimli jste si, chvilku se o tom zmínil. ***